Anděl
ženského pohlaví, stojící opodál, pravil: „Co je to za otce? Když stvoříš děti
tak blízko u země, proč děláš otce tak vysoké? Nebudou moct cvrnkat kuličky,
aniž by si klekli, přikrýt bez shýbání dítě v postýlce, ba dokonce ho ani
políbit, aby se nemuseli hodně sklonit.“
A
Bůh se usmál a řekl: „Ano, ale kdybych ho udělal v dětské velikosti, ke komu by
děti vzhlížely?“
A
když udělal Bůh otci ruce, byly velké a šlachovité.
Anděl
smutně potřásl hlavou a pravil: „Víš, co děláš? Velké ruce jsou nešikovné.
Neporadí si se zavíracím špendlíkem na plenky, s malými knoflíčky, s gumičkami
na culíky a nedokážou ani vytáhnout třísky od baseballových pálek.“
A
Bůh se usmál a řekl: „Já vím, ale jsou dost velké, aby se do nich vešlo
všechno, co malý kluk vyndá večer s kapes, a přitom dost malé, aby dokázaly
pohladit dětskou tvářičku.“
A
pak Bůh vymodeloval dlouhé štíhlé nohy a široká ramena.
Anděla
div nesklátil infarkt.
„Páni,
to je teda konec týdne, no tohle,“ mlaskl nespokojeně jazykem. „Uvědomuješ si,
žes právě stvořil otce bez klína? Jak k sobě dítě přitulí, když mu propadne
mezi nohama?“
A
Bůh se usmál a řekl: „Matka potřebuje klín. Otec potřebuje silná ramena, aby
mohl tahat sáňky, vybalancovat kluka na kole nebo udržel spící hlavičku cestou
domů z cirkusu.“
Bůh
byl uprostřed tvoření dvou největších chodidel, co kdy kdo viděl, když už se
anděl nevydržel ovládat.
„To
není fér! Ty si vážně myslíš, že tyhle dvě lodě se vyhrabou z postele brzo
ráno, když mimino brečí? Nebo projdou malou oslavou narozenin, aniž by zašláply
nejmíň tři hosty?“
A
Bůh se usmál a řekl: „Budou fungovat. Uvidíš. Podepřou malé dítě, které chce
jet hopsa hejsa do Brandejsa, anebo vystraší na chatě myš anebo předvedou boty,
které dá hodně práce naplnit pískem.“
Bůh
pracoval celou noc, dal otci malou slovní zásobu, ale pevný, autoritativní hlas
a oči, které viděli všechno, avšak zůstaly klidné a tolerantní.
Nakonec,
skoro až dodatečně, přidal slzy.
Pak
se obrátil k andělovi a řekl: „Teď jsi spokojen? Dovede milovat stejně jako
matka.“
A
anděl udělal jediné - držel pusu.
Zdroj: http://cestakduze.webnode.cz/k-zamysleni/laska-muze/
Obrázky: pinterest.com
Krásné :-) Moc hezky píšeš.
OdpovědětVymazatděkuju, ale to NENÍ MOJE ;-) tohle jsem nenapsala já. žádný z těchto článků do rubriky Myslánka. na konci je vždycky uvedený zdroj ;-) pokud by to bylo moje, dala bych si tam tento Copyright „© Anne Leyyd“. kde není, tak to NENÍ můj výtvor ;-)
VymazatVeľmi pekné! :)
OdpovědětVymazattaky se mi to líbí :-)
VymazatStrašně pěkný :D.
OdpovědětVymazatže jo :D
Vymazat