Zefill: Život a smrt: druhý pohled

Série: Stmívání 1,75 (1,75 of 4)
Originální název: Life and Death: Twilight Reimagined
Autorka: Stephenie Meyer

Český překlad: Markéta Demlová, Martina Šímová
Nakladatelství: Egmont
Rok vydání: 2015, v ČR 2016
Počet stran: 430

Anotace:

Při příležitosti oslavy desetiletého výročí Stmívání vytvořila Stephenie Meyerová Život a smrt, smělý a podmanivý přepis ikonického milostného příběhu, překvapivý a okouzlující současně.

Kniha obsahuje speciální edici původního Stmívání a z druhé strany knihy nový příběh chlapce jménem Beau, převyprávění osudů Belly do mužské podoby. Dále je kniha doplněna vysvětlující předmluvou autorky

Související recenze:

Stmívání 3,5 - Krátký druhý život Bree Tannerové

Můj názor:

Jelikož tuto ságu zná každý, kdo posledních 12 let nebyl bez kontaktu s lidskými bytostmi, nebudu recenzi dělit na 4 obvyklé body, na které se jindy zaměřuji (styl psaní, postavy, příběh, doporučení). Berte proto tuto recenzi spíše jako „mé dojmy“…

Jednou byla v jednom knižním TAGu otázka, od jakého autora bych si přečetla i nákupní seznam. Má tehdejší odpověď zněla Colleen Hoover. Nicméně to byla chyba. Správná odpověď je Stephenie Meyer. Byla jsem docela překvapená, že nikdo z mých goodreads / Databáze knih přátel tuto knihu nečetl.

Styl psaní této autorky se ani po letech nemění - stále je neskutečně chytlavý, čtivý, vyvážený, vypilovaný - dalo by se říct, že asi zraje jako víno a mě zkrátka vždy chytne.

Stmívání pro mě znamenalo určitou revoluci v mé vlastní četbě, protože jsem do té doby nečetla nic, co by se alespoň vzdáleně podobalo smršti pocitů, které ve mně vyvolala právě Stephenie Meyer. Navíc právě této autorce také vděčím za podstatnou změnu v mém stylu psaní a uvažování o popisu scén, pocitů atd. A i když kvůli komercionalizaci této ságy můj zájem o ni o dost opadl, stále na ni ještě nedám dopustit - přece jen: knihy tu byly dřív!

Jaký byl ale přepis Stmívání s prohozením pohlaví u většiny postav?

Autorčinu stylu psaní nelze vytknout zcela nic a za tím si pevně stojím. Ačkoliv to byl víceméně přepis předchozí knihy (zhruba 70 %), nenudila jsem se a byla zvědavá, co se stane dál. Navíc autorčino vysvětlení, proč dostala chuť napsat tento příběh, chápu a beru ho. Ať si zlí jazykové tvrdí, co chtějí - chápu ji.

Zaměřím-li se ale čistě na děj samotného příběhu a porovnám-li jej s první verzí, pak je asi jasné, že tato prvotní verze vede - a to dost. Na druhou stranu je ale třeba říct, že díky přehození pohlaví hlavních postav, vyznělo několik scén mnohem lépe a humorněji. Například to, že Edythe Beauovi řekla, že je idiot, Edytheino setkání s Charliem a Beauovo „vypořádání se“ s Taylor. U těchto scén jsem se skutečně bavila na maximum!

Nicméně na větší počet scén mělo přehození pohlaví podstatně méně příznivý efekt. Velká část originálního příběhu se točí kolem „ohroženého druhu“ jménem Bella a „ochranáře na plný úvazek“ taktéž známého jako Edward. No, a pokud tohle přehodíte, pak zde máme lehce nudného a uťáplého Beaua, kterého chrání super silná upírka Edythe. Eeeh. Nic proti super silným hrdinkám - Dianu Prince, Xenu, Princeznu Fantaghiro a další skvělé hrdinky mám velmi ráda a nedám na ně dopustit, ovšem ani v jednom ze zmíněných příběhů to nedopadalo tak, jako to dopadalo zde. Jinými slovy - oni u jedné ze zmíněných hrdinek, nebyl vztah k jejich „slabšímu“ protějšku vytvořen tak, jako zde…

Do kolen mě dostala ona známá scéna v lese, kde (a já tak doufala, že právě toto Stephenie nějak upraví a vymyslí jinak!) Edythe nese Beaua na zádech. Já chápu, že jiný způsob přepravy se jaksi nenabízí, ale snad by šlo pěknou lesní scénu napsat i jinak? No ne? A nezachránila to ani humorná poznámka, že si Beau připadal jako gorila na chrtovi.

Dále mě zklamala ta část, kdy si celá rodina Cullenových vzala na starost Beauovu ochranu - doslova a do písmene si ho tam přehazovali z náruče do náruče a u kluka to působí opravdu divně.

Co však rozhodně stojí za velkou pochvalu, tak zcela odlišný konec! Byla jsem přesvědčená, že od začátku až do konce to bude přepis Stmívání, ovšem autorka překvapila! Pro Život a smrt si zvolila skutečně alternativní konec, díky němuž se současně vyhnula docela děsivým představám o možném pokračování ve stejném duchu. Ono upřímně - zkuste si představit děje následujících dílů jen s prohozením pohlaví postav. Už ten druhý by byl parodií sám pro sebe. Takto jsme toho byli ušetřeni a já si tento alternativní konec užila a četla ho s mnohem větším zájmem, než jsem na začátku čekala. I když soucítím s mnoha postavami, jichž se tento konec dotknul velmi drsným způsobem… :-(

Ještě další věc - kvůli celému tomu „přehození“ pohlaví téměř všech postav, jsem si k nim nedovedla vytvořit tak silný vztah, jaký jsem si vytvořila k původní rodině. Ovšem s jednou výjimkou. Archie :-) Mám dojem, že i kdyby Alice byla hermafrodit, oblíbila bych si ji tak jako tak :-)

Tudíž abych to shrnula - nelituji, že jsem si tuto knihu přečetla. Původní příběh je však rozhodně lepší.

A malá poznámka: zajímalo by mě, jak bych reagovala, kdybych si nejprve přečetla tuto knihu (bez žádného povědomí o sáze) a pak teprve přešla k originálnímu příběhu… Vážně mi to vrtá hlavou. Někdy bych si zkrátka ráda přečetla něco „znovu poprvé“ :-)

Celkové hodnocení:

3,5 / 5

Máte-li rádi styl psaní Stephenie Meyer a máte-li ještě stále rádi tuto ságu (alespoň z nostalgie), pak si tuhle převyprávěnou knihu klidně přečtěte. Také pokud vás zajímá, jaký alternativní konec si autorka pro své postavy připravila.

Nemáte-li rádi Stmívání a nemáte-li rádi autorku, pak si ušetřete nervy a tomuto dílu se vyhněte.

Obrázky: google.com, pinterest.com