středa 3. května 2017

Zakázané přání - Recenze na knihu


Originální název: The Forbidden Wish
Autorka: Jessica Khoury

Český překlad: Dana Krejčová
Nakladatelství: Marmer Media
Rok vydání: 2016, v ČR 2016
Počet stran: 298









Anotace:

Když Aladin objeví kouzelnou lampu, džinka Zahra se zjeví ve světě, který neviděla stovky let – světě, kde jsou zapovězena kouzla a samotná existence Zahry je nebezpečná. Aby přežila, musí se s pomocí prastaré magie skrývat, dokud její nový pán nevysloví svá tři přání. Jakmile se však naskytne příležitost vysvobodit se, Zahra se musí rozhodnout: je její svoboda důležitější než její láska?






Související recenze:







Můj názor:

Zakázanému přání jsem se dostala díky nadšeným reakcím čtenářům na goodreads a kouzelnému slovu „retelling“ pohádky, na které od dob Měsíčních kronik slyším jako na zavolání.

Od Jessicy Khoury jsem již četla Počátek, který sice byl zajímavý a dobře se četl, ale v podstatě mě nijak víc neoslovil. Navíc jsem byla zvědavá, zda se autorka ve svém psaní zlepšila anebo stagnuje na místě. První možnost se ukázala jako ta správná.

STYL PSANÍ

Autorka si pro knihu vybrala ich formu vyprávění z pohledu hlavní hrdinky - džinky Zahry. Spolu s dalšími čtenáři jsem se shodla v názoru, že vyprávění z jejího pohledu bylo perfektní, příjemné a velmi originální zejména díky tomu, že nebyla tou „potrhlou ženštinou“, která si z mužských sedá na zadek, ale šlo na ní krásně vidět, že už je přece jen několik stovek let na světě a tudíž už VÍ a ZNÁ a nenechá se „zblbnout“, zkrátka má svou hlavu.

Kniha byla také doplněna o pár retrospektivních částí z dob, kdy byla Zahra džinkou velké královny Rošany. Ta byla současně její nejlepší přítelkyní až do chvíle, než… Nup, žádné spoilery :D

Styl psaní Jessicy Khoury je velmi příjemný a barvitý. Skvěle se jí podařilo zachytit všechny odstíny orientálního světa a převést je na papír, kde před vašima očima ožívají. Nejvíce mě dostaly popisy scén, v nichž Zahra používá magií z každého vysloveného přání. Doslova a do písmene jsem viděla, jak se kouzla kroutí, jiskří, rostou a přetváří přesně tak, jak to bylo popsané. Tyto části jsem si skutečně užívala a úplně v těch báječně poskládaných slovech plavala. Krása.

Co mi trošku vadilo, tak to, že se o Aladinovi na začátku mluvilo jako o „chlapci“. Nevím, zda to byla vina překladatelky nebo autorky, ale ve mně to každopádně vyvolalo tendenci vidět jej jako malého kluka a chvíli mi trvalo, než jsem si jeho představu v hlavě nahradila „mladíkem“. Anebo to měla být narážka na to, že v tu chvíli Zahře připadal jako chlapec? Hm. Nechávám to na vašem zvážení ;-)

POSTAVY

Začnu-li se Zahrou, tak jak jsem zmiňovala výše, její postava byla perfektní. Svérázná, sebevědomá, chytrá, tvrdohlavá a živoucí hrdinka, která se během četby zhmotňovala vedle mě, a bylo opravdovou ctí mít ji za vypravěčku. Nebyla v ní ani stopa po těch typických hrdinkách, které jsou na ránu - buď svou přehnanou dokonalostí, naivitou, rádoby drsností nebo zcela nefalšovanou otravností. V Zahře se skloubily ty vlastnosti, které mám na ženských postavách opravdu ráda a já nemám, co bych jejímu charakteru vytkla.

Co ještě musím zmínit jako pozitivum, tak fakt, že její psychologický vývoj byl promyšlený a naprosto uvěřitelný. Líbilo se mi, že si opravdu šla za svým, i když to znamenalo prakticky podrazit Aladina. Vezmeme-li totiž v úvahu, že je to džinka spoutaná s lampou, která vidí lidské dějiny a tváře, které jsou chvíli tady a pak v prachu, bylo by opravdu přehnané, kdyby se hned „začala starat“. Tudíž to její pozvolné roztávání a změna byla vážně skvěle podaná.

Aladin byl… no Aladin :D U něj mě trochu štvalo, že mu tak dlouho trvalo si „pár“ věcí uvědomit. Ovšem na druhou stranu - asi se to k jeho charakteru hodilo. Zlodějíček, otrava, provokatér, ale v hloubi duše dobrák. Nebyl to žádný nedostižný bojovník - skutečně působil jako kluk z ulice a rovněž jsem u něj neměla problém uvěřit, že kdyby ten pohádkový žil, musel by být přesně takový. A jop, v průběhu čtení jsem se musela podívat na Disneyho Aladina, jinak to nešlo :D

Zbytek postav byl podaný také přesvědčivě - zloduši v lidské i džinské podobě na jedné straně, a hrdinové s pevnými zásadami a odhodláním na straně druhé.

Kaspida se zařadila mezi mé oblíbené princezny, protože přesně takto si opravdovou princeznu představuji. Má svou hlavu, je hrdá, ale dokáže udělat to, co je správné - co její země a lid potřebuje. A její skupina „dívek“ neměla chybu :D

PŘÍBĚH

V 1. polovině knihy u mě převládal docela vlažně spokojený názor, že příběh je pěkný, dobře se čte, ale… něco tomu chybí. Nedokázala jsem se do děje ponořit nějak víc. Postrádala jsem tady akci, více dobrodružství, napětí a vtip. Celkově jsem si začátek představovala jinak a mám za to, že se dal napsat lépe.

2. polovina to však hravě napravila. Příběh nabral spád, byl plný napětí, dobrodružství a nečekaných zvratů. Nejlepší bylo, že se nedalo předvídat, kudy nás autorka povede, protože pohádky se nedržela už vůbec. Když o tom tak přemýšlím, tak jediná podobnost s pohádkou spočívá v lampě, jejím nalezení a magii, díky níž se pánovi lampy plní přání. Takže jak si asi sami dovedete představit - nedovedete si představit, jaká jízda vás čeká :D

Ke slovu se zde také dostala romantická linka, která byla podaná svěžím způsobem bez trapností, nudy nebo převyprávění otřepaných scén z červené knihovny. A i když bych si přála, aby byl Zahře a Aladinovi věnován větší kus, jejich emoce na mě ze stránek přeskočily a já neměla problém jejich vztahu uvěřit a držet jim pěsti.

Celý svět, který Jessica Khoury oživila, byl dobře vystavěný - ať už se to týkalo historie nebo hierarchie džinů a jejich propojení s lidským světem.

Posledních 130 stran jsem sjela v kuse, protože závěrečné sekvence byly dechberoucí - plné akce, napětí, kouzel a překvapení. Na chvíli jsem dokonce musela knihu zavřít, vydýchat a se vzpamatovat. A především to VSTŘEBAT. Připadala jsem si jako princ Dastan v Princi z Persie :D Seděla jsem v křesle jako zařezaná, ve tváři určitě mimózní výraz a jen jsem se vezla na vlně toho skvělého příběhu a ještě lepším konci. A ten byla zkrátka… perfektní. Něco podobného možná čekat budete, co vás ovšem překvapí, tak okolnosti, díky nimž se tam dostanete.

Mimochodem, při zmínce o kapitánu Sindibádovi jsem si říkal - „UPS, no nazdar.“ Ovšem na druhou stranu, aspoň se při té plavbě nebudou nudit :D :D :D

DOPORUČENÍ

Vřele doporučuji vám všem, kteří máte rádi retellingy, kvalitní příběhy a prostředí orientu. A kromě čtenářů z řad žen tato kniha jistě zaujme i mužskou část - o tom vůbec nemám pochyby ;-)




Celkové hodnocení:

«««««


Zakázané přání je skvěle zpracovaným retellingem pohádky o Aladinovi. Jessica Khoury jej ale navíc obohacuje o zcela nový směr, který nebudete čekat, bude vás překvapovat a vy se nakonec rádi necháte unášet na křídlech Zahřiných kouzel s Aladinem po boku.





Obrázky: google.com, pinterest.com

6 komentářů:

  1. Já už jsem knihu držela, že si jí půjdu koupit, ale nakonec jsem si to rozmyslela, takže snad příště, protože já re-tellingy miluju a teď si mě ještě k tomu nalákala :D

    http://dreamyinbooks.blogspot.com/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. tak to jsem ráda :-) doufám, že se ti bude líbit přinejmenším jako mě. a pokud máš ráda retellingy, tak také vřele doporučuji sérii Měsíční kroniky od Marissy Meyer, pokud jsi ji tedy už nečetla :D

      Vymazat
  2. Moc zajímavá recenze. O knize jsem slyšela už před nějakou dobou a tys mi ji znovu připomněla. A musím říct že jsi mě taky pěkně nalákala. :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. díky :-) doufám, že se ti kniha bude líbit a třeba pak dej vědět své dojmy ;-)

      Vymazat
  3. Skvělá recenze :) Knihu jsem nedávno četla a moc se mi líbila :) Jeden z nejlepších retellingů :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. díky :-) přesně tak. takových příběhů kdyby bylo víc!

      Vymazat

Za všechny názory a komentáře vám předem děkuji, nenechám je bez odezvy a můžete mi věřit, že z každého jednoho mám velkou radost :-)