Dokonalý pár - Recenze na knihu

Série: Matched 1 (1 of 3)

Originální název: Matched
Autorka: Ally Condie

Český překlad: Martina Neradová
Nakladatelství: Knižní klub
Rok vydání: 2010, v ČR 2012
Počet stran: 326

Anotace:

Cassie vždy věřila, že podřídit se těmto rozhodnutím je jen malou daní za dokonalý život. Když jí tedy Společnost vybere jako životního partnera jejího nejlepšího kamaráda Xandera, nepochybuje o tom, že je to ten pravý… dokud se na displeji s jeho portrétem nakrátko nemihne tvář někoho úplně jiného.

Cassie musí najednou řešit obrovské dilema – volit mezi Xanderem a Kyem, jediným životem, jaký kdy poznala a dovedla si představit, a cestou, po níž se dosud nikdo nevydal. Musí volit mezi dokonalostí a citem, který možná dokonalý není, zato je však upřímný.

Související recenze:

Matched 2 - Dokonalý sen

Matched 3 - Dokonalý svět

Můj názor:

Po dočtení 1. dílu jsem byla nadšená, jelikož jsem na začátku nevěřila, že by mě tato série mohla natolik zaujmout. Nicméně stalo se! Po 1. skvělém díle následovaly 2 zbývající, které všechno tak nějak „pohřbily“... Ale pojďme se podívat nejprve na tento.

Líbil se mi autorčin nápad – dokonalý svět, žádné nemoci, práce pro všechny, zdravotní péče na maximální úrovni, výběr partnerů, se kterými prožijete šťastný a spokojený život až do konce – no řekněte, kdo by to nechtěl?

Nicméně – tato série se řadí do dystopií, tudíž lze očekávat, že všechno ve skutečnosti nebude tak růžové, jak se zdá.

Tato kniha mě opět přiměla uvědomit si, že dokonalost sama o sobě nestojí za nic moc. Žádné chyby, žádná překvapení, všechno naplánované… Ono to opravdu ZNÍ skvěle, jenže pokud se nad tím řádně zamyslíme – nebyla by to pak neskutečná nuda? Vážili bychom si toho, co máme, kdybychom to dostali až pod nos? Uměli bychom ocenit nějakou maličkost, kdybychom byli jistojistě přesvědčeni, že ji tu budeme mít vždycky? Není pomíjivost svým způsobem tím, co činí náš život tak nezapomenutelným, složitým a těžkým, ale současně také krásným a úžasným?

A k tomuto vědomí a prožívání života samozřejmě přispívá právě ta nedokonalost a možnost volby. I když si někdy zvolíme špatně a uděláme pořádné seky. Z chyb se přece učíme (nebo bychom aspoň měli) ;-)

To jsou jen některé z myšlenek, k nimž mě tato kniha přivedla.

Co se týče autorčina stylu psaní, tak se mi velmi líbil. Předvedla bohatou slovní zásobu, spoustu hlubokých a podnětných myšlenek. Stvořila velice propracovaný dystopický svět.

Hlavní postavy – tedy Cassia, Xander a Ky byly velmi sympatické a (kromě Cassie) též obestřené tajemstvími, které nutí čtenáře číst dál a zjistit, jak to tedy s nimi vlastně je.

Co se mi na tomto 1. díle také velmi líbilo, byl (kromě prvních náznaků rebelie) boj za uchování svých vlastních originálních myšlenek, za umění, za vlastní názor, za možnost pochybovat a nepřijímat všechno jako holý fakt, že „takhle to prostě je a tečka“.

Někdy si to ani neuvědomujeme a bereme to jako samozřejmost, ale zkuste si představit, že by vám někdo diktoval, jak máte myslet a co si máte myslet, všechno byste měli „nalajnované“…  V něčem by to asi bylo fajn, ale ve všem?

A mám dojem, že právě tohle je smysl nejen této dystopie, nýbrž i všech ostatních – poukázání na to, že na tom ještě nejsme tak špatně, na cenu a důležitost svobody, možnosti volby, vlastních cílů a výběru (ať už partnera nebo povolání). A třeba, když si tohle všechno uvědomíme (ať už díky dystopickým knihám nebo ne), budeme se prát za tu správnou svobodu a budeme si vážit toho všeho, co máme a budeme to chránit...

Celkové hodnocení:

«««««

Velmi působivý 1. díl trilogie, které se však s následujícími knihami naneštěstí nepovedlo naplnit svůj potenciál. S odstupem času tedy dávám „pouze“ 4 hvězdy.

Co však knize musím skutečně přičíst k dobru tak to, že jsem si díky ní zase, nebo možná opět pořádně, uvědomila, že dokonalost není to, co bych chtěla. Dokonalost není to, co dělá život dobrým a nezapomenutelným. To jím činí právě ona „nedokonalost“ a možnost volby, i té špatné. Protože z chyb se učíme… nebo bychom měli ;-)

Vřele knihu doporučuji všem, kteří máte rádi dystopie a také těm, kteří se nebojíte života uvnitř sebe sama a bojujete za něj... Současně s tím vás však UPOZORŇUJI, že 2. a 3. díl příběh značně snižují jako celek, což je velká škoda :-(

Ukázka z knihy:

Když vložím mikrokartu do portu, šumění významně zesílí. Monitor portu se rozsvítí a mně se rozbuší srdce očekáváním, přestože znám Xandera tak dobře.

Co se mi asi Společnost rozhodla sdělit o člověku, s nímž strávím většinu života?

Vím o něm skutečně všechno, jak si myslím, nebo mi něco uniklo?

„Cassio Reyesová, je milou povinností Společnosti představit vám vašeho partnera."

Vzápětí po nahrané zprávě se na obrazovce portu objeví Xanderův obličej. Je to pěkný snímek. Xanderův úsměv je jako vždycky zářivý a upřímný, v modrých očích má vepsanou laskavost. Podrobně zkoumám jeho tvář, předstírám, že jsem ji nikdy neviděla, že jsem Xandera zahlédla jen jednou jedinkrát, včera na sezna- movacím večírku. Zkoumám jeho rysy, jeho rty. Je hezký, doopravdy. Pochopitelně jsem si nikdy netroufala pomyslet, že by mohl být mým partnerem, ale když se to teď stalo, zajímá mě to. Úplně mě to fascinuje. Taky se trochu bojím, jak to změní naše přátelství, ale hlavně jsem šťastná.

Natáhnu ruku, abych se dotkla slov Pravidla předmanželského vztahu, která se objeví na monitoru, ale než to udělám, Xanderův obličej potemní a pak nadobro zmizí.

Obrazovka zapípá a hlas zopakuje předchozí hlášení: „Cassio Reyesová, je milou povinností Společnosti představit vám vašeho partnera."

Zastaví se mi srdce. Nemůžu uvěřit svým očím. Na portu přede mnou se znovu objeví chlapecká tvář.

Ale Xanderovi nepatří.

Obrázky: google.com