Originální název: Crown of Midnight
Autorka: Sarah J. Maas
Český překlad: Ivana Svobodová
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 2013, v ČR 2016
Počet stran: 396
Autorka: Sarah J. Maas
Český překlad: Ivana Svobodová
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 2013, v ČR 2016
Počet stran: 396
Anotace:
Celaena se stala
královou bojovnicí a má za úkol pro něj dělat tu nejšpinavější práci. Ovšem
sama dobře vím, že král je mimořádně krutý a jeho chování ovládá tajemné zlo.
Proto se snaží odhalit jeho tajemství, ale přitom mu nezavdat příčinu, aby ji
podezíral. Rozehrává tak smrtelně nebezpečnou hru, v níž jde nejen o její
život, ale i o život všech jejích přátel. A jedné noci se stane to, čeho se
nejvíce obávala a co její živit rozmetá na kousky.
Související recenze:
Můj názor:
Po
poněkud rozpačitém 1. dílu série - Skleněném
trůnu, jsem k pokračování této série přistupovala docela obezřetně.
Říkala jsem si, že nesmím očekávat tolik, abych pak nebyla příliš zklamaná.
Ukázalo se, že jsem vlastně udělala dobře, protože jsem z pokračování byla
vážně… nadšená.
STYL PSANÍ
Nejspíš
díky tomu, že si Sarah J. Maas odbyla všechny zdlouhavé a ne vždy právě záživné
popisy a vysvětlení základní osnovy příběhu v 1. díle, mohla se v Půlnoční koruně mnohem více rozšoupnout.
Pro
vyprávění zvolila stejnou formu jako ve Skleněném trůnu - er formu
z pohledu hned několika postav. Pro rozsáhlé série, které zahrnují velké
množství charakterů s různě propojenými osudy je to rozhodně nejlepší
možná volba.
Autorka
zde přímo perlila a já se nestihla nudit ani na okamžik. Tentokrát mě opravdu
(kromě Chaolova pohledu) velmi bavil i ten Celaenin. Konečně se zde totiž
projevila její povaha, na kterou jsem čekala v prvním díle. Místy jsem si
říkala, že Sarah J. Maas je autorka vyžívající se ve stylu všecho-nebo-nic. Mám
tím na mysli především ty části, v nichž Celaena byla onou tolik obávanou
drsnou vražedkyní. Vůbec by mi nevadilo, kdyby zde autorka ve svých popisech
trošku přibrzdila, i když na druhou stranu chápu, že čtenářům chtěla odhalit i
tuhle její vražednou stránku.
POSTAVY
Celaena
mě docela ohromila, protože její (téměř) pubertální stavy, které mě tak
rozčilovaly v 1. díle, zde byly omezeny opravdu na minimum. Bavilo mě její
další pošťuchování s Chaolem i to, že se po hlavě nevrhala do nějakého
zpětného vzdychání po Dorianovi, ale DOŠLO jí, co jí dojít mělo :-)
Chaol
mě v první polovině knihy mile překvapil, protože se chlapec též KONEČNĚ
rozhoupal. Oslava jeho narozenin byla skvělá, až jsem málem nadšením vzplála
:-) Nicméně poté mě v další části dost naštval (ne sice tolik jako
Celaenu, ale přece). Ačkoliv je Chaol bezesporu jednou z mých
nejoblíbenějších postav vůbec, musela jsem skřípat zuby nad naivitou, která se
týkala jeho slepé poslušnosti vůči králi. Pro pána, to je snad slepý? Na to, že
je kapitánem stráže, je jeho (téměř) slepá poslušnost vůči takovému mega tyranovi opravdu na ránu.
Vývoj
Dorianova charakteru byl takový pěkně pozvolný, až na konci přešel do
šokujícího zjištění - ale byla jsem s ním spokojená.
Ach,
Nehemie - co napsat k ní? Řekla bych, že více než jako přítelkyně a
princezna se v tomto díle chovala a jednala jako pravá královna.
Neváhající přinášet oběti a činit nesnadná rozhodnutí.
PŘÍBĚH
Jak
jsem psala na začátku, byla jsem při četbě opatrná a raději neočekávala nic
závratného. Po několika kapitolách jsem se však přistihla, že děj hltám jako o
život.
Svůj
názor na Skleněný trůn změnit
nehodlám (pořád si myslím, že turnaj na post králova bojovníka mohl mít víc
šťávy), ale tímto dílem mi Sarah J. Maas ukázala, že je opravdu velmi schopnou
spisovatelkou, která svůj příběh pevně drží v rukou.
Půlnoční koruna byla plná zajímavého děje,
v němž se střídalo napětí, akce, romantika i drsnější a vážnější scény
okořeněné špetkou humoru. Poslední čtvrtina knihy byla naplněna opravdu
pořádnými zvraty a samotný konec velmi šokujícím odhalením, na které jsem
zírala asi stejně jako Chaol.
Nenapadá
mě vůbec nic, co bych Půlnoční koruně
vytknula, byla jsem maximálně spokojená a nemohla se dočkat, až skočím po Dědičce ohně.
DOPORUČENÍ
Půlnoční korunu rozhodně doporučuji všem, kteří
začali sérii Skleněný trůn číst, a
líbila se jim. Dále těm, kteří možná stejně jako já byli z prvního dílu
poněkud zklamaní. Věřte mi, že pokud vytrváte a pustíte se do pokračování, litovat
rozhodně nebudete.
Celkové hodnocení:
«««««
Půlnoční
koruna opravdu podstatně zvyšuje kvalitu
série Skleněný trůn. Nechybí
v ní nic, co by řádná kniha mít měla. Autorka čtenářům předkládá velmi
dobře napsané pokračování příběhu, kterým dokazuje, že svůj svět i postavy drží
pěvně v rukou a ví přesně, kam chce je i čtenáře směrovat.
Obrázky: pinterest.com
Půlnoční koruna byla mnohem lepší než Skleněný trůn a Dědička ohně ještě víc! :3 Autorka se neskutečně zlepšuje :)
OdpovědětVymazatpřesně, jak říkáš ;-) 4. dílu se nemůžu dočkat :-)
Vymazat