Autor: Daniel Glattauer
Český překlad: Lenka Šedová
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2012, v ČR 2013
Počet stran: 191
Český překlad: Lenka Šedová
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2012, v ČR 2013
Počet stran: 191
Anotace:
Někdy se za láskou
honíme, někdy do ní vrazíme náhodou — a někdy nás táhne ke dnu jako balvan.
Pětatřicátnice Judith
se v supermarketu seznámí s okouzlujícím svobodným architektem Hannesem, který
si získá nejen Juditino srdce, ale také sympatie její matky a všech přátel. Zdá
se, že je to po všech stránkách ideální muž.
Jenže… Hannes je
příjemný, jenže až nesnesitelně, je pozorný a oddaný, jenže otravně. Intenzita
jeho lásky začne Judith dusit. Čím více se chce z příliš těsného vztahu
vymanit, tím více se k ní Hannes snaží připoutat. Nakonec se s ním Judith i
přes nesouhlas svého okolí rozchází. Hannes na ni však začíná vyvíjet stále se
stupňující psychický nátlak. Až Judith skončí na psychiatrii. Ještě že je tu
její asistentka Bianca, která jediná věří Juditinu podezření…
Román Navždy tvůj začíná jako klasický milostný příběh, ale končí jako napínavý
psychothriller. Po svém vydání se velmi rychle vyšplhal na čtvrté místo
žebříčku bestsellerů týdeníku Der Spiegel.
Související recenze:
Můj názor:
Pokud
jste pravidelnými návštěvníky Zefillu, tak jste si možná všimli, že jsem od
Daniela Glattauera přečetla již dvě knihy ze série Dobrý proti severáku, které byly naprosto nečekaně skvělé, a které
každému doporučuji. Proto jsem se nemohla dočkat, až sáhnu po další knize mého
oblíbeného autora. Kniha Navždy tvůj
však vypráví příběh ze zcela jiného soudku. Ukazuje nám lásku v podobě,
kdy by snad nikoho nenapadlo ji tak ještě nazývat.
Jak
praví anotace, tak Judith „narazí“ na velmi pohledného Hannese se skvostným
„babiččiným chrupem“, a před a za jehož jméno by bylo možné dosadit deset NEJ. Pro ženu jako Judith, které ve vztazích neměla právě štěstí,
je tento skvělý, zábavný, pozorný, milý a starostlivý Hannes přímo darem
z nebe. Jenže… všeho do času. Po počátečním okouzlení a prvotním pokusu o
stáhnutí růžových brýlí, si Judith začíná uvědomovat, že v Hannesově
zářivé přítomnosti začíná sama povážlivě „blednout“ a ztrácet se. A to, co se
nejprve zdálo jako pozornosti, o které by každá žena stála, se změní
v jedovaté šlahouny, které se kolem Judith začínají utahovat čím dál víc,
víc a víc…
Daniel
Glattauer rozhodně nezklamal - ještě více mě přesvědčil o svém talentu, neboť
dovede napsat nejen velmi pěkný a působivý román (viz Související recenze), ale
i poněkud temnější příběh, kdy jeden z dvojice dojde k naprosto
scestnému pohledu na lásku, vztah a partnerství.
Kniha
je psaná nezaměnitelným stylem, který stylisticky a vypravěčsky vyčnívá nad
jiná díla. Téměř z každé věty jde totiž vycítit, že si s ní autor
pohrál. Nutí čtenáře přemýšlet nad dvojsmysly a zvláštními přirovnáními. Díky (mnohdy) přeházenému slovosledu tak na konci věty stojíte někde úplně jinde, než
jste byli na jejím začátku. Popisy chování postav a situací jsou napsány trefně,
ale přece vyžadují zapojení vašich mozkových buněk, protože tento autor nedá
ani čtenářům nic zadarmo (o samotných postavách v knize raději nemluvě).
Řekla
bych, že jednou z velkých výhod této knihy je, že autor píše své postavy
(především hlavní postavu Judith) poněkud odosobněné, takže si jejich strachy,
nejistotu a obavy sice jako čtenář připouštíte, ovšem ne do té míry, abyste se
z toho sesypali. Tím pádem si můžete i tuto dramatickou knihu užít (a
prožít) relativně v klidu.
S Judith
jsem docela soucítila, i když poté, co v jednom baru „sbalila“ o dost
mladšího kluka a vzápětí se s ním vyspala, jsem na ni opravdu nemohla tak
nějak koukat jako na „chudáka oběť“. Vážně nepochopím, kam ženské / dívky
dávají hlavu, když se rozhodnou udělat takovouhle PITOMOST. Ne, toto mi mozek
opravdu nikdy nebral a nikdy brát nebude. A pokud někdy náhodou ano, tak
doufám, že mě někdo rychle praštíte, abych se vzpamatovala. Díky :-)
Co
se týče postavy Hannesse, hm… pokud bych nečetla anotaci, vůbec by mě ze
začátku nenapadlo, kam to celé bude směřovat. Ale jelikož jsem ji četla, tak
jsem od něj už v každém detailu čekala „zradu“. Myslím, že takovýto člověk
je rozhodně případ pro psychiatra. A když se nad tím zamyslíte, je toto jednání
opravdu šílené. A nejhorší na tom je, že si ony postižené osoby nemusí uvědomit,
co se děje - až třeba když je opravdu pozdě.
Na
druhou stranu musím přiznat, že jsem čekala, že příběh bude šokující ještě
více, ale zase… nač to ještě zhoršovat, no ne? :-)
Co
však musím vytknout, a za čím si opravdu stojím, a co bych vážně předělala, tak
ten rychlý konec. Ocenila bych minimálně ještě jednu kapitolu navíc, abychom
věděli, co se stalo po onom velkém „odhalení“. Jak na to reagovali ostatní, co
se stalo s Hannesem (jestli třeba neprovedl nějaký nečekaný protiúder, aby
se z toho dostal), a co s Judith s Biancou… Co na to vše říkala
Judithina rodina, jestli se jejich vztahy zlepšily (aspoň trochu). Však víte,
jak nesnáším nedořešené otázky. A pokud mi někdo obhajuje otevřené konce
s tím, že by čtenář neměl být líný, měl by zapojit vlastní fantazii a
vymyslet si svůj vlastní konec, tak s tím u mě prostě nepochodíte. Myslím, že svou fantazii
využívám dost, jenže bych zkrátka chtěla znát AUTOROVO ukončení. Pokud toto nemám černé na bílém, nedá mi to spát… Ach jo.
Knihu
určitě doporučuji těm z vás, kterým se líbila série Dobrý proti severáku. Dále těm z vás, kteří hledáte něco
zajímavého a krátkého na cesty vlakem nebo autobusem. Nudit se při četbě
rozhodně nebudete, ale současně se nemusíte bát, že byste (strnulí napětím)
přejeli vaši cílovou stanici ;-)
Celkové
hodnocení:
«««««
Navždy tvůj
je velmi zajímavý příběh s nevšedním tématem, který Daniel Glattauer píše svým
nezaměnitelným, propracovaným a barvitým stylem, díky němuž budete muset u vět
přemýšlet. Za to vás na oplátku budou překvapovat svým obsahem i slovní
strukturou.
Napínavou
a mrazivou zápletku autor vyvažuje odosobněným podáním postav, kvůli kterému
nebudete o nic ochuzeni, avšak zachováte si od charakterů postav i jejich
strachů zdravý odstup.
Kniha vhodná pro odpočinek
i na cesty a osobně se nemohu dočkat další autorovy knihy...
Obrázek: pinterest.com
Pěkná recenze :). Knihu jsem ještě nečetla, ale možná se do ní časem pustím :D
OdpovědětVymazatdíky. určitě to zkus je zajímavá a navíc ani nemá tolik stran ;-)
Vymazat