Hvězdy nám nepřály / The Fault in Our Stars - Filmová recenze

Zdravím vás! :-)

Jak už jsem předesílala v knižní recenzi na Hvězdy nám nepřály, tak jsem byla taky jednou z těch šťastných, kteří vyhráli v soutěži Neoluxoru předpremiéru filmu, který byl v mém nejoblíbenějším městě - Olomouci. Kromě toho jsem také byla moc ráda, že jsem nešla sama, ale s milou Verunkou z blogu Knižní louka.

Na začátku projekce nás 2 milé paní / slečny? v Premiere Cinemas v Šantovce uvítaly a ve zkratce nám řekly, na jaký film jsme vlastně přišli, což bylo trochu vtipné, protože to valná většina velmi dobře věděla. A sama paní / slečna vypadala docela překvapeně, když zjistila, kolik z nás tu knihu četlo :D

Hned pak proběhla blesková soutěž o 2 zbrusu nové výtisky knihy Hvězdy nám nepřály s filmovou obálkou, a pak už následovala nejočekávanější část večera - samotné promítání filmu. Byli jsme upozorněni na to, že to vidíme dokonce ještě dříve než diváci v USA, což bylo super! Sice jen o 3 dny, no ale řekněte, není to fajn? ;-)

Myslím, že můžu mluvit za nás obě, když napíšu, že jsme si s Veru film naprosto dokonale užily, brečely a smály se a všechno prožívaly - mám dojem, že stejně jako zbytek osazenstva kina, protože smrkání a šustění kapesníků se neozývalo jen od nás z přední řady. A už tady člověk může vidět, že film byl vážně skvělý a nabitý emocemi, protože snad nikoho nezanechal chladným.

Po konci projekce jsme zažily trochu akce, jelikož jsme se doslova ztratily v Šantovce. Ta budova je velká jako… echm, jeden přežvýkavec, a jelikož byla noc, tak byla ze ¾ zavřená, takže… Přímo hororová scenérie, skončily jsme v nějakých nekonečných garážích a já jen čekala na výpadek proudu. Ale naštěstí nás jeden pán zachránil a ukázal nám "cestu".

Pak jsem si trochu zasprintovaly na bus a bylo to fajn :D Jeden z večerů, na které budu opravdu ráda vzpomínat a myslím to vážně, bez ironie ;-)

Tak, to bylo tak ve zkratce, ale vás už asi zajímá hodnocení, dojmy a všechno ostatní, tak už nebudu zdržovat a přejdu k samotné recenzi filmu.

Režie: Josh Boone
Předloha: John Green (kniha)
Scénář: Scott Neustadter, Michael H. Weber, John Green
Hudba: Nate Walcott, Mike Mogis
Země výroby: USA
Rok: 2014
Čas: 125 min
Hrají: Shailene Woodley, Ansel Elgort, Laura Dern, Sam Trammell, Nat Wolff, Lotte Verbeek, Mike Birbiglia, Maurice Nathan Weert, Emily Peachey, Willem Dafoe a další

Film na CSFD

Obsah:

Hazel a Gus jsou dva výjimeční teenageři, které spojuje kousavý humor, pohrdání konvencemi a především láska, co s nimi cloumá. Jejich vztah je o to neobvyklejší, že se seznámili a zamilovali během setkávání na sezeních podpůrné skupiny pro boj s rakovinou.

Hazel Grace Lancasterové (Shailene Woodley) je šestnáct let. Má ráda (a zároveň toleruje) své někdy až příliš starostlivé rodiče a právě se zakoukala do mladíka jménem Gus Waters (Ansel Elgort), který se na oplátku zamiloval do ní. Jak se sbližují, Hazel a Gus společně prožívají své obavy vyplývající z jejich zdravotních problémů a zároveň sdílí lásku ke knihám, včetně Hazelina oblíbeného románu Císařský neduh.

Mnohokrát se marně snažila spojit s autorem knihy, samotářským Peterem Van Houtenem (Willem Dafoe). Když se Gusovi podaří Van Houtena zkontaktovat, spisovatel je oba nečekaně pozve do Amsterdamu. Gus je rozhodnutý vzít Hazel na cestu, aby našla odpovědi na všechny otázky, které kdy ke knize měla. Ale odpovědi, které hledá, nepřichází od Petera Van Houtena. Přichází z velkého dobrodružství, které Hazel zažije s někým, koho se nebojí milovat a kdo jim oběma dal něco, co Hazel nazývá „Malou věčností – nekonečnem mezi sečtenými dny."

Můj názor:

V poměrně krátké době další film, v němž hraje jednu z hlavních rolí Shailene Woodley. Znalí vědí - tím prvním byla skvělá Divergence, kterou vám rovněž moc doporučuji. Je ale třeba říct, že se nám Shailene proměnila z rebelky proti společnosti do bojovnice zcela jiné a vytáhla do boje s rakovinou.

Asi netřeba poznamenávat, že je tento film natočen na motivy stejnojmenné knihy od velice populárního spisovatele Johna Greena.

A jak už to tak mnohdy bývá - přečtete knihu, jdete do kina a řeknete si: „Kniha byla lepší.“ Tak nějak jsem čekala, že se tento zaběhlý scénář bude u mě rovněž opakovat, ale postupem času, jak film běžel, jsem docházela k názoru, že u Hvězd to bude výjimka, a skutečně byla.

S klidným srdcem můžu opravdu říct, že se mi film Hvězdy nám nepřály líbí MNOHEM VÍCE NEŽ KNIHA.

Nelze ale zapírat, že za kvalitním filmem stojí rovněž velmi kvalitní knižní předloha a především scénář. Ten se velmi věrně držel knihy, takže určité pasáže jsou jakoby přímé citace, dalších spousta scén byla samozřejmě vypuštěna. Nehledě na to bylo ale filmové zpracování ÚŽASNÉ, svižné, nestagnovalo u nudných částí, takže byste si mohli dovolit odtrhnout oči od plátna a myslet na kdoví co.

Film mě zkrátka přivařil do sedačky a oči mi přibil k plátnu. A to se tam prosím NESTŘÍLELO, nikoho nehonil masový vrah, nešlo o záchranu planety ani o prachový atentát.

Nic takového, šlo o to nejobyčejnější (a přitom nejsilnější), co může být - lidskost, lásku, zoufalství, život, smrt, naději. Tohle všechno bylo zabalené do tak neskutečně krásného, silného filmového zpracování, že už jsem dlouho takové neviděla a hned tak asi neuvidím.

Velkou zásluhu na tomto mělo herecké obsazení, které bylo NAPROSTO DOKONALÉ. Nenašla jsem jediného herce, kterého bych vyměnila. Ani jednoho. Musím pochválit a vyzdvihnout (opět) Shailene Woodley, která byla v roli Hazel skvělá a perfektní. Lauru Dern v roli Hazeliny mámy - rovněž velmi přesvědčivý výkon. Nat Wolff v roli Izáka byl úžasný a svou roli zvládnul na výbornou. Naprosto mě dostala scéna, kdy mu Augustus dovolil, aby rozmlátil jeho trofeje - to jsem se chtěla smát i brečet současně. Bezvadné.

Ostatní herci byli rovněž skvělí, jak už jsem psala. Ale toho nejlepšího a největší pochvalu si samozřejmě nechávám až na konec. Kdo je ten nejlepší? Asi už tušíte - Ansel Elgort v roli Augusta. Jestli jsem si oblíbila Shailene v roli Hazel, pak Ansela jsem si DOSLOVA A DO PÍSMENE ZAMILOVALA. On byl tak… perfektní? NE! On nehrál Guse, ON BYL GUS. Jeho výkon byl úchvatný, srdcervoucí a tak živý a skutečný! Nepochybovala jsem o něm ani na milisekundu.

Verunka říkala, že na ni nejsilněji zapůsobila scéna na lavičce, kde Gus říká Hazel, že se rozsvítil jako vánoční stromek. S tím musím souhlasit naprosto a bezvýhradně + za sebe musím přidat, že na mě maximálně zapůsobila scéna u večeře, kdy Gus říká Hazel, co k ní cítí.

V ten moment mi povolila slzná stavidla (po několikáté, ale tentokrát naplno) a kromě tváří jsem za chvíli měla mokrý i krk, protože jsem se nechtěla ani pohnout, aby mi neuteklo jediné slovo.

Ale už o tom přestanu dál psát, jelikož je to zbytečné a stejně mi nejlépe porozumíte, když na ten film půjdete a podíváte se sami ;-)

Zkrátka Anselovi bych za tuto roli dala Oscara a tečka.

Před filmem jsem se trochu bála, jak na mě bude tento pár působit, když spolu Ansel a Shailene hráli v Divergenci sourozence, ale moje obavy byly ZCELA ZBYTEČNÉ. Chemie ve Hvězdách mezi nimi perfektně fungovala a já si na Divergenci při filmu nevzpomněla ani jednou.

Kamera byla velmi příjemná, možná bych dokonce řekla pohodová, osvětlení skvělé a každý záběr byl laděný do velmi příjemných, teplých, pastelových barev, že navzdory vážnému tématu na vás nepadala deprese. Nebo tedy alespoň na mě ne.

Grafické zpracování se mi taky MOC LÍBILO. Mám teď na mysli ty SMS, a objevující se a mizící hvězdičky. Tematické, příjemné, oživující.

Co se týče hudby tak to byl další z nesporných kladů filmu, který ho vytáhl ještě o level výše. Především písně - příjemný, silný soundtrack, který perfektně dolaďoval jednotlivé scény a já proti nemůžu vytknout nic. Krása! Rozhodně stojí za poslech. Především se mi líbí písně od Birdy & Jaymes Young - Best Shot, Charli XCX - Boom Clap, a píseň z traileru One Republic - What You Wanted. (v odkazech si je můžete poslechnout)

A ačkoliv je to film, v němž jednu z hlavních rolí obstarává nenáviděná rakovina, míst pro humor a nadhled se našlo rovněž dost. Uzemnila mě vajíčková scéna, Izákovo ničení Gusových trofejí, Hazelina snaha přesvědčit sebe sama, že „fakt nečeká“ na telefonát od Guse + samozřejmě Gusovy hlášky, které jsou mezi hláškami hotovými perlami.

A jo - nyní se dostáváme k bodu, kde bych měla najít nějaké mouchy, něco vytknout, najít nedostatky, objektivně se na film podívat a říct, co nesedělo. Upřímně? Snažím se najít nějakou fakt tlustou masařku už 24 hodin a víte co? Není. Žádná moucha. Prostě ne. Nenašla jsem ji a nechci se ve filmu pitvat a hledat na něm nějaké mini-pidi nedostatky, kterými bych si zkazila filmový zážitek. Fakt ne. Nemám co vytknout.

Vlastně jo! Jednu věc bych vytkla - SPOILER - konec. Byl krásný, takovým tím drasticky smutným překrásným způsobem. Ale přece… přece bych si strašně přála, aby Gus neumřel. Nemůžu si nevybavit Romea a Julii a nemůžu neříct, že Romeo si může jít k šípku i s celou Julií. Já bych dala nevím co za to, aby měli Gus a Hazel krásný (no jo, trochu klišoidní) šťastný konec. Hned po Liesel a Rudym bych tento pár ráda viděla živý a pohromadě spolu :-)

A moje doporučení pro vás? LIDI, PODÍVEJTE SE NA TO. Když nechcete jít do kina, tak si počkejte, ale mrkněte se na to. Věřte mi, že nebudete litovat. Jasně - pokud nejste cynici a nemáte emoční inteligenci na bodu (spíš pod bodem) mrazu, tak BUDETE BREČET - věřte, že budete. Aspoň slzu. Ale budete se taky smát, budete se usmívat, budete šťastní a budete i nešťastní. Na konci mi ale dáte za pravdu a budete rádi, že jste se na film podívali, protože STOJÍ ZA TO. Minimálně za jedno podívání.

A nebojte se těch emocí - jsme lidé, a co jiného je z nás dělá, než naše schopnost prožívat všechny ty emoce, které jsem vypsala výše? ;-)

Takže plačte, smějte se a podívejte se na Hvězdy nám nepřály. Jo, a klidně mi napište vaše dojmy! Ráda si počtu ;-)

P. S. Jen malá rada - pokud sem budete psát komentář, ať vás ani nenapadne pomlouvat Ansela, to bych pak byla nucena koment smazat, protože na jeho výkonu, nemůžete vytknout ani ň. Díky :-)

Moje hodnocení na CSFD: «««««

Jop, byla jsem pořád jako na horské dráze.

Chvíli takhle...

 

a pak takhle...

Trailer:

Pár obrázků:

Divergent / Divergence - Filmová recenze

Režie: Neil Burger
Předloha: Veronica Roth (kniha)
Scénář: Vanessa Taylor, Evan Daugherty
Země výroby: USA
Rok: 2014
Čas: 139 min
Hrají: Shailene Woodley, Theo James, Kate Winslet, Jai Courtney, Ashley Judd, Maggi Q, Tony Goldwyn, Ansel Elgort, Zoë Kravitz a další

Film na CSFD

Obsah:

Ve světě budoucnosti jsou lidé rozděleni na pět frakcí podle svých dobrých vlastností. Každá vyznává jiné hodnoty, společně ale vytvářejí harmonický celek. Jenže hlavní hrdinka Tris do žádné škatulky nezapadá a test ukáže, že je divergentní - nebo-li má předpoklady a talent pro více frakcí. Systém okamžitě ukáže svou odvrácenou tvář a z Tris se stává lovná zvěř. Kdo se liší, znamená hrozbu. Hrozbu je třeba zlikvidovat.

Můj názor:

Filmové zpracování veleúspěšné série Divergence od velmi nadané spisovatelky Veronicy Roth - těšila jsem se na něj tak, jako už dlouho na žádný film ne. Vlastně bych řekla, že Divergence byla pro mě nejočekávanějším filmem roku. A stálo to za to? ANO, STÁLO!

O čem Divergence je už všichni víte buď z knihy, nebo jste si přečetli obsah filmu, takže k tomu se vyjadřovat nebudu. Jak se mi tedy nejočekávanější film roku líbil?

Musím říct, že STRAŠNĚ MOC. Podle mě je to jedno z těch opravdu nejlepších převedení knihy na filmové plátno. Režie i scénář se docela dost pevně držely knihy - alespoň v těch nejdůležitějších bodech a scénách. Samozřejmě, že se našlo pár scén, které mi ve filmu velmi chyběly, na které jsem se těšila, protože v knize byly naprosto skvělé, ale tak to prostě je. Tisíc lidí, tisíc chutí a řekla bych, že u diváků, kteří znají literární předlohu, to platí dvojnásob :-)

Pokud by vás to zajímalo, tak mi například VELMI chyběla scéna, ve které se Tris hlásila ke Čtyřkovi a on dělal, jakoby nic a ještě ji seřval + jak mu pak Tris vrazila. Toto jsem postrádala opravdu bolestně, ale přežila jsem to, takže… ;-)

Zpracování filmu se celkově velmi povedlo, a to i přesto, že má delší časovou stopáž. Nepřišlo mi, že by snímku prospělo, kdyby jej zkrátili. Líbila se mi každá scéna a každou jsem si vážně užila.

Trochu jsem se bála, že kvůli celkovému vyznění filmu (dystopie) a interiérům, kde se převážně odehrává (sídlo Neohrožených) bude většina scén laděna do tmavých barev a bude to působit spíš pesimisticky, chladně a temně. Filmaři si s tím ale skvěle poradili. Světlých scén bylo hodně, dokonce i chodby byly světlé, simulační místnosti i samotná simulace byla vcelku pestrá… takže žádné pocity stísněnosti nebo depresivního prostředí.

Nejdřív jsem byla zklamaná, že se závěrečná sekvence odehrává za dne (v knize to bylo během noci), ale nakonec jsem tuto změnu uvítala. Dokonce to ve mně posílilo dojem, že se ony 2 frakce rozhodly, že si opravdu budou dělat, co se jim zamane. Tak na co čekat na noc jako zloději, když to jde vlastně veřejně a bez nějaké potřeby se skrývat, že?

Scénář skvělý - akční scény (i když bych jich třeba uvítala klidně i víc!), humor, romantické scény (pane jo! konečně někdo pojal romantiku bez klišé a dodal důraz na psychologii postav! super na třetí!), chytré kličky, žádné bezduché dialogy a zbytečné vycpávky.

Interiéry byly skvěle připravené - moderní technologie, ale nijak přehnaná. Séra, injekční preparátory, simulační místnosti i křesla včetně simulace samotné…

Exteriéry byly rovněž přesvědčivé - počítačové úpravy ani pořádně nešly poznat, toto měli opravdu velmi dobře provedené. Možná bych uvítala trošku více zeleně, ale je to dystopie, že? Navíc Chicago…

Musím tady opravdu pochválit kameru a střih - a to především ve scéně, kdy Tris skáče z římsy. Perfektní. Žádné buch! - a konec. Pěkně nasnímaný a sestříhaný pád, takže mi opravdu připadal poměrně dost dlouhý.

A dostáváme se k hereckému obsazení. Ach! Za mě skvělé! Shailene Woodley jsem nejprve moc nemusela a nemůžu říct, že bych si ji po zhlédnutí tohoto filmu naprosto oblíbila, to opravdu ne, ale velmi mile mě překvapila a do role Tris mi nakonec sedla a myslím, že ji vybrali dobře. Roli jsem jí uvěřila a to, jak zahrála závěrečnou sekvenci, mě přesvědčilo, že je opravdu velmi dobrá a nadaná herečka a já se těším na její další filmy. (Např. už jsem ji viděla ve snímcích: Felicity - Příběh z války za nezávislost, The Spectacular Now).

Čtyřka - hmm, pokud se vám Theo James v této roli nelíbí, tak prosím přeskočte tento odstaveček, ať vám není zle, protože já z něj BYLA A JSEM NADŠENÁ a opravdu ho v této roli miluju! Wow. To, jak Čtyřku zahrál, mě dostalo tak, jak už žádný mužský charakter delší dobu ne. Kromě toho, že se na něj perfektně hodí fyzicky (no jo, kromě barvy očí no - to je toho! :D), tak mi přijde, že ho vystihl dokonale. Žádný první pohled na hlavní hrdinku, kterým by říkal, že už ji vlastně dávno skrytě miluje, nebo z duše nesnáší. Zkrátka normální pohled.

Jeho první věta ve filmu mě přinutila se hned smát - takže perfektní entrée! Někoho, kdo si zjedná pořádek a z něhož vyzařuje autorita, se mu povedlo zahrát skvěle a jeho podání Čtyřky jsem mu věřila. Kromě toho se mi také líbil jeho hlas, hluboký a nakřáplý. Takže ehm, abych to shrnula - za mě Theo naprosto super výkon a palce hore! A mini poznámka - tetování Čtyřky opravdu velmi PŮSOBIVÉ. Sice k Michaelu Scofieldovi má ještě daleko, ale i tak skvělé ;-)

Někde jsem dokonce četla, že před natáčením na přípravě to byl právě Theo, kdo na určitou dobu vedl a cvičil lidi, kteří pak měli hrát ve filmu, a nikdo z nich přitom nevěděl, že on sám bude hrát Čtyřku - prý si u nich získal autoritu. Takže… asi se pak všem hrálo mnohem líp :D

Koho musím zmínit ještě, tak je Jai Courtney v roli Erica. Pane jo, z toho chlapa šla i hrůza. Perfektní Erik! Nedovedu si představit, že by tuto roli někdo zmáknul líp. I když to byl záporák, tak jsem si ho v této postavě strašně užila a těšila se na každou další scénu s ním - což se mi u záporné postavy snad ještě nestalo!

Jeho rivalita se Čtyřkou byla skvěle podaná a opravdu to mezi nimi vřelo a negativně jiskřilo.

V závěrečné sekvenci jsem byla z toho, jak odhalil Čtyřku úplně na mraky. Především mě dostala scéna, kdy (SPOILER) chtěl Čtyřku zastřelit, aby se přesvědčil a ujistil, že na něj sérum opravdu funguje. Jak na sebe poté začali s Tris a Maxem všichni mířit - to vážně nemělo chybu!

Další role byly také obsazené skvěle a nemůžu říct, že by mi někdo do filmu neseděl. Kate Winslet v roli Jeannie byla bezvadná a opravdu správná psychopatka. Takže po této stránce absolutní spokojenost též.

Instrumentální hudba - skvělá. (Hmm, mám pocit, že tohle slovo opakuju v této recenzi poměrně často, že? Ale jak to jinak vyjádřit, když se mi to vážně líbilo a bylo to... echm však víte ;-)). Pomalá tam, kde bylo potřeba zklidnit a rychlá, akční a svižná přesně v místech, kde se to hodilo. Velmi se mi líbil motiv hudby, když se objevují Neohrožení a pak u hry „Získej vlajku“ a závěrečné sekvence. O jejím skladateli Junkie XL jsem nikde v životě neslyšela, ale dám si na jeho hudbu pozor, protože odvedl skvělou práci.

Písně, které ve filmu zazněly, se mi také líbily, především ty od Ellie Goulding.

Jak už jsem psala, tak akčních scén mohlo být více, ale to možná bude věc názoru. Romantická linka byla velmi pěkná! Žádný trapas, klišoidní rozhovory a vyznání lásky, ze kterého by se jeden osypal. Psychologický vývoj vztahu hlavních postav byl pozvolný a navazoval na sebe logicky a rozumně, takže moje duše milující propracované charaktery, si jen tak spokojeně vzdychala a jásala! :-)

Co ještě musím pochválit tak to, že (i přesto, že na to Theo samozřejmě postavu má) ve filmu nebyly žádné detailní (a trapné) záběry na jeho svalnatou postavu. Toho jsem se opravdu bála, aby se film nepropadnul na typ „Jacob Black bez trička - snímáme vždy a všude za každých okolností“. Nic takového! Takže zase plusové body navíc a film u mě tak stoupnul na kvalitě.

Co mě zklamalo? Mrzelo mě, že závěrečnou zkoušku, kterou Tris skládala, změnili (SPOILER) - tedy že Tris na svou rodinu vystřelila místo toho, aby v simulaci zastřelila sebe. Nějak jsem nepochopila, proč právě toto předělali, zdálo se mi to jako docela podstatné…

Pak také to, že ve filmu vůbec nebyl (SPOILER) naznačený vztah mezi Willem a Christinou - což mi přijde trochu divné, když je Willova smrt poměrně důležitá v ději Rezistence a rovněž docela zamíchá vztahem mezi Tris a Christinou...

Mile mě překvapilo, že (SPOILER) smrt Trisiny mámy byla ve filmu podaná PODSTATNĚ logičtějším způsobem, než jak tomu bylo v knize. Takto to na mě působilo mnohem více reálně a tak, že jsem se s tím dovedla nějak smířit, kdežto v knize jsem nad tímto vrtěla hlavou jak divá.

Závěrečná sekvence měla opravdu šťávu, byla drsná a o nervy! Dokonce mi vehnala slzy do očí, a to i přesto, že jsem VĚDĚLA, co se stane a jak to všechno dopadne. Tady jen můžete vidět, že film byl opravdu skvělý a já si ho nemůžu vynachválit. To, jak spolu (SPOILER) Tris a Čtyřka bojovali, bylo vážně dost dobré a úplně jsem mačkala pěsti a fandila Tris, Čtyřky (chudáka) mi bylo líto, ale nakonec to chlapec zvládnul! Jupííí! :-)

Jo jo, uznávám - zase to moc prožívám. Ale snad už mě znáte natolik, abyste si neťukali prstem na čelo. Zkrátka jak MĚ něco ZAUJME, tak neznám míru :D Což bych řekla, že je moje plus i mínus současně…

Po skončení filmu jsem byla hrozně naštvaná - proč? Protože na pokračování Insurgent si budeme muset počkat až do příštího roku :-( Chjaj, ajaj. To bude těžké.

Co říci závěrem? Moje hodnocení na CSFD je asi jasné. Film vám vřele doporučuji! Především těm z vás, kteří jste četli knihu, protože se opravdu nemáte čeho bát. Filmová Divergence se velmi povedla a já se nemůžu dočkat pokračování!

Těm z vás, kteří jste knihu nečetli, tak film můžu doporučit též, protože i bez znalosti předlohy je velmi zdařile udělaný. Vše se dá pochopit, je to jasné a výstižné. A třeba vás snímek navnadí k tomu, abyste si přečetli knihu :-)

Poznámka:

A neustálé srovnávání Divergence s Hunger Games? Prosím vás! Jděte s tím k šípku! Absolutně jiná liga, příběh, postavy i poselství. Pro mě osobně vede Divergence na celé čáře. A srovnávat tohle se prostě nedá, v čemž mi myslím dají za pravdu všichni, kdo OPRAVDU a SKUTEČNĚ vědí, o co v obou sériích jde.

Moje hodnocení na CSFD: «««««

A já na konci?

Když mi došlo, jak DLOUHO budeme čekat na Insurgent:

Po chvíli:

Buďme zatím rádi za to, co máme! Čili skvělou Divergenci :-)

Nemůžu si pomoct a musím sem dát ještě pár obrázků, které mě naprosto dostaly, a u kterých jsem lehla smíchy. Dokonce tak, že jsem si slavnou scénu, kdy Tris se Čtyřkou lezou na ruské kolo, neužila v linii romantika-akce ale čistě v rovině humoru :D

Miss Potter - Filmová recenze

Režie: Chris Noonan
Scénář: Richard Maltby Jr.
Země výroby: USA / Velká Británie
Rok: 2006
Čas: 88 min
Hrají: Renée Zellweger, Ewan McGregor, Emily Watson, Barbara Flynn, Billy Paterson a další

Film na CSFD






Obsah:

Zatímco její knihy těší generace dětí po celém světě, Beatrix Potterová si svůj vlastní příběh držela pečlivě pod zámkem. Miss Potter je okouzlující love story inspirovaná životem a láskou světoznámé spisovatelky Beatrix Potterové.

Beatrix Potterová byla literárním fenoménem začátku 20. století. V době, kdy mladé dívky její společenské třídy měly v plánu se dobře vdát, se Beatrix stala ikonickou postavou. Vytvořila sérii knih a postav, které jsou stejně oblíbené dnes, jako byly před sto lety, a které se od svého vydání nikdy nepřestaly prodávat. Beatrix byla nadanou malířkou a její botanické kresby byly využity společností Royal Horticultural Society v Kew Gardens (kresby jim prodala pod mužským pseudonymem).

Mimoto skoupila v Lake District ohromné pozemky, které přenechala organizaci National Trust, a zachovala tak tuto panenskou přírodu pro budoucí generace. To je její odkaz, to je její příběh…

Můj názor:

Jak jste si mohli přečíst v popisu, film je natočen na motivy skutečných událostí týkajících se života proslulé ilustrátorky, spisovatelky, přírodovědkyně (specialistky především na houby a lišejníky) a ochránkyně anglického venkova - Beatrix Potterové. No a já jako fanoušek Harryho Pottera si samozřejmě nemůžu hned nevšimnout poněkud zvláštního spojení jmen v jejím jménu :D

Nicméně k filmu. První zmínku o něm jsem zaznamenala už před několika lety v jednom časopise a hned jsem si řekla, že ho musím vidět. Zaujal mě námět, Renée Zellweger a pochopitelně Ewan McGregor (můj oblíbenec od doby, kdy jsem ho viděla jako Obi-Wana Kenobiho), jenže kdo ví, proč jsem se k němu dostala teprve před několika měsíci. Možná to na jednu stranu bylo dobře.

Film mě zaujal hned od prvních sekund, kdy hlavní postava – miss Potter, začínala připravovat barvy a štětce k malbě a její první slova pro mě měla neskutečnou sílu a význam, takže už tehdy jsem tušila, že film BUDE STÁT ZA TO. A opravdu stál. Jako u jednoho z mála snímků jsem dovedla naprosto DOKONALE pochopit hlavní postavu, dovedla jsem se do ní vžít a vcítit.

Trochu mi uniká smysl zařazení filmu pod „fantasy“ – upřímně jsem tam žádné fantasy prvky nenašla, pokud si pod nimi ovšem někdo nedosadil Beatrixino vidění. Říkám tomu vidění, protože spousta z nás (hlavně ti co tvoříte příběhy nebo máte dobře rozvinutou fantazii) víte, že někdy vaše představy doslova ožívají, vidíte je před sebou, dovedete popsat detaily a pocity, jaké ve vás ty představy vyvolávají skoro jako byste něco hmatatelně vytvořili, něco oživili.

Nějak takhle ;-)

Co se týče narativnosti (zpracování příběhu), tak ačkoliv je životopisný, neměla jsem ani na chvíli dojem, že bych se dívala na nějaký díl z oblasti dějepisu. Filmaři se spíše soustředili na samotný příběh, pohled na hlavní hrdinku a to, s čím se musela prát, co musela překonávat. Mám za to, že pokud by takto podávali hodiny učitelé zabývající se historií (a nejen tou) žáci by si zapamatovali mnohem více a neskutečně více by je to také bavilo. Protože upřímně – na co vám pomůže vědět, KDY se odehrálo „bostonské pití čaje“, když nevíte, CO to vlastně znamená?

Snímek byl laděn do příjemných teplých barev, které ve mě evokovaly pozdní léto nebo podzim, přesně takové to krásné období sytých barev, kterých se nemůžu nabažit :-)

Film byl navíc doplněn o několik retrospektivních scén ukazujících malou Beatrix, takže divák si může lépe udělat představu, jak se dopracovala až k tomu, čím byla v dospělosti. Docela mě zarazila naprostá NESOURODOST s jejím bratrem, která byla ve filmu ukázaná. Nečekané.

Nejsem sice kdovíjaký znalec, ale interiéry londýnských domů i venkovských sídel na mě působily autenticky a vyvolávaly ve mně (nějak podvědomě) chuť po čaji :D Co se týče exteriéru, tak ty byly doslova a do písmene KOUZELNÉ. Překrásná příroda. Filmaři pro snímek vybrali vskutku úžasné lokace, na které bych se jednou ráda podívala.

Líbil se mi také velmi reálný pohled na to, jak to dříve chodilo, když se s někým chodilo. Tedy když měla tehdy žena či dívka přítele, nebo někam šla s mužem (a nemuselo při tom jít ani o to, že by spolu měli nějaký vztah). Po tomhle si pak s úlevou oddechnete a řeknete si, „ještěže už jsme se ve vývoji posunuli dál“.

Herecké výkony byly… SKVĚLÉ. Renée Zellweger jsem si oblíbila ještě víc, Ewana taktéž a Emily Watson (na kterou narážím čím dál častěji a také ji mám s každým dalším filmem víc ráda) stejně tak. Velmi sympatická trojice, která rozehrávala opravdu silný a působivý příběh. Bez potíží jsem jim jejich role dokázala uvěřit a podle mě pro ně byli vybráni dokonale.

Hudební doprovod jsem nějak výrazně nezaznamenala. Spíše bych nyní zpětně řekla, že to byl příjemný, nerušivý doprovod, který ovšem nijak nevynikal a který jsem si (jak po skončení filmu a stejně tak i s odstupem) nedovedla a nedovedu vybavit.

Ve scénáři se mistrně vyhnuli trapným klišé i ohraným dialogům a celý film působil nanejvýš příjemným dojmem. Musím přiznat, že takových 80 % snímku jsem se usmívala. Nemohla jsem si zkrátka pomoci. Příběh byl úžasný, krásně plynul, svižně, ale ne tak, že bych měla pocit, že někam spěchá, aby se toho stihlo do filmu nacpat co nejvíc. Ocenila jsem i humornou stránku a to, jak reálně snímek vyzněl. A zase jsem se dozvěděla něco nového – navíc ze života tak zajímavé ženy jako byla právě Beatrix Potter. Žasla jsem nad její pečlivostí a obdivovala její fantazii, trpělivost a cílevědomost. Pro mě osobně (a věřím, že i pro ostatní, kteří se věnují nebo chtějí věnovat psaní vážněji), byl tento film maximálně INSPIRATIVNÍ.

Lake District, Cumbria

Zkrátka umělkyně jak se patří. A když říkám „umělkyně“ myslím tím pravý význam toho slova. Ne chování a způsoby hodné „pošuka“ a omlouvané slovy „ona se chová takhle, protože je to umělkyně a tak má právo být výstřední“, nebo kresby, které by zvládlo malé dítě (a to ještě když ani nemá v plánu něco kreslit, ale jen třeba převrhne barvu) a z nichž si pak „znalci“ doslova sednou na zadek a prohlašují o nich, jak jsou úžasné a co všechno vyjadřují. Takže NE! Nic takového.

Při tomto snímku si jistě vzpomenete na své dětství a knižní kresby, s nimiž jste se nejednou setkali. Mám totiž pocit, že mnoho malířů se nechalo při své tvorbě inspirovat právě kresbami Beatrix Potterové, které jsou prostě kouzelné, milé a neuvěřitelně něžné? - nevím, jak jinak lépe to popsat nebo vystihnout.

Po skončení filmu jsem cítila takový příjemný klid, radost a opravdu OPRAVDU nutnost donutit se na film podívat ještě někoho. Protože za to opravdu stojí. První na řadě byla mamka (jen tak mezi námi - VELMI (!!!) náročný divák, kterému nesedne jen tak něco). Ta si film po pár minutách oblíbila a po jeho skončení mi dala za pravdu – a to už je co říct :-)

Takže moje doporučení pro vás – pokud máte rádi filmy natočené na motivy skutečných událostí, opravdu působivé herecké výkony, příjemnou atmosféru a pokud se ještě navíc věnujete vlastní tvorbě (v jakémkoliv směru), či lidi, kteří tvoří máte rádi a rádi se o nich něco dozvíte, je tento snímek přesně pro vás. Romantici si taktéž přijdou na své. Ode mě si pak film zaslouží jedině plný počet hvězdiček na CSFD.

Moje hodnocení na CSFD: «««««

Trailer:

A ještě na závěr, pokud byste se chtěli podívat na samotnou Beatrix Potter a pár jejích obrázků. Ale jsem si jistá, že je budete určitě také znát ;-)

Frozen / Ledové království

Režie: Chris Buck, Jennifer Lee

Scénář: Jennifer Lee, Shane Morris
Hudba: Christopher Beck
Země výroby: USA
Rok: 2013
Čas: 109 min

Hrají: (dabing) Kristen Bell, Alan Tudyk, Josh Gad, Idina Menzel, Jonathan Groff, Eva Bella 

Film na CSFD

Obsah:

Nebojácná a věčně optimistická Anna se vydává na velkolepou výpravu v doprovodu drsného horala Kristoffa a jeho věrného soba Svena, aby nalezla svou sestru Elsu, jejíž ledová kouzla uvěznila království Arendelle do věčné zimy.

Na své pouti se Anna a Kristoff setkávají s podmínkami, které si nezadají s nejvyššími velehorami světa, mytickými trolly a legračním sněhulákem Olafem, a navzdory drsným živlům se zoufale pokoušejí dosáhnout svého cíle dříve, než bude zcela pozdě.

Můj názor:

Na tuto pohádku jsem se dlouho a hrozně moc těšila, protože po skvělém Tangled (Na vlásku, 2010) tohle byla další pohádka od Disneyho, do níž jsem vkládala velké naděje a doufala, že bude super, skvělá a úžasná. A ačkoliv pro mě je Tangled o stupeň lepší, Frozen nezůstává pozadu a rozhodně stojí za vidění!

Pokud hledáte k blížícím se Vánocům nějaký pohodový film, je Frozen přesně pro vás. Je to totiž pohádka se vším, co by ve správné pohádce být mělo – tedy pěkný, citlivý příběh s poučením, moc pěkné doprovodné písničky. Zde musím zmínit zvláště nádherný sbor na samém začátku a konci, který byl prostě ÚŽASNÝ.

Dalším kladem jsou bezesporu ohromně originální postavy, které si zamilujete a nebude je sledovat jen tak bez emocí. Všechny mají něco do sebe, každý je svá a u každé je dbáno na její psychologický vývoj. Tato část se pomalu začíná zařazovat do pohádek a stává se již i jejich nedílnou součástí. A já, jako milovník propracovaného psychologického vývoje postav, můžu jedině jásat.