sobota 22. srpna 2015

Cinder - Recenze na knihu


Série: Měsíční kroniky 1 (1 of 4)
Originální název: Cinder
Autorka: Marissa Meyer

Český překlad: Jana Zejmanová
Nakladatelství: Egmont
Rok vydání: 2012, v ČR 2012
Počet stran: 386







Anotace:

Šestnáctiletou Cinder považuje většina lidské společnosti za nepovedenou hříčku techniky a její macecha za neúnosné břemeno. Být kyborg ale má i své výhody - mozkové rozhraní poskytuje Cinder nevšední schopnost opravovat věci, díky čemuž se stane nejvyhlášenější mechaničkou ve městě. Právě tato pověst přivede k jejímu stánku prince Kaie, který potřebuje před výročním bálem opravit porouchaného androida. Princ opravu v legraci nazve otázkou národní bezpečnosti, ale Cinder má podezření, že věc je mnohem vážnější, než jí je princ ochoten prozradit.

Cinder touží udělat na prince co nejlepší dojem, ale se všemi plány je konec, když se její mladší nevlastní sestra a jediná lidská přítelkyně nakazí smrtelným morem, který sužuje Zemi už celé desetiletí. Macecha obviní z dceřiny nemoci Cinder a nabídne její tělo pro výzkum moru, což je „pocta", kterou dosud nikdo nepřežil.

Ale netrvá dlouho a lékaři zjistí, že jejich nové pokusné morče je zvláštní. Chirurgové, kteří proměnili Cinder v kyborga, něco skrývali. Něco cenného.
Něco, kvůli čemu jsou někteří lidé ochotní zabíjet...








Za poskytnutí e-knihy k recenzi děkuji internetovému knihkupectví KNIHCENTRUM.cz jehož spolupráce si velmi vážím a jsem za ni ráda.
E-knihu si můžete objednat ZDE.








Můj názor:

Četbě této knihy jsem se docela dost dlouho vyhýbala. Aby taky ne! Popelka je (asi jako u většiny z vás) jedna z mých nejoblíbenějších pohádek a autorka by mi z ní chtěla udělat kyborga? To jako vážně??? Co jsem komu udělala!!! Grrr! No, a hned první 2 odstavce v knize začínají opravdu typicky pohádkově:


Cinder zrezivěl šroub v kotníku a měl stržené závity. Klouby na rukou ji bolely, jak se jej snažila šroubovákem uvolnit, ale šroub se stále protáčel na prázdno. Když se jí ho konečně podařilo povytáhnout natolik, aby ho mohla vypáčit svou ocelovou protetickou rukou, závity už byly úplně ohlazené. 

Odhodila šroubovák na stůl, oběma rukama se chytila za patu a vyškubla chodidlo z kloubu. Pod prsty se jí zajiskřilo a Cinder ucukla. Chodidlo zůstalo viset na změti červených a žlutých drátů.


Nádhera, no ne? :-) Mám takové podezření, že autorka schválně dala takovou „drsnou“ scénu hned na začátek, aby roztřídila své potencionální čtenáře na 2 skupiny. Ty, kteří knihu s křikem zavřou a ty, které to neodradí a zkusí ještě pár stránek.


STYL PSANÍ

Dlouho jsem se řadila k té první skupině (ok, dobře, možná kromě toho křiku ;-)), ale pak mi to přece jen nedalo a nedala jsem se, dokud jsem knihu nedržela v ruce…

V první řadě musím ocenit autorčin smysl pro udržování tempa, čímž jsem byla upřímně překvapená, protože jsem nečekala, že by autorka mohla těch téměř 400 stran nějak smysluplně zaplnit. Ale zaplnila! Již na 4. straně se setkáváme s Princem a konec hned 1. kapitoly nás dostává k velmi dramatické situaci.

Marissa Meyer vše popisuje tak, jak to mám ráda - „tak akorát“. Ani málo ani moc. Zkrátka přesně tak, abych si mohla o celé scéně udělat představu, ale současně nebyla znuděna kupami nepodstatných (a někdy i rušivých) detailů.

Téměř jistě bych její styl psaní přirovnala k filmovému, protože se zde nenachází ani jedna zbytečná scéna, vše krásně navazuje a vy můžete udělat jediné: propadnout se do světa, v němž vám za chvilku vůbec nebude vadit, že hlavní hrdinka je kyborg. To mi můžete věřit ;-)


POSTAVY

Co se týče postav, tak se Marisse Meyer povedlo vytvořit velmi různorodou skupinu, které se vám jistě vryje do paměti v čele se Cinder a princem Kaiem.

Cinder jako hlavní hrdinka je velmi příjemná, milá, tvrdohlavá, zmatená, zásadová a férová. Myslím, že i přesto, že je kyborg, tak svému jménu rozhodně nedělá ostudu, spíš si jej naopak zasluhuje. Velmi se mi na ní líbilo, že stála pevně nohama na zemi a nečekala, až se stane zázrak nebo ji přiletí zachránit víla kmotřička. Vše si musela vybojovat a nic nedostala zadarmo. Moc jsem si ji oblíbila a nemohu se dočkat, až se s ní setkám v dalších dílech Měsíčních kronik.

Jeho Císařská Výsost Princ Kai byl opravdu bezvadný. Jeho charakter byl podán tak skvěle, že jsem si jej zamilovala už po 1. kapitole. Princ jaký by měl být - uvědomující si svou zodpovědnost a tíhu toho, co přináší. Na konci mi jej bylo opravdu líto a pevně věřím, že i on se dočká toho, co mu jistě každá čtenářka musí přát ;-)

Iko byla super! Pevně doufám, že se s ní ještě uvidíme! Jsem si naprosto jistá, že by si skvěle rozuměla s R2-D2 :-)

Královna Levana byla pěkně šílená a mrcha k pohledání. A já si nemohu pomoct a přeji jí jen to… nejméně výhodné, co si dovede jen sama představit.

Postava doktora Erlanda byla velmi zajímavá a na konci jsem zjištěnými odhaleními byla pěkně překvapená. Možná stejně jako samotná Cinder.



PŘÍBĚH

Možná si myslíte, že jsem se zbláznila, když se mi tato kniha líbí a dávám jí tak vysoké hodnocení, protože přece przní verzi Popelky tak, jak ji zná celý svět ale… Zkuste se na tuto knihu podívat tak, jako jsem se na ni podívala já.

Cinder v sobě nese stopy starodávného a milovaného příběhu o Popelce v tom, že se v něm objevuje princ, ples, zlá macecha a nelehký život, který Cinder zakouší. Tím ovšem podoba s pohádkovým příběhem rázně končí.

Marissa Meyer vytvořila maximálně napínavý, dobrodružný, romantický a chytrý příběh, který vás upoutá během pár stránek. Najdete v něm také pevná přátelství, vtip a téměř detektivní zápletku, která se ovšem zcela nevyřeší ani na konci knihy, což je sice od autorky trochu vyděračské, ale mám za to, že jí to všichni ti, kterým se kniha líbila, odpustili, protože pokud máte skvělý námět na propracovaný příběh, proč s ním přestávat tak brzy?

V celé knize se navíc daly najít indicie spojující tuto knihu s následujícími díly série, takže je vidět, že Marissa Meyer „nejde naslepo“, ale má svou ságu rozvrženou a promyšlenou, což je jedině dobře.


DOPORUČENÍ

Knihu vřele doporučuji těm z vás, kteří se nebojíte překonávat předsudky, jež přečtení anotace může vzbuzovat. Zkuste se na ně vykašlat a začíst se, a brzy uvidíte, že se taky přidáte ke skupině čtenářů, která brání kyborgskou Popelku před nelichotivými hodnoceními neznalců zuby nehty ;-)




Celkové hodnocení:

««««« + «««

Cinder je kniha, která na první dojem může působit poněkud kontroverzně, ale jen do té doby, než si přečtete pár stránek. Marissa Meyer stvořila propracovanou sérii, která se čte sama, má skvělé propracované a sympatické charaktery postav a konec, který vás bude nutit číst dál…





Ukázka z knihy:


Cinder otevřela oči. Digitální obrazovka na stěně se změnila. Už neukazovala její životní údaje. Nahoře však stále svítilo její identifikační číslo jako titulek nad holografickým schématem.

Dívky.

Dívky plné drátů.

Jako by ji někdo rozsekl v půli, oddělil přední čast od zadní a potom vložil její kreslený obrázek do učebnice pro mediky. Její srdce, mozek, vnitřnosti, svaly a žíly. Její kontrolní panel, umělou paži a nohu, dráty, které jí vedly od lebky podél páteře až do protetických končetin. Zjizvenou tkáň v místech, kde lidské tělo přecházelo v kov. Tmavý čtvereček v zápěstí - její identičip.

Ale o všech těchto věcech už věděla. Nepřekvapily ji. Nevěděla však o kovových obratlích v páteři, ani o čtyřech kovových žebrech nebo umele tkáni kolem srdce, ani o kovových výztužích podél kosti v pravé noze.

Dolní část obrazovky ukazovala:

36,28 % KYBERNETICKÝCH ÚPRAV

Ze 36,28 procenta nebyla člověkem.

„Díky za vaši trpělivost." ozval se opět ten hlas a vylekal ji. „Jak jste si nepochybně již všimla, jste skutečně ukázkovým exemplářem moderní vědy, mladá dámo."

„Nechte mě být," zašeptala.

„V příštích okamžicích vám náš zdravotnický droid nitrožilně aplikuje roztok obsahující z jedné desetiny zárodky letumózy. Označili jsme je kontrastní látkou, takže se na holografickém schématu objeví v jasně zelené barvě a v reálném čase. Jakmile vaše tělo vstoupí do první fáze nemoci, spustí se vás imunitní systém a pokusí se mikroby zlikvidovat, ale nepodaří se mu to. Vaše tělo poté vstoupí do druhé fáze nemoci, během níž samozřejmě uvidíme na vaší kůži skvrny podobné modřinám. V této fázi vám podáme dávku našich nejnovějších protilátek, které, pokud budeme úspěšní, trvale zneškodní choroboplodné zárodky. Abrakadabra a do večeře budete doma. Jste připravena?"

Cinder hleděla na hologram a představovala si, jak sleduje vlastní pomalou smrt. V reálném čase.

„Kolik různých protilátek už jste vyzkoušeli?"

„Zdravotníku?"

„Dvacet sedm," odpověděl android.

„Ale pokaždé umírají o něco pomaleji," řekl opět ten cizí hlas.

Cinder sevřela v prstech hedvábný papír pod sebou.

„Myslím, že jsme všichni připraveni. Zdravotníku, prosím, pokračujte s injekční stříkačkou A."

Na stole něco zarachotilo a potom už se droid ocitl u ní.

Uprostřed těla se mu otevřel otvor a z něj vyjela třetí paže zakončená injekční stříkačkou, jakou měli i droidí záchranáři na vrakovišti.

Cinder se pokusila odtáhnout, ale neměla kam uniknout. Představila si, jak se ten hlas bez těla za zrcadlem směje, když jeho majitel přihlíží jejímu marnému zápasu. Ztuhla a dělala, co mohla, aby zůstala v klidu. Snažila se být silná. Nemyslet na to, co jí provádějí.

Androidovy paže byly studené, když sevřely Cindeřino předloktí, ještě plné modřin po předchozích dvou odběrech krve během dvanácti hodin. Zkřivila obličej bolesti a svaly se jí stáhly.

„Když se uvolníte, najdu žílu snáz," pronesl droid bezvýrazným hlasem.

Cinder napínala svaly na pažích, až se jí roztřásly. Z reproduktoru se ozvalo odfrknutí, jako by majitele hlasu s cizím přízvukem pobavil její vzdor.

Android byl dobře naprogramovaný. Ačkoli se bránila, jehla jí pronikla žilou na první pokus. Cinder zalapala po dechu.

Štíplo to. Bylo to jen štípnutí. Když jí čirá tekutina začala proudit z injekční stříkačky do žíly, Cinder veškerý boj vzdala.






Obrázky: pinterest.com

2 komentáře:

  1. Velmi populární kniha, i mě ji nabízeli v knihkupectví jako skvělou knihu. Nakonec ji mám též jako e-knihu a plánuji si ji přečíst v zimě:)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. no, přesně - to, že se všem tak moc líbí mi dalo impuls si ji též přečíst :-) pevně doufám, že se ti bude taky tak líbit jako mě, nebo i víc ;-)

      Smazat

Za všechny názory a komentáře vám předem děkuji, nenechám je bez odezvy a můžete mi věřit, že z každého jednoho mám velkou radost :-)