Nová várka mini-recenzí. Dreamologie - prvotina autorky Lucy Keating a Černý led od autorky úspěšné série Zavržený Beccy Fitzpatrick.
Originální název: Dreamology
Autorka: Lucy Keating
Český překlad: Jana Jašová
Nakladatelství: Yoli
Rok vydání: 2016, v ČR 2016
Počet stran: 329
Anotace:
Kdo by nechtěl potkat
kluka svých snů?
Alice potká kluka svých snů – doslova. S Maxem cestují po světě a prožívají spoustu krásných a dobrodružných chvil. Ale je v tom háček! O všem se Alici jen sní… Do té doby, než se s otcem přestěhuje do Bostonu a začne chodit na novou školu. A koho ve třídě nepotká? Maxe – kluka z masa a kostí! Není ale takový, jakého si ho Alice představovala. Má komplikovanou povahu a cestu k sobě nenacházejí snadno. Za vším vězí dávný experiment, který jim hranici mezi realitou a snovým světem nadlouho rozostřil.
Komediální příběh s
laskavě potrhlými hrdiny a spoustou sympatických postav, které čtenáře donutí
smát se nahlas!
Můj názor:
Na
tuto knihu mě nalákala zajímavá anotace, která slibovala opravdu úžasný - přímo
snový - příběh, o němž snad každá z nás alespoň jednou (minimálně)
uvažovala. Knihu jsem si z knihovny přinesla celá nadšená a velmi brzy se
dala do čtení. Nicméně… záhy mi došlo, že už bych se ve svých přehnaných
očekáváních měla vážně krotit.
Autorka
si pro příběh vybrala ich formu vyprávění
z pohledu hlavní hrdinky Alice. Mimo děj odehrávající se v reálném
čase, je kniha doplněna o několik ukázek
z Aliciných snů, takže si můžeme udělat představu o tom, jaká
dobrodružství hlavní dvojice zažívá poté, co se uloží k „pokojnému“ spánku.
Lucy
Keating vůbec nepíše nudně, děj je čtivý a rychle ubíhá (i díky krátkým
kapitolám), nicméně příběh jako celek ve
mně vyvolal spíše rozčarování. Absolutně nenaplnil ani polovinu mých nadějí
a byl zkrátka… plytký. Nevím, jakým
jiným slovem to lépe popsat.
Nejprve
jsme sledovali, jak se Alice seznamuje s Maxem v reálném světě, poté
její snahu ho přimět, aby přiznal, že i on si uvědomuje, že se znají ze snů. Dále
následovala pasáž, kdy Max přiznal barvu, ale dělal, že s tím nechce mít
nic společného. Nakonec se naštěstí rozhoupal jiným směrem a spolu s Alicí se
pokusil zjistit, kdo A co s nimi udělal, že spolu navzájem sní jedny a ty
samé živé sny. Zdá se to jako nanejvýš zajímavá zápletka, že? No, opak je pravdou.
Za celou knihu jsem nepocítila ani záchvěv napětí, strachu o hrdiny nebo
jednoduše hlubší propojení s nimi či dějem, jako se mi to bez potíží stává u jiných. Jinými slovy - kniha ve mně
nevyvolala ani náznak nějaké hlubší emoce.
A
onen vyzdvihovaný humor? Mám dojem, že mezi
autorkou (+ reklamní propagací) a
mnou existuje propastný rozdíl na názor, co lze považovat za „humor, který vás
donutí smát se nahlas“. Upřímně jsem se zasmála jen párkrát, a rozhodně to
nebylo stylem, kdy bych se popadala za břicho. Prostá úsměvná poznámka a… to
bylo všechno. Dreamologie v sobě
neměla ani čtvrtinu toho humoru, který čtenářům po fůrách nakládají třeba knihy
od Kerstin Gier nebo Gillese Legardiniera. Tudíž další zklamání.
No
a co samotní hrdinové? Ani oheň ani led. Upřímně přiznávám další věc, a sice
tu, že si nyní (11 dní po dočtení) nemůžu vybavit nic, díky čemuž bych si
jednoho nebo druhého zařadila hlouběji do paměti. Z jejich zvláštního
vztahu na mě ze stránek nepřeskočila byť
jen jedna jediná jiskra. Zkrátka mi postupně splývají s tou kupou
ničím nevýrazných a nezajímavých knižních hrdinů. Ničím mě neupoutali, ničím nepřekvapili.
Nudááá. A zklamání.
Knihu
bych tedy doporučila těm z vás, kteří hledáte naprosto nenáročný příběh s průměrnými hrdiny, u kterého si
chcete odpočinout, nečekat žádné zvraty ani struhující děj či rozuzlení.
V hodnocení se proto přikláním k velmi slabým 3 hvězdám. Velmi
slabým!
Celkové hodnocení:
«««««
Dreamologie
je neslaný nemastný příběh, který by mohl být skvělý, kdyby autorka naplno
využila jeho slibný potenciál. Pokud od knihy nebudete čekat žádný převratný
děj nebo úžasné postavy, možná s ní budete spokojení.
Originální název: Black Ice
Autorka: Becca Fitzpatrick
Český překlad: Martina Šímová
Nakladatelství: Egmont
Rok vydání: 2014, v ČR 2015
Počet stran: 392
Anotace:
Britt Pfeifferová se
připravovala na výlet do Tetonských hor, ale nečekala, že se k ní bude chtít
přidat její bývalý přítel Calvin, který ji stále pronásleduje v myšlenkách.
Jenže než stačí Britt zpracovat své city ke Calvinovi, nečekaná bouře ji
přinutí vyhledat přístřeší v osamělé chatě u dvou velmi hezkých obyvatel – jenže
tito muži jsou uprchlíci a uvězní ji jako rukojmí.
Britt výměnou za svůj
život souhlasí s tím, že muže převede přes hory. Ví, že musí zůstat naživu dost
dlouho na to, aby ji Calvin našel. Všechno je ještě horší, když Britt objeví
mrazivé důkazy o vraždách, ke kterým došlo v okolních horách. Tento objev z ní
však může udělat vrahovu příští oběť.
Jenže v horách není
nic takové, jak se zdá, a všichni něco tají, včetně Masona, jednoho z
Brittiných únosců. Jeho laskavost Britt mate. Je Mason nepřítel, nebo spojenec?
Související recenze:
Můj názor:
Na
Černý led jsem se šíleně těšila.
Stejně jako u předchozí knihy mě i u této velmi zaujala anotace. Oběť únosu se zamiluje do únosce - no
to je něco pro mě! Myslím, že někteří z vás chápou, proč právě mě tohle
tak moc zaujalo :D
Od
Beccy Fitzpatrick jsem četla celou sérii Zavržený,
a ačkoli mi tamější hrdinka Nora velmi často přivodila nutkání padat nad jejím
chováním do mdlob, doufala jsem, že u této knihy bude znát autorčin posun.
Především co se týče postav. Žel… jsem se ZASE mýlila.
Čtivost knize vůbec
nechybí - děj plyne
pěkně, svižně, žádná nuda, žádné vatové pasáže. Zde tedy nelze vytknout nic.
Příběh je vyprávěn ich formou
z pohledu hlavní hrdinky Britt. A právě ona je prvním kamenem úrazu,
který pro mě poslal Černý led do kopru.
Čím mě Britt rozčilovala? Změnami svých
nálad a názorů, které se střídaly rychleji než dubnové počasí. Rádoby hraní
si na hrdinku typu „všechno zvládnu, já na to mám, jsem silná a chytrá“. Totiž
oproti tomu, jak o sobě Britt smýšlela, se chovala jako jeden z exemplářů potrhlé puberťačky. A postupem četby to bylo čím dál otravnější.
A
jedeme dál. Mason alias jeden z únosců
mi seděl zhruba do ¼ knihy. Jenže poté, co začal téměř opěvovat Brittinu
chytrost a vynalézavost, jsem začala mít chuť schovat se do koše. Kam ten chlap dal
rozum!!!??? Vůbec nechápu, co na ní viděl. Vždyť byla tak… tak prdlá! A navíc
ještě nejdřív málem letěla na Shauna! No tááák!
V celém příběhu
se od samého začátku
(sněhová bouře), chování únosců, Brittina „logika“, odhalení Calvina (+ jeho
chování), vyskytuje tolik do očí
bijících nelogičností, že požitek z četby bylo to poslední, na co jsem
mohla myslet. Autorka se opravdu snažila
dát příběhu punc reality (z mnohých poznámek v ději to opravdu bylo znát -
myslím tu snahu), ale zkrátka - buď jsem přehnaně detailistická, anebo to Becce opravdu nevyšlo. Jenže
vzhledem k tomu, že jsem na příběh byla tak natěšená a neustále se snažila
do něj dostat a užít si ho (až to nakonec prostě nešlo), se přikláním k té
druhé možnosti.
Navíc
pro mě byla zklamáním další věc, a sice to, že jsem si v polovině knihy byla na 97 % jistá, kdo je vrah. A zanedlouho
potom mi docvaklo, kdo je Mason. Takže… toliko k „drsné detektivní“
zápletce. Chm.
Samotný
závěr byl… eh, no, byla jsem ráda, že to dopadlo tak, jak to dopadlo. Ovšem epilog tomu nasadil korunu, protože z toho
TÁÁÁK děsně kapal cukr, až mi přišlo lehce mdlo. Zkrátka se nám z drsného
horala Masona stal plážový playboy s replikami, za které by se nestyděl
kdejaký hrdina z románů červené knihovny.
Tudíž
- pokud už máte něco načteno,
neočekávejte, že vás kniha šokuje nebo překvapí. Černý led tudíž doporučuji jako velmi odpočinkovou knihu (pokud
vážně nemáte nic lepšího po ruce), u které musíte počítat s tím, že
narazíte na kupu nelogičností, budete muset skousnout hrdinku, kterou byste
možná víc jak 20x praštili a která opravdu neví, co a jak si myslet / dělat.
Co
musím pochválit, tak opravdu velmi
povedenou obálku. Krásná. Škoda, že se jí příběh nemůže rovnat… :-(
Celkové hodnocení:
2,5 / 5
Pokud se řadíte k náročnějším čtenářům, kteří
oceňují logičnost příběhu, reálně napsané a promyšlené postavy a opravdové
detektivní zápletky, rozhodně se Černému
ledu vyhněte. Nicméně pokud hledáte skutečně nenáročný příběh, nebo vám
nevadí otravná hlavní hrdinka, není proč se dalšího díla Beccy Fitzpatrick bát.
Obrázky: google.com, pinterest.com
Ohľadom Dreamologie mám podobný názor. Podľa mňa dobrá myšlienka, len zle spracovaná, takže škoda. :/
OdpovědětVymazatNa druhú stranu Čierny ľad sa mne páčil. Neviem prečo, ale mužské postavy som si obľúbila a aj ma to stihlo všetko prekvapiť :)
jo? no tak to se máš. já tak moc doufala, že Černý led naplní má očekávání a zkrátka to nevyšlo :-( tak aspoň že někomu se to tedy líbilo :-)
Vymazat