Chlapec, který přestal plakat - Recenze na knihu

Série: Hagfors 2 (2 of 4)

Originální název: Pojken som slutade gråta
Autorka: Ninni Schulman

Český překlad: Lenka Vránová
Nakladatelství: Galatea
Rok vydání: 2012, v ČR 2014
Počet stran: 350

Anotace:

V malém městečku Hagfors panuje horký srpen. V místní redakci deníku Värmlandsbladet právě nastala okurková sezóna. Není o čem psát, a tak reportérka Magdalena Hanssonová má spoustu času na přemýšlení. Stýská se jí po synu Nilsovi, který zrovna tráví prázdniny se svým otcem, a také jí chybí přítel Petter, jenž je na dovolené se svými dcerami.

Poklidnou noc malého městečka náhle protnou blesky a následně zvuk sirén hasičských vozů, jedoucích k hořícímu domu. Všechny, včetně Magdaleny, nastalá situace probudí z letargie. Hasiči však svůj zápas s ohněm prohrávají - dům lehne popelem a krátce na to, majitelka domu podlehne těžkým zraněním. Zpočátku vše nasvědčuje tomu, že dům byl zasažen bleskem, ale podrobnější vyšetřování odhalí krutou pravdu: požár byl založen úmyslně.

Hagforský policejní tým zahájí vyšetřování, avšak zanedlouho další dům zachvátí požár. Teď už je jasné, že policisté mají co do činění se žhářem, ovšem nemají žádné vodítko, kterého by se mohli chytit… Je třeba rychle začít jednat, než bude pozdě. Panují totiž obavy, že žhář už má v hledáčku další oběť…

Za poskytnutí e-knihy k recenzi děkuji internetovému knihkupectví KNIHCENTRUM.cz jehož spolupráce si velmi vážím a jsem za ni ráda.

E-knihu si můžete objednat ZDE.

Související recenze:

Hagfors 1 - Dívka se sněhem ve vlasech

Můj názor:

Po přečtení 1. knihy jsem si ještě nebyla jistá, ale po přečtení 2. již mohu s jistotou říct, že se Ninni Schulman zařadila mezi jedny z mých nejoblíbenějších spisovatelek.

Stejně jako v předešlém díle jde i v Chlapci, který přestal plakat o vraždy (navíc spojené se žhářstvím), které řeší tým policejních vyšetřovatelů z městečka Hagfors. K nim se tak nějak z vlastní iniciativy opět připojuje novinářka (hlavní postava) Magdalena, jejíž žurnalistická duše se kromě získání nejčerstvějších informací dere za dopadením pachatele i z toho nejprostšího principu - tedy aby zlo bylo potrestáno a byli od něj uchráněni nevinní obyvatelé města.

Já sama byla moc ráda, že jsem si pokračování této série mohla přečíst prakticky hned po první knize. Nemám ani v nejmenším tušení, čím to je, ale při četbě obou knih jsem po celou dobu měla příjemný pohodový pocit. Asi jsem divná - to bude asi jediné logické vysvětlení toho, jak se někdo může při čtení detektivky cítit pohodově. Anebo za to může styl psaní autorky.

Velmi se mi líbí, že se ve vyprávění střídá vícero pohledů postav, takže čtenář má opravdu mnohem širší záběr a není vázán jen a pouze na jednoho či dva vypravěče.

Kromě samotného zajímavého a mrazivého příběhu a pachatele (no, ano, uhodla jsem to až téměř na konci po jedné jasné větě, která by trkla snad i osla), se mi líbilo i propojení detektivního příběhu s reálnými životy hlavních hrdinů. Jejich rodinné a životní potíže, to, jak se vztahy mezi jednotlivými členy jejich rodin a přátel dále vyvíjejí. Velmi reálně vyvíjejí. Zkrátka při čtení této série si připadám, jako bych nečetla o fiktivních postavách, ale o lidech, jejichž osudy se autorka rozhodla zaznamenat na stránkách knih.

Už jsem to psala v předchozí recenzi, ale zopakuji to klidně ještě jednou (nebo i vícekrát) - opravdu mám ráda přímočarý styl psaní Ninni Schulman, v němž se věnuje všemu, takže jako čtenáři nejsme o nic ochuzeni, ani o dobré, ani o zlé, nebo nepěkné, romantické či vědecké. Autorka vše dokáže dávkovat tak akorát, takže četba jejích knih je skutečný čtenářský požitek. Jednou z jejích velkých předností je to, že nepotřebuje dlouhé lány popisování, aby nás dostala do dané scény - pro vykreslení atmosféry či situace jí stačí mnohem méně, což jistě vezmou s povděkem ti z vás, které dlouhé popisování nudí.

Jak jsem zmiňovala výše, tak odhalení skutečného pachatele bylo vskutku nečekané, hlavně díky těm předkapitolovým pasážím, které mě tak zmátly, že jsem hodnou chvílí věřila, že ono žhářství má na svědomí syn vyšetřovatelky Petry. Nakonec se mi samozřejmě velmi ulevilo, když se ukázalo, že to tak nebylo, protože tohle bych jí, chuděře, nepřála ani za nic.

Nemohu se dočkat, až v ČR vyjde další díl série, protože konec tohoto dílu mě zanechal v nepěkných obavách a já bych ráda věděla, jak to s Magdalenou dopadlo. Pevně doufám, že ona i mimčo budou v pořádku, protože by si to po tom všem opravdu zasloužila. No, a nám čtenářům nezbývá než doufat, že Ninni Schulman nebude ke svým hlavním postavám tak krutá jako k obětem vražd a žhářství.

Celkové hodnocení:

«««««

Vřele doporučuji stejně jako předchozí díl série Hagfors. Ninni Schulman je skvělá vypravěčka, jejíž styl psaní vás vtáhne do děje během pár stránek, na nichž si stihnete oblíbit hlavní postavy, vzít je za své a netrpělivě překlikávat (nebo obracet) stránky, abyste už zjistili, kdo je pachatelem tentokrát.

Díky této knize se autorka napevno zařadila mezi mé oblíbené spisovatele a já věřím, že pokud jí dáte šanci, objeví se na vašem top listu také ;-)

Ukázka z knihy:

Dívka se sněhem ve vlasech - Recenze na knihu

Série: Hagfors 1 (1 of 4)
Originální název: Flickan med snö i håret
Autorka: Ninni Schulman

Český překlad: Lenka Vránová
Nakladatelství: Galatea
Rok vydání: 2010, v ČR 2014
Počet stran: 337

Anotace:

Novinářka Magdalena Hanssonová se po vysilujícím rozvodu přestěhovala se svým šestiletým adoptivním synem Nilsem do rodného Hagforsu, malého města v malebné oblasti Värmlandu. Hledat náměty pro psaní do místních novin jí připadalo jako docela příjemná změna.

Pro Magdalenu nebylo snadné vrátit se ke starému životu. Mnozí ji vítají ze zvědavosti, jiní na ni reagují odmítavě či závistivě. Časem řeči utichají a Magdalena si konečně začíná vychutnávat maloměstskou idylu. Ovšem jen do okamžiku, kdy během mimořádně chladné silvestrovské noci zmizí šestnáctiletá Hedda. Celé dny není po dívce ani stopy, policie přešlapuje na místě a Heddiny rodiče propadají zoufalství a ztrácejí veškerou naději.

Zatímco dál píše Magdalena články pro městský plátek, cítí účast s rodiči nezvěstné Heddy. A když je později nalezena mladá dívka s průstřelem hlavy, nabízí se otázka: Je to Hedda? Magdalena se rozhodne vyšetřovat na vlastní pěst. Myslela si, že toto odlehlé a klidné místo svého rodného města zná velice dobře, ale ukazuje se, že zde žijí lidé, kteří by udělali cokoliv, aby jejich tajemství zůstalo skryté…

Za poskytnutí e-knihy k recenzi děkuji internetovému knihkupectví KNIHCENTRUM.cz jehož spolupráce si velmi vážím a jsem za ni ráda.

E-knihu si můžete objednat ZDE.

Související recenze:

Hagfors 2 - Chlapec, který přestal plakat

Můj názor:

Tato kniha mě zaujala už před několika měsíci - nutno přiznat, že jako jedna z mála detektivek, na které jsem díky mnoha čtenářským doporučením narazila. Do četby jsem se tedy pustila s chutí a zvědavostí nad tím, jak můj první kontakt s jednou ze severských autorek (a detektivek) dopadne.

Odpověď už možná díky hodnocení či některým komentářům na goodreads.com znáte.

Děj příběhu je pěkně nastíněn v anotaci, takže přejdu rovnou k hodnocení a začnu (jako téměř vždy) stylem psaní. Ninni Schulman je spisovatelka a novinářka, která opravdu ví, jak psát, aby čtenář neměl pokoj, dokud nedojde alespoň ještě k této kapitole a pak k té druhé, a další a vlastně ještě jedné… A tak pořád dokola. Přistihla jsem se, že děj hltám a nemůžu se dočkat, až mi zase vyjde chvilka, abych se v příběhu mohla posunout dál.

Příběh je psán v er formě, díky níž si o celém ději můžeme vytvořit mnohem lepší obrázek. Samotné kapitoly jsou děleny na menší části, které jsou psány z pohledu vícero postav, což  vytvoření příběhu ve vaší hlavě skutečně pomáhá, ovšem na druhou stranu bylo především ze začátku (pro mě) těžké zorientovat se právě v tom, v čím pohledu se NYNÍ nacházíme. Čím dál se ale v knize ocitnete, tím více už jednotlivé „charaktery“ dokážete bezpečně identifikovat, takže vám nic nebrání příběh naplno prožít.

Autorka celou knihu prodchla věcnými, údernými pasážemi, které byly zajímavé, nenudily a opravdu NUTILY číst dál. A to nejen v částech, které přímo souvisely s řešením vražd, nýbrž také životem samotných postav. Ty jsou podány jako reálně se chovající lidé, chodící do skutečné práce. Práce, která je sice mnohdy akční, ale spíše se skládá z té dřiny, která není vidět a ve většině filmů nebo seriálů se vyskytuje jen v zanedbatelném množství. Tím více jsem si tohoto reálného pohledu na chod policejního vyšetřování i novinařiny vážila a užívala si poodkrytí jeho světlých i stinných stránek.

Samotný příběh byl velmi zajímavý, dobře promyšlený a napínavý až do konce. Kdo je hlavním pachatelem jsem neuhodla. Celou dobu jsem totiž tipovala někoho jiného, a když vypadl ze hry, neměla jsem v záloze nikoho dalšího, takže jsem v závěru byla opravdu překvapená. Ovšem vzhledem k okolnostem jsem se nedovedla z dopadení vraha tak docela radovat. Je to hrozné, pokud se nad tím jeden zamyslí pořádně - čeho všeho jsou lidé schopní, jak sobečtí dokážou být, jak suroví a bez špetky citu či úcty k lidskému životu. Tím spíš, když se na konci v autorčině doslovu dozvíte, že tento příběh je inspirován skutečnými událostmi.

Myslím, že kniha jako tato je perfektní pro e-knihu, která vám zpříjemní cestu dopravními prostředky nebo čekání na úřadech či u lékaře. Čte se skutečně rychle a dokáže pohltit vaši pozornost a odtrhnout vás tak od vašich starostí.

Pokud hledáte nějakou pohodovou knihu, tak bych asi právě po Dívce se sněhem ve vlasech nesahala, ovšem máte-li rádi detektivní příběhy, které jsou reálně napsané a v nichž najdete hrdiny, kteří jsou podaní jako skuteční lidé, a máte-li rádi reálný pohled na policejní vyšetřování, pak je tato kniha přesně pro vás.

Musím také říct, že se nemohu dočkat, až si budu moci přečíst volné pokračování tohoto příběhu, v němž se s hlavní hrdinkou - Magdalenou Hanssonovou - setkáme znovu. Tentokrát v knize s názvem, který je za daných okolností pěkně děsivý: Chlapec, který přestal plakat.

Na rovinu ale dodávám, že na takto vysokém hodnocení knihy se rovněž podílí fakt, že jsem detektivek přečetla velmi málo - vlastně bych řekla, že toto je nejspíše moje první přečtená detektivka. Nějak jsem se k tomuto žánru ještě nedostala, ale po tomto díle se to jistě změní.

Drsných nebo nechutných pasáží se bát nemusíte, jelikož autorka píše opravdu velmi vkusně a nerozpitvává nechutné detaily, v nichž by se jiní autoři jistě dokázali vyžívat. Pro začátek žánru s detektivními příběhy jsem si asi nemohla vybrat lepší knihu.

Takže... Dívku se sněhem ve vlasech vám doporučuji všemi deseti a pevně doufám, že pokud se pro ni rozhodnete, bude se vám líbit stejně jako mě (nebo i více ;-) )

Celkové hodnocení:

«««««

Velice zajímavý, napínavý a neskutečně čtivě napsaný příběh, který se kromě dobré zápletky může pochlubit i sympatickými, reálně vyhlížejícími hrdiny, které si oblíbíte a budete jim držet palce.

Dalším nezaměnitelným plusem je i realistický pohled na práci policistů a novinářů, včetně samotného děje založeného na skutečných událostech.

Ukázka z knihy: