Železná královna - Recenze na knihu

Série: Železná víla 3 (3 of 4)

Originální název: The Iron Queen
Autorka: Julie Kagawa

Český překlad: amatérský
Rok vydání originálu: 2011
Počet stran: 384

Anotace:

Jmenuji se Meghan Chaseová.

Myslela jsem, že už je po všem - že čas, který jsem strávila ve Férii, neskutečné volby, které jsem musela činit, oběti těch, které jsem milovala, jsou za mnou. Ale mýlila jsem se - nehledě na to, co udělám, bouře se přižene a armáda Železného krále mě stáhne nazpátek. Táhne mě pryč od vyhnaného Prince, který přísahal, že mi zůstane po boku. Táhne mě do středu bitev tak strašných, že si nemohu být vůbec jistá, zda přežiji.

A tentokrát už nebude žádná cesta zpět.

Pokud máte někdo zájem o tento amatérský překlad, určitě se nebojte ozvat. Napište mi Vaši e-mailovou adresu do komentářů anebo se ozvěte přímo na e-mail: zefill@seznam.cz 😉

 

Související recenze:

Železná víla 1 - Železný král

Železná víla 2 - Železná dcera

Můj názor:

Na pokračování série Železná víla jsem se nemohla dočkat, protože i když 2. díl skončil víceméně uzavřeně, pokud si oblíbíte hrdiny daného příběhu, nemůžete je přece jen tak opustit, jestliže víte, že existují další dobrodružství, která prožívají. A stejně jako asi všichni čeští a slovenští čtenáři, kteří tuto sérii mají rádi, jsem zlostně a zoufale zavyla sotva jsem se dozvěděla, že nakladatelství nechystá vydání pokračování. Nicméně naděje umírá poslední, a tak se jednoho dne stalo, že mi jedna známá přinesla šokující zprávu, a sice že je na internetu amatérský překlad obou zbývajících dílů. Což mi na chvíli způsobilo menší šok (ovšem v porovnání s mou sestrou, která málem dostala srdeční záchvat, jsem já reagovala ještě klidně ;-))

Nejprve jsem se bála, že to bude překlad typu google-translation, což se hodí a je velmi nápomocné kdekoliv jinde, ale ne u knih - tedy pokud si opravdu chcete užít četbu. Sotva jsem však soubor otevřela, opravdu mě překvapilo, jak dobrý překlad to je! Sem tam se samozřejmě najdou drobné nesrovnalosti, ale je jich minimum. Čímž bych touto cestou chtěla poděkovat té dobré duši, která oba díly přeložila :-) Je to super a děkuji MOC a MOC a MOC!!!

Ale nyní už tedy k hodnocení samotného 3. dílu - Železná královna.

STYL PSANÍ

Styl psaní Julie Kagawy si stále drží svou laťku - je zajímavý a věcný, dobře se čte. Kniha je opět vyprávěna v ich formě z pohledu Meghan. Autorka se rozhodla naplno využít potenciálu, který se s Meghaniným a Ashovým partnerstvím nabízel. Můžeme si tak užít a vychutnat mnoho a mnoho rozhovorů a scén právě s nimi a to, že jsou téměř neustále spolu je konečně satisfakce za všechna prožitá utrpení, chlad a odloučení, která si museli (i my čtenáři) prožít v předchozích dílech.

POSTAVY

Všechny postavy si zachovávají tváře, které měli v předchozích dílech a přece je na nich znát určitý rozdíl. Což je jedině dobře, protože není nic horšího než postavy, které se zaseknou a stagnují na jednom místě.

Na Meghan je asi nejvíce znát to, jak jako dívka vyrostla a zmoudřela. Zatímco v 1. díle je vyjukaná téměř ze všeho, co kolem ní projde, v Železné královně se začíná naplno projevovat její moudrost, statečnost a vůdcovské schopnosti. Je milá, hodná, se srdcem na správném místě. Sem tam je trošku otravná se svou snahou zachránit všechny a všechno, ale řekněte - kdo by se o to na druhou stranu nesnažil, že?

Princ Ash byl… no… ehm, řekněme to tak, že jsem z něj na mnoha místech tááála jako Olaf na slunci. A přiznávám, že když jsem četla poprvé 1. kapitolu, měla jsem slzy v očích - zkrátka tomu nešlo zabránit!

Jeho charakter je frustrující. Takového gentlemana a skutečného rytíře aby člověk pohledal. Kdyby se mnoho a mnoho dalších mužských knižních / filmových hrdinů chovalo aspoň z desetiny jako on, možná by ti reální kluci a muži dostali silnou inspiraci i motivaci, jak by se měli chovat ke svým přítelkyním a manželkám. Hm, ano, možná jsem se trochu zasnila a tato kniha u mě způsobila silnou romantizaci, ale aspoň OBČAS by to bylo pěkné.

Jedna moje část trochu remcala, že má ochranitelský a hrdinský komplex, jenže pokud se podíváte na jeho život opravdu do důsledku (Ariella atd.), nelze se mu divit, že to kapku přehání a reaguje tak, jak reaguje. Čili Ash = the best ;-)

Puk je... Puk. Ten se nezměnil ani o chlup. Což je u něj jedině dobře, protože jeho hlášky, humor, přístup k životu, slávě a dobrodružství je skutečně legendární a byla by chyba o to přijít v případě, že by zmoudřel. Je to takový starý / mladý kluk s duší věčného dítěte, dobrodruha a vtipálka. Díky němu jsem také málem brečela smíchy. On a Ash v tomto díle opět perlili a společně tvořili nesourodou a přesto naprosto kompatibilní dvojici, že další takovou hned tak nenajdete.

A ještě musím zmínit jednu postavu, která by mi mé opomenutí buď neodpustila anebo pěkně škaredě oplatila. Ano, mluvím o Grimalkinovi. Nikdy bych nemyslela, že si tohohle děsného chlupatého kocoura oblíbím a budu ho mít opravdu ráda, ale je to tak! Dokonce jsem si užívala i tu jeho aroganci, egocentrismus a přehlíživost. Upřímně - ta kočka je děsná, ale i přesto má něco do sebe, určité charisma… Kdo jste četli, tak mi asi rozumíte :-)

PŘÍBĚH

Jak už jsem psala, tak při četbě se nelze nudit. Děj je plný akce, dobrodružství, napětí, hádanek a různých kliček, slibů a intrik. Díky Pukovi je také velmi vtipný, protože jeho hlášky jsou jedněmi z těch nejlepších, jaké jsem kdy v životě četla. Vztah Ashe a Meghan je v tomto díle velmi silný a tak si na své přijdou i romantici. Ovšem nečekejte vztah typu přeslazeného čaje. Samozřejmě - jestli máte alergii na projevy velké a epické lásky, pak četbu této série raději vynechejte, vy ostatní však máte zelenou a pokud jste naladěni na stejnou vlnu jako já, budete spokojeni ;-)

No, možná ne tak docela - počítejte prosím s tím, že konec této knihy je doslova NERVY DRÁSAJÍCÍ a SRDCE DRTÍCÍ. Já na něj zírala s pootevřenou pusou a sevřenou hrudí, protože zabil mé naděje hned 2x - jakoby to snad jednou nestačilo. Jedinou útěchou pro mě bylo vědomí, že se můžu hned pustit do pokračování. Uf!

DOPORUČENÍ

Tuto knihu rozhodně doporučuji těm z vás, kteří jste četli oba předchozí díly a chtěli byste vědět, jak to s Meghan, Ashem a Pukem bylo dál. Pokud jste Železného krále a Železnou dceru ještě nečetli, pak s tímto dílem počkejte, protože byste mohli být poněkud zmatení a hůře se orientovat v ději.

Máte-li rádi fantasy, dobrodružství, romantiku, napětí, záhady a intriky, velkou lásku a opravdu vtipné hlášky, pak je tato série pro vás to pravé ořechové ;-)

       

                   

Celkové hodnocení:

«««««

Železná královna je důstojné pokračování úžasné série z férijského světa, který Julie Kagawa stvořila. Příběh Meghan a Ashe, jejichž lásce nebylo přáno už od počátku, vás na chvíli přivede k blaženému snění a následně opět hodí do kruté reality, které s nimi budete muset čelit.

Příběh plný akce, vtipu, romantiky, dobrodružství a náročných bitev o záchranu nejednoho světa…

Ukázka z knihy:

Železná dcera - Recenze na knihu

Série: Železná víla 2 (2 of 4)

Originální název: The Iron Daughter
Autorka: Julie Kagawa

Český překlad: Jan Kantůrek
Nakladatelství: Knižní klub
Rok vydání: 2010, v ČR 2012
Počet stran: 355

Anotace:

Meghan, napůl smrtelnice a napůl letní elfka, nikdy nikam pořádně nezapadala. Aby zachránila bratra, uzavřela dohodu se Zimním princem. Ten ji však opustil a odvrhl a ona zůstane se zlomeným srdcem uvězněna v chladném, nepřátelském dvoře Zimní královny. A když začne hrozit válka mezi zimními a letními fériji, Meghan si uvědomuje, že pravé nebezpečí představují železné férijové, ty podivné bytosti, které kromě ní a prince Ashe nikdo nespatřil. Jenže jí nikdo nevěří.

A co hůř, Meghan přišla o vlastní magické schopnosti a v tom zrádném světě, který ji obklopuje, si musí poradit jen pomocí vlastní chytrosti. Neví, komu může důvěřovat, netuší, kam se obrátit o pomoc.

A přestože si Meghan vypěstuje železnou sílu vůle a odhodlání, nedokáže odolávat toužebnému šepotu svého až příliš lidského srdce.

Související recenze:

Železná víla 1 - Železný král
Železná víla 3 - Železná královna
Železná víla 4 - Železný rytíř

Můj názor:

Pokud jste četli mou recenzi na předchozí díl této série, pak víte, že jsem z něj nebyla nadšená tak, jak jsem předpokládala, že budu. Proto jsem k pokračování přistupovala, sice zvědavě, ale s určitou rezervou. Byla jsem ale nesmírně a velmi NEČEKANĚ příjemně překvapená.

S Meghan se znovu shledáváme na Zimním dvoře, kam odešla s princem Ashem, aby tak splnila slib, který mu dala: za to, že jí pomůže najít bratra, s ním dobrovolně půjde ke dvoru královny Mab.

Zde to Meghan nemá vůbec jednoduché. Kromě naschválů a nenávisti, kterou jí dávají, kromě pár jedinců, najevo všichni obyvatelé, nemá žádné zprávy či možnost spojit se se svou rodinou nebo Letním dvorem. Ash je kdovíkde a zjevně nemá ani pramalý zájem se s Meghan dál stýkat nebo aspoň mluvit.

Všechno se ale změní v okamžiku, kdy na Zimní dvůr vtrhnou železní fériové a ukradnou Žezlo ročních období, které se mezi dvory pravidelně předává, aby mohla nastat změna roční doby podle prastarého zavedeného řádu.

Při ochraně Žezla zemře jeden člen z okruhu Mabiných blízkých. Celý incident ale neviděl nikdo jiný kromě Meghan. Té královna, zaslepená zlostí a nenávistí vůči ní i Letnímu dvoru, nevěří. V její neprospěch také mluví to, že nikdo (až na Meghan) železné férije nikdy neviděl. Mab začaruje Meghan do kusu ledu, v němž sice může vnímat, co se kolem ní děje, ale nemůže se ani pohnout nebo promluvit. Královna pak z krádeže Žezla obviní Letní dvůr a vyhlásí mu válku.

Když už se Meghan začíná smiřovat s tím, že v ledu zůstane nejspíš navěky, objeví se Temný princ a ze zakletí ji osvobodí. Vydává se s ní na útěk z království, aby nalezl Žezlo a navrátil je zpátky královně, protože to je jediný způsob, jak zabránit válce, která je na spadnutí. Tímto činem se ale Ash v očích dvora stává zrádcem a jeho pohyb po Kdesikdys není tak jednoduchý, jak býval a další problémy na sebe nenechají dlouho čekat…

Meghan a Ash cestou narazí na Oceloře, který jim nabídne nečekané spojenectví. Jenže ani tento skvělý bojovník nemůže zachránit vše – Ashe zajmou železní fériové a pomocí štěnice z něj udělají svého otroka, který je musí ve všem poslechnout. Dokáže Meghan přijmout fakt, že Ashe navždy ztratila, a aby se dostala k Žezlu a zabránila totálnímu krveprolití mezi dvory, bude muset obětovat svou lásku k němu a nechat ho zabít?

To je jen něco málo z děje Železné dcery, která se mi líbila mnohem mnohem víc! Kniha obsahovala (oproti předchozí - nebo tak mi to aspoň přišlo) daleko více dobrodružství, napětí, romantiky a akce. Nebylo zde již tolik přebíhání mezi všemi možnými světy, počet bytostí a nových postav byl tak akorát, aby z toho čtenáři nešla hlava kolem a děj byl zkrátka SKVĚLÝ. Měl spád, žádná nuda, jedna scéna určovala druhou, všechno do sebe krásně zapadalo a já se nechala dějem jen unášet a… musela jsem si připomínat to, že musím občas povolit sevření všech prstů (nejen palců), které jsem hrdinům pořád držela, aby mi neodumřely.

Jako správná romantická duše jsem ocenila (nadšeně), že se příběh konečně více zaměřil i na vztah Meghan a jeho královské ledovosti (tohle označení – díky, Puku – je prostě SKVĚLÉ a já si pokaždé užívám, když tak Ashovi někdo řekne).

Co se týče Ashe, tak toho jsem ZASE chtěla několikrát proplesknout, za tu jeho aroganci a rádoby „nedostupnost“. Ovšem to, co předvedl na samotném konci, mi téměř vehnalo slzy do očí - vážně mě dojal, až jsem říkala „wau“ a koukala na stránku jak zjara.

Puka jsem v tomto díle maličko litovala, ale naštěstí mi přijde, že on je ten typ, který se (snad) otřepe a půjde dál.

Trochu jsem se bála toho, že tento díl skončí otevřeně, NAŠTĚSTÍ se tak nestalo. A stále pevně doufám, že se stane zázrak a Knižní klub se nakonec rozhodne tuto skvělou sérii dovydat, jinak by to byla hrozná škoda, protože Železná víla si i u nás našla věrné čtenáře. Což dokazuje také Zuzka z blogu My kingdom of books, která se spojila s nakladatelstvím a pak přímo s Julií Kagawou a rozjela blog tour, která měla (mimo jiné) pomoci propagaci knih a zvýšení zájmu o ně zde v ČR.

Rozhovor se Zuzkou si můžete přečíst ZDE.

Na závěr už asi jen dodám, že pokud vás Železný král nějak zásadně neuchvátil, nevzdávejte to a zkuste se začíst do Železné dcery. Možná vás překvapí tak příjemně a nečekaně jako mě ;-)

Celkové hodnocení:

«««««

+ takováto byla moje reakce u posledních stran

Ukázka z knihy:

Ash zamířil ke mně. Tělo se mi napjalo a srdce se rozběhlo rychleji. Celou tu dobu, během níž jsem pozorovala, jak oba férijové bojují, jsem podvědomě tušila, co mě čeká. Když se mi Ashův meč začal snášet nad hlavu, vrhla jsem se kupředu a uslyšela jsem zlověstné zazvonění čepele o ledovou stěnu. Rychle jsem se odkulila stranou, ohlédla se a znovu jsem nad svou hlavou spatřila pozdvižený meč. Podařilo se mi bleskově překulit na opačnou stranu, a tak se jako zázrakem vyhnout i druhé ráně. Tentokrát se čepel zaťala do ledem pokryté podlahy a zasypala mě prškou ledových úlomků. Narazila jsem na stěnu, a když jsem se otočila, viděla jsem nad sebou stát rozkročeného Ashe s vysoko pozdviženým mečem. Nebylo kam uniknout. Zadívala jsem se mu do tváře, viděla jsem, jak se mu svaly na čelisti napjaly i jak se mu roztřásla ruka, když se setkaly naše oči. Na okamžik meč zaváhal a Ash zavřel oči…

A v té chvíli se jakoby odnikud vynořil Puk a s chraptivým výkřikem mu vrazil do prsou dýku.

Čas se zastavil. Výkřik mi uvázl v hrdle. Puk a Ash se dívali jeden na druhého, Pukova ramena se trhaně zvedala a já nedokázala odhadnout, jestli namáhavě oddechuje, nebo vzlyká. Chvilku tam stáli a svírali se v děsivém objetí, ale pak Puk vydal podivný, přiškrcený zvuk, odtrhl se od Ashe a ve spršce rudých krůpějí vytrhl dýku z rány. Meč vypadl Ashovi z ruky a se zvonivým zařinčením, které se rozlehlo celým domem, dopadl na podlahu.

Ash se zapotácel, rukama si svíral břicho a ještě chvíli se mu dařilo udržet se na nohou. Pak se zakymácel, opřel se zády o stěnu a temná krev pod ním na zemi začala tvořit kalužinu, která se rychle zvětšovala. Když se mi konečně podařilo najít hlas a vykřiknout jeho jméno, pozvedl hlavu a vrhl na mě unavený úsměv. Pak se ty stříbrné oči zakalily, jako když slunce zmizí za mraky, a Ash se sesunul na podlahu.

„Ashi!“

Rozběhla jsem se kupředu a odstrčila Puka z cesty. Ten se jako náměsíčník odpotácel stranou. Čepel, zbrocená krví, mu přitom vypadla z bezvládné ruky. Nevšímala jsem si ho a vrhla se k Ashovi.

„Nepřibližuj se!“

Jeho hlas, ostrý a zoufalý, mě na místě zastavil. Ash se pracně zvedl na kolena, ruce si tiskl na žaludek, třásl se a trhaně lapal po dechu. Když zvedl hlavu, oči měl plné děsivého utrpení. Rudá kaluž na podlaze se kolem něj šířila čím dál rychleji.

„Nepřibližuj se, Meghan,“ procedil varovně mezi zuby a z koutku úst mu přitom vytryskl tenký pramínek krve. „Pořád ještě… bych tě mohl zabít. Nechoď ke mně.“

Pak zavřel oři a po tváři mu přeběhl bolestivý záchvěv, zatímco si jednou rukou sevřel hlavu v týle. „Pořád ještě to… cítím.“

Znovu bolestivě zalapal po dechu a chraptivým hlasem pokračoval. „Zatím… je to otřeseno, ale… už to zase nabírá sílu.“

V návalu bolesti zaskřípal zuby. „Ksakru, Goodfellowe… taky jsi to mohl… provést líp. Pospěš si a skonči to.“

Obrázky: google.com

Železný král - Recenze na knihu

Série: Železná víla 1 (1 of 4)

Originální název: The Iron King
Autorka: Julie Kagawa

Český překlad: Jan Kantůrek
Nakladatelství: Knižní klub
Rok vydání: 2010, v ČR 2012
Počet stran: 363

Anotace:

Jmenuji se Meghan Chaseová. Zítra mi bude šestnáct. O tomhle magickém věku byl napsán nespočet písní. Najdu pravou lásku a hvězdy budou zářit jen pro mě. Ale já vím, že nic z toho se nestane.

Na Meghan čeká jiný osud. Život obyčejné středoškolačky se jednoho dne převrátí naruby, když jí nejlepší přítel Robbie prozradí, že její malý bratr Ethan byl unesen kouzelnými bytostmi, které místo něj do jejího domu podvrhly dvojníka. Meghan nemá čas váhat, je třeba se vydat do cizí země a přivést bratra nazpět.

Během nebezpečné výpravy k Letnímu dvoru musí Meghan bojovat o život svůj i svých přátel. Jenže místo bratra objeví šokující zprávu: je dcerou Letního krále a figurkou ve smrtící válce.

Meghan se musí rozhodnout, jak daleko je ochotná zajít, aby zachránila Ethana a zastavila zlo, kterému se žádný z obyvatel říše nedokáže postavit. Uzavře neslýchané spojenectví s Ashem, ledově krásným Zimním princem. Ale ten by ji raději viděl mrtvou, než by dovolil, aby se dotkla jeho chladného srdce…

Související recenze:

Železná víla 2 - Železná dcera
Železná víla 3 - Železná královna
Železná víla 4 - Železný rytíř

Můj názor:

Na sérii Železná víla jsem se dost těšila. Zaujaly mě krásné obálky všech 4 knih a zajímavý námět. Nicméně jsem hodně váhala, zda se do ságy pustit, protože nebylo jasné, zda Knižní klub vydá i zbývající 2 knihy.

V roce 2017 to s vydáním stále vypadá špatně, takže jsem moc ráda, že se našla nějaká úžasná duše, která zbývající 2 díly přeložila. Uff :-)

Děj je vesměs obsažen v anotaci, takže ho tady nebudu opakovat.

První díl ve mně vyvolal trochu protichůdné pocity. Na jednu stranu mi přišlo, že Julie Kagawa splácala dohromady hroznou spoustu věcí a světů - náš lidský, svět férijů rozdělený na Letní a Zimní dvůr, království Železného krále (který nebyl metaforou, jak jsem si na začátku myslela). Navíc v každém ze světů byl bezpočet postav a tvorů, nad nimiž zůstávala moje fantazie stát a nebyla mi schopná poskytnout odpovídající obraz. Což vypovídá o skvělé představivosti autorky a já bych byla ráda, pokud by se toto dílo někdy zfilmovalo, abych mohla mít ještě komplexnější zážitek. Takže - ačkoliv jsem zastáncem názoru, že dobré fantazii se meze nekladou, zde bych možná uvítala, kdyby se trochu přibrzdilo - ale tohle bude věc názoru. Pokud máte rádi řádný nášup nových tvorů a scenérií, zaručeně si přijdete na své ;-)

Nicméně příběh jako takový se mi líbil. Originální a barvitý, s kupou různorodých postav, které jsem v podobném složení ještě pohromadě neviděla. A samozřejmě nejvíc stojí za zmínku ústřední trojice v podání Meghan, Ashe a Puka.

Postava Meghan mi byla moc sympatická. Typ hrdinky, které mám ráda - tedy tvrdohlavá, milá, správná holka s otevřeným srdcem, ochotná obětovat své pohodlí (a mnohdy i život) pro záchranu bratra. Nikoho nenechá na holičkách. Navíc to nebyla žádná moula (kterých jsou young adult knihy a jiné romány plné) a nesedla si na zadek, sotva kolem ní prošel Zimní princ.

Puk - kromě toho, že jsem se musela přestat smát pokaždé, když se na stránce objevilo jeho jméno (přece jen, v češtině to znamená tolik věcí, že nešlo tvářit se netečně :D), jsem si oblíbila i jeho. Vtipálek, provokatér, do všeho spadne po hlavě a ze všeho se zase dostane. Postava, která zajišťuje pozitivní nadhled a notné dávky humoru. Takový ten typ kluka, kterého by každá holka chtěla mít za kamaráda.

No a Ash? Hm, ledová výsost je kapitola sama o sobě. Poněkud netradiční romantický hrdina, který dělá celý příběh originálnější a netradiční. Princ, který by s klidem zabil hlavní hrdinku a několikrát se o to skutečně pokusil. Ne moc častý jev. Ve většině příběhů se princ zamiluje do princezny a pak se spolu nějak probojovávají k srdci jeden druhého. Nicméně zde - ehm, velmi nečekané. Žádné typické dobývání. Což byl další plusový bod ke kladům příběhu.

Někdy jsem si VELMI ŽIVĚ představovala, že Ashe přetahuju nějakou tlustou bichlí (ano, to já dělám často některým postavám ve své mysli) po hlavě, protože mě děsně štval. Ovšem i přesto v sobě měl něco velmi… podmanivého, co mi nedovolovalo se na něj zlobit dlouho.

I když tedy - za tu poslední kapitolu, samotný konec 1. dílu, si ode mě vysloužil další přetažení po makovici. Hrozný chlap. No jo, ale pořád mu fandím :D Neskutečná změť nesourodých pocitů - thank you very much, your Ice Highness!

Tedy celkově: zajímavý příběh, trochu bych ubrala se splácáváním všeho možného dohromady. Avšak na 2. díl - Železnou dceru jsem ihned skočila se zvědavostí a nedočkavostí.

Tudíž pro ty z vás, kteří máte rádi fantasy - a přehršel nových tvorečků a postav - je tohle to pravé. I pro vás, kteří si rádi čtete příběhy s netradičními hrdiny (viz Ash) a správnými a pořádnými hrdinkami (viz Meghan) - určitě si přijdete na své ;-)

Celkové hodnocení:

«««««

Ukázka z knihy:

Najednou se mi za zády ozval tichý smích a srdce se mi zastavilo.

„Tak tohle je ta Oberonova proslulá míšenka,“ prohlásil Ash, když jsem se prudce otočila. Jeho oči, chladné a nelidské, jiskřily pobavením. Zblízka byl ještě krásnější. Měl vysoko posazené lícní kosti a černé lesklé vlasy mu padaly do očí. Ruce mě zradily; začaly svědit a toužily prohrábnout ty husté kučery. Zděšeně jsem je zaťala v klíně a pokusila se soustředit na to, co Ash říká.

„A když si pomyslím,“ pokračoval princ s úsměvem, „že jsem tě ten den v pralese ztratil a nevěděl ani, koho to pronásleduji.“

Ustoupila jsem a vrhla pohled na Oberona s Mab. Byli ponořeni do rozhovoru a nevšímali si mě. Nechtěla jsem je vyrušit jen proto, že na mě promluvil princ Temného dvora.

Kromě toho jsem teď byla férijská princezna. I když jsem tomu tak docela nevěřila, Ash očividně ano. Zhluboka jsem se nadechla, pozvedla bradu a podívala se mu přímo do očí.

„Varuju tě,“ řekla jsem a potěšilo mě, že se můj hlas ani nezachvěl, „protože jestli si něco zkusíš, otec ti usekne hlavu a pověsí si ji na stěnu mezi ostatní trofeje.“

Pozvedl jedno štíhlé rameno. „Jsou horší věci.“

Na můj zhrozený pohled odpověděl slabým, pohrdavým úsměvem.

„Jen si nedělej starosti, princezno, neporuším pravidla azylu. Nemám v úmyslu stát se předmětem Mabina hněvu, který bych vyvolal, kdybych ji přivedl do trapné situace. Proto tady nejsem.“

„Tak co chceš?“

Uklonil se. „Zatančit si.“

„Cože?“ nevěřícně jsem na něj zírala. „Pokusil ses mě zabít!“

„No, technicky vzato jsem se pokoušel zabít Puka. A ty ses k tomu prostě namanula. Ale ano, kdybych měl možnost na tebe vystřelit, vystřelil bych.“

„A proč si potom myslíš, že s tebou budu tančit?“

„To bylo tehdy.“ Díval se na mě s klidnou tváří. „Teď je teď. A je tradicí azylu, že si spolu syn a dcera opačných stran zatančí, aby prokázali dobrou vůli mezi dvory.“

„No, to je pěkně hloupá tradice,“ zkřížila jsem si ruce na prsou a zamračila se. „Klidně na to zapomeň. Já s tebou nikam nejdu.“

Pozvedl jedno obočí. „Ty bys urazila mou vládkyni, královnu Mab, svým odmítnutím? Vzala by si to velmi osobně a obvinila by z té urážky Oberona. A Mab si takové věci pamatuje opravdu velmi dlouho.“

Ale ne, do háje. Už v tom zase lítám. Když řeknu ne, urazím královnu Temného dvora. Takže pak bych byla na seznamu veřejných nepřátel jak královny Titanie, tak královny Mab, a mé naděje na přežití mezi těmi dvěma by byly absolutně nulové.

„Takže mi říkáš, že nemám na vybranou.“

„Vždycky si můžeš vybrat.“ Ash ke mně pozvedl ruku. „Nutit tě nebudu. Já jen následuji rozkazy své královny. Ale musím ti říct, že celý dvůr to od nás očekává.“

Pak se usmál, trpce a pohrdavě. „A já ti slibuji, že budu dokonalý gentleman, alespoň do chvíle, než odbije půlnoc. Máš mé slovo.“

„Čert aby do toho…“ Sevřela jsem pevněji ruce a snažila se vymyslet něco, co by mě z téhle nemožné situace dostalo. „Jen bych ti udělala ostudu,“ řekla jsem. „Neumím tančit.“

„Jsi Oberonova krev.“ V hlase mu zazněl pobavený přízvuk. „Samozřejmě že umíš tančit.“

Ještě chvilku jsem bojovala sama se sebou. Tohle je princ Temného dvora, pomyslela jsem si a myšlenky mi pádily jako splašené. Třeba bude vědět o Ethanovi. Nebo o mém otci! Můžu se alespoň zeptat.

Zhluboka jsem se nadechla. Ash trpělivě čekal s nataženou rukou. A když jsem mu nakonec vložila prsty do dlaně, sotva znatelně se usmál. Hladce přesunul mou ruku na své předloktí; jeho kůže byla chladná a já se v jeho blízkosti otřásla. Ostře voněl mrazem a něčím velmi podivným - ne nepříjemným, ale velmi zvláštním.

Opustili jsme stůl spolu a mně se sevřel žaludek, když jsem viděla ty stovky světélkujících očí, které se obrátily naším směrem. Temný i Světlý dvůr se před námi rozestoupil, a jak jsem se blížili otevřené taneční ploše, všichni se ukláněli.

Kolena se mi třásla. „Nedokážu to,“ zašeptala jsem a jako oporu sevřela Ashovu ruku. „Nech mě jít. Myslím, že budu zvracet.“

„Budeš v pořádku.“

Ash se na mě ani nepodíval, ani když jsme vstoupili na taneční parket. Obrátil se ke třem férijským vládcům se vztyčenou hlavou a zcela neutrálním výrazem. Rozhlédla jsem se po tom moři tváří kolem a otřásla se hrůzou.

Ash mi pevněji sevřel ruku. „Jen se dej vést.“

Obrázky: google.com