pondělí 2. února 2015

Aliance - Recenze na knihu


Série: Divergence 3 (3 of 3)
Originální název: Allegiant
Autorka: Veronica Roth

Český překlad: Radka Kolebáčová
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 2013, v ČR 2014
Počet stran: 361








Anotace:


Na frakcích založená společnost, v níž Tris Prior kdysi věřila, je v troskách – zničená násilím a mocenskými boji, zjizvená ztrátou a zradou. Když tedy dostane možnost prozkoumat venkovní svět, neváhá, je připravená. Třeba právě za plotem ona i Tobias naleznou společný lehčí život, svobodný od zbytečně komplikovaných lží, zamotaných vztahů a bolestných vzpomínek.

Ale Trisina nová realita je mnohem alarmující než ta, co nechala za sebou. Staré objevy jsou rychle zbaveny své důležitosti. Výbušné nové pravdy mění srdce těch, které miluje. A Tris tak znovu musí bojovat, aby dokázala pochopit složitost lidské povahy – i své vlastní – zatímco čelí rozhodování o odvaze, oddanosti, obětavosti a lásce.

Vyprávění ze dvou pohledů přivede sérii k silnému závěru a odhalí tajemství dystopického světa, jenž uchvátil miliony čtenářů.





Můj názor:

Jak už to tak bývá, s posledním dílem nějaké série přichází velká očekávání, napětí, strach ale i smutek, protože víte, že se budete muset rozloučit se svými oblíbenými hrdiny - téměř by se dalo říci, že se svými přáteli, s nimiž jste toho tolik prožili! Ano, a přesně to samé se odehrávalo ve mně, když jsem Alianci před několika měsíci brala poprvé do ruky, pokochala se obálkou a otevřela ji, abych se konečně pustila do jednoho z nejočekávanějších finále loňského roku. Hmpf. To bylo nadějí, to bylo snů… a nutno říct, že planých. Bohužel :-(

První překvapení na čtenáře čeká v rozdílném stylu, jímž je Aliance psána. Zatímco předchozí díly (Divergence a Rezistence) byly psány z pohledu hlavní hrdinky Tris, v Alianci se Veronica Roth rozhodla vsadit na 2 střídající se pohledy - Tris a Čtyřky.

Upřímně si myslím, že to byl VELMI VELMI VELMI špatný nápad, ačkoliv jsem samozřejmě po dočtení pochopila minimálně jeden důvod, proč se pro tuto změnu autorka rozhodla. Problém psaní knihy z mužského pohledu je ten, že ne vždy se autorce (píšu autorce, jelikož u autora je to přece poněkud snazší) povede vystříhat ze svého ženského pohledu na věc. A přesně to se Veronice opravdu nepodařilo.

Zatímco v celé sérii působí Tobias alias Čtyřka dojmem silného, sebevědomého, rozhodného a vůdčího mužského typu, v Alianci nám z něj Veronica udělala rádoby „romantika“, který k popisu některých věcí používá přídavná jména a přirovnání, za něž by se nestyděla průměrná hrdinka kdejakého románu. Ano, kluk/muž by měl být také romantik, ale jak asi všichni ze zkušenosti víme, je romantika A romantika. To byla jedna věc, která mi téměř bytostně vadila a nad každým takovým popisem ze Čtyřkova pohledu jsem doslova skřípala zuby.

Psaní příběhu z pohledu Tris bylo bezvadné. Žádné změny nebo výkyvy oproti předchozím knihám, takže tato část se mi četla nejlépe a bez problému.

Druhá věc, která mi vadila a celkově mi zničila dojem ze série jako celku, bylo neskutečné VLEČENÍ děje. Páni! Jeden by čekal, že se autoři závěrečných dílů budou chtít vytáhnout a předvést „EPIC CONCLUSION“ jako např. Tahereh Mafi, Amy K. Ryan, J. K. Rowling či Marie Lu. Veronica na to šla po svém. Nejprve jsme se dozvěděli, že vše, co naši hrdinové prožívali, byl vlastně SPOILER experiment. Pak to vše dorazil fakt, že Tobias vlastně SPOILER není divergentní, z čehož měl chudák málem existenciální krizi. Následně jsme strávili většinu knihy buď plánováním vzpoury (se současnou snahou jí zabránit ) + hledáním odpovědí v genetických nebo jiných laboratořích či prostorách za hranicemi města.

K tomuto ale musím podotknout, že se Veronica snažila dát tomu pořádný punc reality a puzzle efektu - tedy aby do sebe všechno zapadlo. Povedlo se jí to, bezpochyby jí to dalo velkou práci, musela nastudovat genetiku, biologii a kdo ví, co ještě. Takže po odborné stránce si Veronica rozhodně zaslouží poklonu - o tom se nebudu dohadovat, a kdo tohle nevidí, tak asi v životě nezkusil napsat žádný pořádný příběh.

Ovšem i zde platí druhá stránka - dle mého názoru všem těmto věcem Veronica věnovala až příliš času. Hrozně se v tom piplala a tím pádem mě (a jsem si jistá, že jsem nebyla sama) docela znesnadnila, ne-li přímo znechutila další čtení. Ano, nikdy bych neřekla, že to právě u díla od Veronicy Roth řeknu, ale musela jsem se do četby nutit.

Další věc, kterou musím autorce vytknout, je její NAPROSTÁ A BEZVÝHRADNÁ KRUTOST. Ano, chápu - nechat žít úplně všechny postavy v sobě nese dojem klišé, ale DO HÁJE UŽ, nechat jich žít jen hrstku? To vážně, Rothová???!!! A co komu udělal SPOILER Uriah? Hm???!!!

Když jsem se blížila k závěru (a ve své prosté naivitě si myslela, že to už prostě NEMŮŽE být horší), zasadila mi Veronica poslední ránu a celému příběhu nasadila korunu. Pamatujete na Trisiny SPOILER sebevražedné sklonyTak vám s politováním musím oznámit, že TENTOKRÁT, jí to fakt vyšlo. Nejprve jsem tomu nechtěla věřit a doufala jsem, že si z nás autorka dělá srandu. Doufala jsem, že se z toho Tris vylíže - i kdyby bez ruky nebo bez nohy, s prostřelenou plící. Pomalu jsem si říkala, že bych raději brala, i kdyby skončila jako Jake Gyllenhaal ve Zdrojovém kódu (ok, možná trochu drastické a přehnané), ale chápete, co tím myslím? Jenže ne! NE! Veronica Roth dala slovu čtenářská katastrofa zcela NOVÝ význam.

Ale abych tedy jen nenadávala - co mě na knize naopak zase velmi mile překvapilo, tak hloubka některých myšlenek a námětů k zamyšlení, které Veronica do knihy zakomponovala.

Například mě zcela dostala scéna, v níž si Tris a ostatní uvědomili, že svět je vlastně mnohem VÍC než jen jejich město. Nikdy mě třeba nenapadalo, jaký to musí být pocit, být celý život přesvědčený o tom, že máte jen několik desítek nebo stovek kilometrů čtverečních a pak najednou zjistíte, že jich máte O TOLIK víc. A nemluvě jen o prostoru - to je podobné, jako kdybyste byli celý svůj život přesvědčeni, že je něco tak a tak, a poté náhle někdo zvedl oponu“, a vy jste na vlastní oči viděli a svým vlastním rozumem pochopili, že jste věřili něčemu úplně zcestnému nebo něčemu, co nyní po odhalení nedává za mák smyslu... Když se nad tím zamyslíte, je to vážně síla...

Například tato pasáž mě opravdu zasáhla a často o ní přemýšlím:



„Jak velké je Chicago ve srovnání se zbytkem světa?“ zeptá se Peter zezadu. Jako by ho každé slovo dusilo. „Myslím naše město, rozloha. Převedeno na procenta?“

„Chicago se rozprostírá na ploše asi šesti set kilometrů čtverečních,“ odpoví Zoe. „Celkový povrch Země zabírá víc než pět set deset milionů kilometrů čtverečních. Procentuální rozdíl je… téměř zanedbatelný.“

Zoe sděluje fakta, jako by pro ni nic neznamenala. Ale mě jako by někdo dal pěstí do břicha. Najednou se cítím stlačená, jako by se mě neznámá síla snažila vtěsnat do menšího těla. Tolik prostoru! Jaké to tam asi všude je? Jak tam lidé žijí?

Znovu se podívám z okna. Pomalu, zhluboka se nadechnu a nedokážu se pohnout. Jen zírám na krajinu pod sebou a napadá mě, že tohle je, jestli nic jiného, přesvědčivý důkaz o tom, že Bůh existuje, jak tomu věřili mí rodiče. Že náš svět je tak neskutečně obrovský, že se zcela vymyká naší kontrole. Že nejsme ani zdaleka tak velicí, jak si myslíme.

Téměř zanedbatelní.

Je to zvláštní, ale něco na té myšlence mi přináší pocit… svobody. (Tris)



Samotný závěr knihy jsem musela rozdýchávat jako rozběsněný nosorožec. Tekly mi slzy, chtěla jsem Veronicu Roth nechat zavřít, chtěla jsem Alianci zadupat do země, chtěla jsem si vzít paměťové sérum a na celou Alianci zapomenout, chtěla jsem napsat vlastní DIAMETRÁLNĚ odlišný konec a... tak trochu jsem chápala, že tenhle konec nějak má smysl a přesto přese všechno jsem byla NAŠTVANÁ jak brigadýr, protože prostě!!!

Za a) Čtyřka a v politice? To fakt??? A za b) Tris po smrti? Má cenu toto komentovat? Hádáte správě, nemá! A opravdu si myslím (a stojím si za tím), že nechat zemřít hlavního hrdinu je zkrátka kruté. Upřímně musím přiznat, že o duševním zdraví těch, kteří jsou s tímto koncem spokojeni, lehce pochybuji. Jen si zkuste představit, kdyby zemřel Harry Potter, Aragorn, Frodo, Luke Skywalker, Bruce Wayne... To by byly konce sérií, co?

Ovšem na druhou stranu - ano, máte právo na svůj názor a ano, Veronica Roth je tu šéfka, ok. Ale i tak mě to štve! Ach jo :-(








A můj vzkaz pro Veronicu Roth?








Celkové hodnocení:

«««««

Původně jsem chtěla dát hvězdy 4 ale poté, co jsem si přečetla závěry sérií Roztříštěná, Legenda a další, jsem se rozhodla dát Alianci 3. Důstojné zakončení toto podle mě nebylo, především kvůli důvodům, které jsem uvedla výše. Nicméně je mi jasné, že se najdou i tací, kteří s tímto závěrem budou spokojeni.

Knihu rozhodně doporučuji všem, kteří tuto sérii mají rádi, protože nepřečíst si poslední díl zkrátka nedává smysl. Nicméně vás varuji, že po jejím dočtení budete možná několik minut zírat na poslední stranu a doufat, že se nacházíte v noční můře, z níž se přece ZÁKONITĚ musíte každou chvíli probudit. No, neprobudíte...





Obrázky: pinterest.com

8 komentářů:

  1. Chápu, že se Ti konec nelíbil a chápu proč. To, co bylo s Tris a Tobiasem je podivnost... Ale zase spousta úžasných myšlenek a celý ten nádherně vymyšlený svět a zápletka... mi vyrazily dech. Dodnes (několik měsíců po dočtení Aliance) stále nejsem schopná říct, co si o té knize myslím. Chvíli bych Veronicu nejradši zabila, chvíli ji chápu... Každopádně jsem viděla jedno její interview poté, co vyšla Aliance. Ptali se jí, jestli Tobias zemře (kdo nemá rád spoilery, nečtěte dál!!!) a ona odpověděla (SPOILER!) "Jistě že ne! Myslíte si, že chci být brutálně zavražděná bandou pubertálních dívek?"
    To dokazuje, že Veronica není až tak šílená... Ale stejně Ti Tvůj názor na Alianci nevymlouvám, jen nevím, co si o ní vlastně myslet :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ano, právě mnohé ty myšlenky byly naprosto úžasné a též o nich hodně přemýšlím. jednu dobu jsem taky nevěděla, co přesně si o Alianci myslet, a asi proto mi tak dlouho trvalo napsat recenzi, jenže nakonec se ve mě (jak jsem o ní přemýšlela) objevoval vztek a naštvání a to nakonec převážilo, takže proto takový drsný podtón recenze :D

      to ne, já nemyslím, že je Veronica šílená, ale jen že je neskutečně krutá - k postavám i ke čtenářům :-(

      díky za obsáhlý komentář! :-)

      Vymazat
  2. Ano, konec mě také šokoval.
    Nechtěla jsem tomu uvěřit. Pořád jsem čekala na něco, na zázrak.
    Ale nakonec jsem si řekla - ano, tak to mělo být. Napsala bych to stejně. Jinak to skončit nemohlo. Tris byla příliš - nespoutaná? Svá? Revolucionářská? Prostě - jiná.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ano, to máš pravdu. přesně taková Tris byla, ale přece jen si myslím, že mohla taky myslet na chudáka Tobiase a stejně tak Veronica Roth :-) prostě s tímto koncem se nesmířím... ale jak jsem psala, tak každý má právo na svůj názor a pokud jsi byla spokojená, tak je to fajn ;-)

      díky za komentář! :-)

      Vymazat
  3. S tím, jak Čtyřka začal být nějak jaksi víc lidský a romantický mi to bylo taky divný. Přesně tak, jak jsi ho popsala, tak tak by se měl chovat celou dobu, být silný a statečný apod. a...sexy a s tím i trochu romantický :), ale bylo vidět, že pro autorku to byl fakt oříšek, poprat se s mužskou rolí. Nicméně, já jsem si na to po chvíli tak nějak zvykla.
    Věděla jsem, že Tris.............., ale nečekala jsem, že se stane tohle. Nebo spíš, že to bude takhle. Čekala jsem něco jiného, třeba, že se Caleb zase zachová jako idiot a udělá další blbost a Tris... Ale udělala to znova, zase se šla dobrovolně v podstatě obětovat, jako to udělala v Rezistenci :)
    Konec jsem taky hodně, hodně rozdejchávala a rozmrkávala jsem slzy, což se mi moc nedařilo. Normálně, byla jsem z toho úplně v háji a od jednoho okamžiku (spoiler) ke konci knížky, to prostě už něšlo a brečela jsem, jak želva. A snad možná ještě víc než tohle mě dostal samotnej konec, kdy po dvou a půl letech jde Čtyřka a zbytek přátel na mrakodrap a spoiler. No, fakt jsem to nemohla rozchodit. Už dva nebo tři dny nad tím pořád přemýšlím, protože jsem to dočetla nedávno, a nějak to ještě nemůžu přijmout! Prostě, takhle to nemělo skončit, čekala jsem totální happy end, ono to tak i vypadalo než spoiler. Čtyřky mi bylo hodně, hodně, hodně líto :) Ale i přes to se mi to svým způsobem líbilo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. díky za moc pěkný a obsáhlý komentář :-) cítila jsem se tak nějak podobě. no a teď s ještě větším odstupem času chápu, že ten konec měl nějaký smysl, že to, co Tris udělala, bylo hrdinské, silné a potvrzující schopnost odpouštět a obětovat se za druhé... to všechno ano, ale prostě bych bývala byla raději, kdyby to skončilo dobře. nebo alespoň bez té jedné KONKRÉTNÍ mrtvé postavy... ach jo... :-(

      Vymazat
  4. Já knížku dočítala večer a nemohla jsem asi 2 hodiny usnout, jenom jsem brečela...
    Když si to teď zpětně vzpomenu, dochází mi, že kniha byla místy trochu zdlouhavá, ale stejně jsem od ní skoro nemohla odtrhnout očí, protože sakra - to se prostě nedá, ona to píše tak poutavě!
    Já osobně miluju tyhlety vymyšlený světy a ta zápletka a vysvětlení celý trilogie? Jak to do sebe všechno zapadalo? To bylo skvělý.
    A kapitoly z pohledu Tobiase mi ani nevadily, jsem dost laik, a rezistenci jsem četla už před rokem, takže jsem si jeho změny ani nevšimla. Ale na konci mi ho bylo tak strašně strašně líto... I když Veronica to stejně ukončila aspoň trochu uspokojivě
    Je to nesmyslný, kolik nevinnejch lidí umřelo....
    Sice kniha nebyla nejlepší, ale stejně se mi líbila, a přijde mi, že se v tom všichni trochu moc nimraj a řešej to.
    Teď se jen bojím filmu, protože podle mě to bude zas totální propadák, snad ještě větší než rezistence...
    Ježiš, to jsem se zas rozepsala a vůbec to nedává smysl... Navíc k nějaký rok starý recenzi, ale cejtim se mnohem líp, prostě jsem se potřebovala vypsat...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. díky moc za obsáhlý komentář, ráda jsem si přečetla další názor :-) no, nimrala jsem se v tom, protože Divergence byla opravdu (a první 2 díly jsou) moje oblíbené knihy, proto mi to nedalo a musela jsem se ze svých pocitů vypsat takhle v recenzi...

      viděla jsem první díl Allegiantu a musím říct, že jsem byla zklamaná. čekala jsem podstatně víc a podle mého neměli tuto sérii rozdělovat na 2 části. navíc podle nejnovějších zpráv bude 2. část posledního dílu odvysílaná v televizi a do kin prý nepůjde, protože předchozí část nevydělala ani zdaleka tolik, kolik se od ní čekalo. takže... kdo ví, jaké to nakonec celé filmové bude...

      Vymazat

Za všechny názory a komentáře vám předem děkuji, nenechám je bez odezvy a můžete mi věřit, že z každého jednoho mám velkou radost :-)