Zmizelá - Recenze na knihu

Originální název: Gone Girl

Autorka: Gillian Flynn

Český překlad: Drahomíra Michnová
Nakladatelství: Knižní klub
Rok vydání: 2012, v ČR 2013
Počet stran: 520

Anotace:

Zdálo se to jako ideální manželství. Zdání ale může vražedně klamat…

Amy Dunnová zmizela v den pátého výročí svatby. Nick, její muž, byl po sérii nalezených důkazů obviněn z vraždy své ženy. Nick prohlašuje, že nic nespáchal, Amyini přátelé a zápisky v jejím deníku tvrdí opak.

Kdo má pravdu? Jak ji poznat? A pokud je Nick nevinný, kam se poděla Amy? 

Můj názor:

K této knize jsem se dostala kvůli bezpočtu kladných hodnocení a nadšených reakcí od čtenářů, kteří jak autorku, tak i příběh, hodnotili povětšinou slovy „the best“. Tak jsem si říkala, že to bude skvělé a jelikož jsem ještě nějaký pořádný knižní thriller nečetla, tak proč nezačít s tímto, že?

Jak už jste si mohli přečíst v anotaci, tak se příběh točí kolem Amy, která na 5. výročí svatby zmizí a pátrání, které se následně rozjede, je zcela bezvýsledné. Vlastně ne, není – všechny stopy a indicie totiž posléze ukazují na Nicka, Amyina manžela, který je v očích téměř celé veřejnosti vinen buď jejím únosem (v lepším případě) či přímo vraždou (v tom horším).

Jenže jak to tak už bývá – pokud se objeví závratné množství důkazů, ukazujících jen jedním směrem, něco tady nehraje. A to i zde. Nick jakoukoliv vinu tvrdošíjně odmítá, jenže důkazy jsou doslova všude a on před nimi nemůže zavírat oči…

Dlouho jsem váhala, jak hodnocení této knihy pojmout a nakonec jsem se rozhodla, že udělám nejlépe, pokud jej rozdělím na 2 části. Takže tedy…

1. část hodnocení: Gillian Flynn nelze upřít, že je velmi obratnou spisovatelkou, která ví, co dělá (tedy ví, co a jak píše). Její styl psaní je velmi obsáhlý, barvitý, věcný, plný detailů, ale přitom velmi svižný, nenudí a zbytečně nezabíhá tam, kde by to čtenáře nudilo. Umí udržovat napětí, stupňovat ho a opravdu vodit čtenáře za nos. U mě se jí to nepovedlo z toho důvodu, že jsem věděla, že BUDE čtenáře tahat za nos, takže jsem si dávala pozor na každý detail, který by mě upozornil, že tady to nějak „drhne“ nebo ukazuje opačným směrem, než se může zdát. Jedna věc mi ale i zde přeci jen vadila a to dost, nicméně se k ní vyjádřím kousek níže…

Tudíž – pokud bych měla hodnotit nápaditost a pečlivost autorčina psaní + zajímavost příběhu, pak bych musela dát 5 hvězdiček, nicméně je tu ještě 2. část mého hodnocení.

2. část hodnocení: v této druhé a neméně důležité části se musím objektivně soustředit na to, co mi kniha jako celek dala, jaký význam měla a co se nám jí vlastně Gillian Flynn snažila říct.

Musím přiznat, že se mi velmi málo (dokonce si ani nemůžu vzpomenout na jediný případ) stane, že si nedovedu oblíbit ani jednu z knižních postav, což samo o sobě o dané knize DOST vypovídá.

Nevím jak vy, ale jeden z důvodů, proč čtu a mám ráda určité knihy je ten, že v nich často hledám něco buď ze sebe samé, z toho, co znám či to vypovídá o něčem, co jsem zažila nebo bych prožít chtěla, či si chci přečíst něco, o čem vůbec nic nevím, rozšířit si obzory atd… Zmizelou jsem nemohla napasovat ani do jedné kategorie. Postava Amy mi byla sympatická pár desítek stran, jenže pak už mi na ní něco… nevím přesně co, nesedělo. Nick… no, ehm, ne, taky jsem si ho nedovedla oblíbit, i když mi ho posléze bylo líto.

Koho jsem si přeci jen oblíbila, tak byla Nickova máma. Její charakter se mi líbil, jenže je to vedlejší postava, a navíc brzy zemřela… Chápete?

Když se ještě vrátím ke stylu psaní Gillian Flynn – v mnoha komentářích pějí recenzenti či čtenáři ódy na syrový styl, jakým je prý kniha psána. Čekala jsem možná nějaké nechutné scény či popisy mrtvol, rozkládajících se těl atd. ale jako fanoušek seriálu Bones jsem se toho neděsila. Velmi mě proto překvapilo, že se nic takového v knize nekonalo. Tato syrovost spadala spíše do oblasti sexuálních narážek a mnohdy opravdu nechutných popisů sexu, u nichž jsem si říkala jediné „proč?“ Jak toto, nebo čím, mělo knihu obohatit?

Opravdu - u některých pasáží jsem měla dojem, jako by se autorka snažila předvést všechny možné nechutné způsoby či přirovnání, na která si vzpomněla. Pokud toto měla být ona vyzdvihovaná „syrovost“, no tak se na mě nezlobte ale… VÁŽNĚ? A ještě dotaz: uškodilo by kvalitě knihy, kdyby to napsala jinak a méně nechutně? Nejsem sice takový znalec thrillerů, ale jsem přesvědčená, že se dají napsat i bez těchhle naprosto zbytečných nechutností.

Takže v tomto pro mě měla kniha VELKÉ MINUS.

Tím dalším byl samotný závěr knihy a její celkové vyznění. Já opravdu tak moc doufala, že (SPOILER) Amy za to všechno ZAPLATÍ. Jsem možná staromódní, ale podle mě by zlo mělo být potrestáno, tím spíš pokud je tak kruté A promyšlené A chladnokrevné A vypočítavé. Takže když jsem došla na konec, s hrůzou jsem obracela stránky a pomalu s lupou u hřbetu knihy zjišťovala, jestli v knihovně někdo ty zbývající stránky nevytrhnul. Naneštěstí ne. Konec mě tedy dožral na maximum a já v tu chvíli hořce litovala (SPOILER) Nicka i jejich nenarozeného dítěte. No řekněte, chtěli byste mít takovou matku? Brrr.

A co jsem si z knihy odnesla celkově? Zajímavý příběh to byl bezesporu, to uznávám, konec mě maximálně zklamal a co dál? Dál tak nějak… nic. Necítím potřebu se ke knize vracet, či si od této autorky číst další díla. Čekala jsem opravdu ještě víc, hlavně co se týče rozuzlení, které mi přišlo prostě nedotažené, protože se mi opravdu NECHCE VĚŘIT, že by (SPOILER) Amy někde neudělala ani jednu chybu. To prostě ne.

Aneb já na posledních několika stranách:

Při zjištění, že to je OPRAVDU TENHLE konec:

Celkové hodnocení:

«««««

Zajímavý, čtivý příběh, kterému by neuškodilo, kdyby autorka přibrzdila ve svých „velmi chutných“ (rádoby syrových) popisech týkajících se sexu a dalších věcí.

Za nápaditost příběhu bych dala 5 hvězd, nicméně knihu musím hodnotit jako celek – takže kvůli oněm „nechutnostem“ a (pro mě) zmrsklému konci + celkovému dojmu, jaký jsem si z knihy odnesla, dávám hvězdy 3.

Obrázky: pinterest.com, google.com