Do
nemocnice přijali malého chlapce, aby mu vytrhli mandle. Z vyhlídky na to, co
se má dít, byl tak nervózní, že lékař poradil jeho rodičům aby, než skončí
operace, počkali venku.
Když ho pak přišli navštívit, báli se, že bude celý
zničený a v šoku. K jejich údivu ho ale našli, jak vzrušeně sedí a je celý
žhavý vypravovat jim svou zkušenost.
„Byl tam
Bůh!“ vykřikl. „Viděl jsem ho. Mluvil se mnou.“
„Jistěže
tam byl Bůh, miláčku,“ řekla mu matka, „ale neviděl jsi ho a docela určitě s
tebou nemluvil.“
„Mluvil,
mluvil!“ trvalo si na svém dítě.
„Byl
celý v zeleném a viděl jsem jen jeho oči. Měl zelené šaty a zelenou čepici a
zelenou látku přes pusu.“
„Aha,“
řekl otec a snažil se skrýt své pobavení, „a jak jsi přišel na to, že je to
Bůh?“
„Víš, tati,“
odpověděl chlapeček, „kolem mě byli tři celí bílí andělé a dva z nich byly
slečny andělky a ten třetí byl pán anděl.
Pán anděl mi řekl, ať otevřu pusu.
Podíval se dovnitř a všecko, co viděl, hned hlásil tomu zelenému. A řekl: 'Pane
Bože, pojďte se podívat na ty mandle.` Tak Bůh přišel a podíval se a pak mi
řekl: `Neboj se. Neublížím ti.' A já už se pak ani trošičku nebál, protože mi
to dělal sám Bůh!“
Zdroj: James A. Feeahn – Bůh ukrytý
v příbězích
Obrázky: google.com
Žádné komentáře:
Okomentovat
Za všechny názory a komentáře vám předem děkuji, nenechám je bez odezvy a můžete mi věřit, že z každého jednoho mám velkou radost :-)