Reader Problems TAG

Tohoto zajímavého TAGu jsem si všimla na blogu Bookish Friendship. No, a jelikož jsem se už dlouho do žádného nezapojila, řekla jsem si, proč ne… :-)

1. Ve své složce „Chystám se číst“ máš kolem 20 000 knih. Jak se rozhodneš, do které se pustíš?

Tedy… tolik knih v TBR naštěstí nemám. Právě nyní má složka čítá kolem 120 knih, které si opravdu CHCI přečíst. Zvykla jsem si tuhle složku sem tam procházet a třídit - jinými slovy „vymazávat“ ty knihy, na které už mě „chuť“ přešla. Tak nějak cítím, že pokud se ke knize mám dostat, tak se k ní dostanu nehledě na to, zda ji v TBR mám nebo ne. Navíc představa, že bych tam měla tolik knih a jejich počet by dál narůstal, a já přitom VĚDĚLA, že se k nim ke všem pravděpodobně nedostanu, by mě opravdu děsila a rozesmutňovala, takže se snažím držet reality…

A podle čeho vybírám? Zásadně podle nálady - zkrátka podle toho, na co mám „chuť“ :-)

2. Jsi v polovině knihy a nelíbí se ti. Budeš v ní pokračovat nebo skončíš?

Tak na tohle už mám zaběhnutý postup. Pokud jsem v polovině (nebo se k ní blížím) a kniha mě nezaujala, nebaví mě nebo mě přímo rozčiluje, skončím s ní. Už se mi několikrát stalo, že jsem se do čtení nutila a četla pak tuhle knihu „z donucení“ 3x tak dlouho jako knihy jiné, což mě otravovalo, takže jsem si stanovila tohle pravidlo a jsem s ním spokojená. Navíc - když člověk ví, že ta další kniha, kterou si vybere, může být daleko lepší… není nad čím váhat. A kdyby mě někdy náhodou popadla chuť ony nedočtené knihy dočíst, vedu si o nich seznam, takže vím, co mám hledat :-)

3. Blíží se konec roku a ty jsi ještě daleko od splnění své čtecí výzvy na Goodreads. Pokusíš se ji stihnout, a pokud ano, jak?

Tak přesně tahle situace se mi stala už 2 roky po sobě. Před 2 lety jsem výzvu opravdu projela, protože jsem kvůli práci nestíhala. Jenže kdo už někdy byl v pořádném časovém presu, tak pak přehodnocuje priority a zkrátka si musí říct, že to je „jenom výzva“ a svět nespadne, když ji nesplním.

Loni jsem taky nestíhala, ale protože ten počet knih, které mi chyběly, nebyl tak markantní, pustila jsem se do čtení a výzvu nakonec dokončila. Upřímně přiznávám, že jsem si přečetla i pár kratších knih, abych je měla dočtené rychleji. Já vím, já vím! Shame on me! :D

4. Obálky série, kterou miluješ, se k sobě moc nehodí. Jak se s tím vyrovnáš?

Tak tento problém jsem zaznamenala u ostatních čtenářů, ale ne u sebe. Spoustu sérií, které si čtu, mám pouze z knihovny a nepořizuji si ji do své vlastní. A ty série, které jsem si koupila, se k sobě naštěstí pěkně hodí :-) Ale pokud by nakladatelství změnilo typ obálky, tak by mě to pochopitelně naštvalo. Teď se právě trochu bojím toho, jak to bude se sérií Kostičas a zda Host zůstane u původního stylu nebo ne…

Zde mě spíše rozčiluje a mrzí, pokud se česká nakladatelství rozhodnou pro vlastní obálky namísto těch originálních - jako třeba u série Roztříštěná od Tahereh Mafi. Kdo jste viděli originální skvosty, tak mě jistě chápete…

5. Všichni milují knihu, kterou ty opravdu, ale opravdu nemáš ráda. S kým probereš své rozjitřené pocity?

Pokud narazím na knihu, kterou ostatní milují a já ne, tak se z toho „vypovídám“ v recenzi nebo to proberu s člověkem, který má podobný názor. A pokud nikdo takový není? No, tak se nedá nic dělat. Přežiju to :D

6. Na veřejnosti čteš knihu a víš, že nemáš daleko k pláči. Co budeš dělat?

Hmmm - asi takhle. Pokud vím, že mě kniha (případně daná scéna) emocionálně zasáhne, tak si ji na veřejnosti rozhodně nečtu. Znám se a vím, jak by to dopadlo. Navíc když mě kniha takto zasáhne, tak si všechny emoce, které do mě „pere“ chci prožít naplno - tudíž např. Zlodějku knih nebo třeba Nezlomeného mě ani nenapadlo číst někde na veřejnosti. A pokud se to stane nečekaně? Rozdýchám to, zavřu knihu a počkám, až budu v klidu a soukromí a pak to dočtu.

7. Právě vyšlo pokračování série, kterou miluješ, ale zapomněla jsi, co se dělo v předchozím dílu. Dáš si jeho re-reading? Skočíš na pokračování? Najdeš si informace o předchozím dílu na Goodreads? Frustrovaně se zhroutíš?!

Mám-li předchozí díl doma, rychle ho pročtu / prolistuju. Jinak si vždycky přečtu svou recenzi, případně komentáře jiných čtenářů a celou dobu DOLUJI informace ve své hlavě :D Je-li ale venku nový díl, vím, že bych re-reading nezvládla, protože už se tak ŠÍLENĚ těším na pokračování. A je-li to opravdu série, kterou miluji, tak mi tohle všechno stačí, abych kostru příběhu předchozího dílu poskládala dohromady.

8. Nikomu - ale opravdu nikomu - nechceš půjčit své knihy. Jakým způsobem tazatele slušně odmítneš?

Ajaj :D Zatím jsem tohle řešit nemusela, ale asi by záleželo na 2 věcech. Za prvé, pokud jsem už danému člověku knihu půjčila a mám s ním špatnou zkušenost, pokusila bych se z toho nějak vykroutit, případně říct narovinu, proč mu knihu nepůjčím. Za druhé, pokud o daném člověku vím, že není absolutní buran, knihu mu půjčím a budu doufat, že mi ji vrátí ve stejném stavu, v jakém jsem mu ji půjčila.

9. Za měsíc jsi začala číst a pak odložila už 5 knih. Jak se dostaneš ze svého čtecího záseku?

Tak takovýhle zásek se mi ještě naštěstí nestal. Zasekla jsem se u 1 - 2 knih. Problém byl nejčastěji v tom, že mě kniha nebavila a já se k ní musela „dokopávat“. Ze záseku jsem se dostala, pokud jsem knihu KONEČNĚ dočetla anebo s ní přestala a vrhla se na jinou. A pokud opravdu nemám náladu číst, no tak nic nečtu. Četba pro mě není droga, ale především zábava ;-)

10. Vychází spousta nových knih, které si toužíš přečíst. Kolik si jich doopravdy koupíš?

Kupuji si ty knihy, o kterých vím, že se k nim ROZHODNĚ budu chtít vrátit. Nikdy si nekupuji ty knihy, které „mám chuť“ si přečíst. Už jsem se párkrát napálila a nemám peníze ani nervy na další podobné omyly. Ne, kupuji si pouze ty knihy, které jsou pro mě „něčím víc“. Takže většinou je na 1. místě knihovna, pak samotné čtení, pár dní / měsíců, kdy knihu vstřebávám a rozhoduji se, zda opravdu stojí za to a pak teprve nastupuje objednávka. Má to své nesporné výhody, i když si třeba mnohdy musím počkat.

11. Jak dlouho necháš knihy, na které ses šíleně těšila, čekat na poličce, než se do nich pustíš?

Už jsem se několikrát přesvědčila, že hodně záleží na náladě a okolnostech. Třeba Winter od Marissy Meyer jsem si předobjednala hned, jak to bylo možné, ale protože jsem měla spoustu dalších věcí na práci, tak jsem se k ní dostala o hodně později. Bylo to tím, že jsem se do ní chtěla pustit, až budu mít víc klidu a oči se mi nebudou zavírat únavou. A Vidořád od Samanthy Shannon jsem si četla až x měsíců poté, co mi kniha přišla. Tady jsem se bála, že mě příběh zklame a nedosáhne kvalit 1. dílu. Tudíž u mě opravdu závisí na náladě a okolnostech…

Tak, to bylo všechno :-) Třeba jste se v něčem našli, třeba ne. Každopádně pokud byste se do výzvy chtěli zapojit, máte možnost ;-) Klidně mi nechte v komentáři odkaz na článek s vašimi odpověďmi (anebo jen odpověď v komentáři), ráda si přečtu, jak s výše zmíněnými problémy zápasíte vy :-)

Obrázky: 2017 © Anne Leyyd