Jedna mladá žena jménem Nora měla za sebou krátký víkend během něhož se chtěla vzpamatovat po náročném týdnu, který měla za sebou. Jenže než se nadála, bylo zase pondělí a další práce, stres a povinnosti už na ni opět čekaly.
Šla do práce s hlavou sklopenou a pohledem sledovala spáry mezi dlaždicemi. Nakonec došla do budovy v níž pracovala. Pozdravila vrátného, vyjela výtahem do patra a došla do své kanceláře. Dala se do práce jako pokaždé.
Najednou se ozvalo zaklepání na dveře. Zavolala na toho, kdo stál za dveřmi, ať vstoupí.
Dovnitř vešel poslíček a předával jí velkou kytici růží. Nora byla tak překvapená, že se nezmohla ani na to, aby se zeptala, od koho růže jsou. Poslíček navíc zmizel jako blesk, takže zůstala stát s růžemi v náručí a nemohla z nich spustit zrak.
Po chvilce si všimla malého lístečku, který byl mezi stonky zasunutý. Stálo na něm: „Od toho, kdo tě má rád.“ Jenže podpis chyběl.
Šla do práce s hlavou sklopenou a pohledem sledovala spáry mezi dlaždicemi. Nakonec došla do budovy v níž pracovala. Pozdravila vrátného, vyjela výtahem do patra a došla do své kanceláře. Dala se do práce jako pokaždé.
Najednou se ozvalo zaklepání na dveře. Zavolala na toho, kdo stál za dveřmi, ať vstoupí.
Dovnitř vešel poslíček a předával jí velkou kytici růží. Nora byla tak překvapená, že se nezmohla ani na to, aby se zeptala, od koho růže jsou. Poslíček navíc zmizel jako blesk, takže zůstala stát s růžemi v náručí a nemohla z nich spustit zrak.
Po chvilce si všimla malého lístečku, který byl mezi stonky zasunutý. Stálo na něm: „Od toho, kdo tě má rád.“ Jenže podpis chyběl.
Nora začala přemýšlet, od koho by růže mohly být. Vdaná nebyla, právě s nikým nechodila a v duchu si začala vybavovat muže, s nimiž se znala.
Nebo to byli její rodiče? Nějaký známý? Kamarád?
V duchu se jí vynořil celý seznam lidí. Nakonec se rozhodla zavolat své kamarádce, aby jí pomohla tu záhadu rozluštit.
Kamarádka zvedla telefon po prvním zazvonění. Jenže než stačila Nora začít, kamarádka ji přeběhla a hned po první větě Noře svitlo.
„To tys mi poslala ty růže?“
„Ano,“ potvrdila kamarádka.
„Ale proč?“
„Protože když jsme se v pátek viděly naposledy, měla jsi špatnou náladu. Chtěla jsem, aby sis připomněla všechny lidi, co tě mají rádi."
V duchu se jí vynořil celý seznam lidí. Nakonec se rozhodla zavolat své kamarádce, aby jí pomohla tu záhadu rozluštit.
Kamarádka zvedla telefon po prvním zazvonění. Jenže než stačila Nora začít, kamarádka ji přeběhla a hned po první větě Noře svitlo.
„To tys mi poslala ty růže?“
„Ano,“ potvrdila kamarádka.
„Ale proč?“
„Protože když jsme se v pátek viděly naposledy, měla jsi špatnou náladu. Chtěla jsem, aby sis připomněla všechny lidi, co tě mají rádi."
Upraveno z: http://astrosylvik.blog.cz/0910/kytice-ruzi
Obrázky: pinterest.com
Žádné komentáře:
Okomentovat
Za všechny názory a komentáře vám předem děkuji, nenechám je bez odezvy a můžete mi věřit, že z každého jednoho mám velkou radost :-)