Mladý
a hrdý samuraj navštívil stařičkého mnicha. Rozkročil se a panovačně
řekl:
„Chci
mít jasno ve dvou věcech. Existuje peklo? Existuje ráj? Prý je
to pověra pro hlupáky. Po smrti se rozpadneme na prach a bude zhola jedno,
kdo byl vrah a kdo byl světec. Ty to přece musíš vědět, tak nezdržuj
a spusť!“
Jenže
stařík se mu místo odpovědi začal posmívat:
„Cože?
Tobě? Tobě mám kázat? Vždy jsi jen potrhlý trouba! Oháníš se
mečem jak sepraným hadrem, hloupost ti kouká z očí a neumíš ani psát
ani číst!“
V
samurajovi se vzteky začala vařit krev. Byl zvyklý, že mu všude prokazují úctu.
Zrak mu zaslepila pýcha, v jeho srdci vzplanul plamen vraždy a on
ťal mečem po starcově hrdle. Mnich ránu odrazil a pobaveně řekl:
„Chlapče,
copak vím, co je po smrti? To neví nikdo. Ale právě se před tebou otevřela brána
do pekla.“
V
tu chvíli se mladíkovo srdce rázem změnilo. Pochopil, jak strašný čin by
spáchal, kdyby starce v hněvu zabil.
Náhle
porozuměl jeho slovům. S vděčností a pokorou si před ním klekl.
„Prosím,
odpusť mi mou zpupnost. Díky, že jsi mi zadržel ruku.“
Starý
mnich na něj přátelsky mrkl.
„Chlapče,
copak vím, co je po smrti? To neví nikdo. Ale právě se před tebou otevřela brána
do ráje.“
Obrázek: pinterest.com
Zdroj: http://www.seberizeni.cz/kratky-pribeh-k-zamysleni-moudry-samuraj/
Žádné komentáře:
Okomentovat
Za všechny názory a komentáře vám předem děkuji, nenechám je bez odezvy a můžete mi věřit, že z každého jednoho mám velkou radost :-)