Navždy a věčně & Podfuk - Recenze na knihy

Mini-recenze na knihu Jennifer L. Armentrout s názvem Navždy a věčně a 1. díl série o Nicku Foxovi a Kate O´Hareové od autorského dua Janet Evanovich a Lee Goldberga - Podfuk.

Navždy a věčně

Originální název: The Problem with Forever
Autorka: Jennifer L. Armentrout

Český překlad: Renata Heitelová
Nakladatelství: Baronet
Rok vydání: 2016, v ČR 2016
Počet stran: 469

Anotace:

Pro někoho může být mlčenlivost zbraní. Pro Mallory „Myšku“ Dodgeovou představuje štít. Naučila se, že nejlepším způsobem, jak přežít, je neříkat nic. Přestože od její noční můry uplynuly už čtyři roky, dělá si starosti, že svůj strach nikdy nepřekoná.

Po letech domácího vyučování adoptivními rodiči se musí Mallory postavit čelem k tomu, že maturitní ročník stráví na veřejné střední škole. V hlavě se jí odehrávaly všelijaké děsivé scénáře, nikdy se jí však ani nesnilo o tom, že hned první den ve škole narazí na Ridera Starka, svého kamaráda a ochránce, kterého neviděla už od dětství.

Netrvá dlouho a Mallory si uvědomí, že pouto, jež kdysi s Riderem sdílela, nezesláblo. Naopak, čím víc se jejich vztah prohlubuje, tím víc vychází najevo, že dívka není jediná, kdo zápasí s minulostí. Když se Riderův život vymkne kontrole, Mallory se musí rozhodnout, jestli zůstane mlčet, nebo promluví. Kvůli lidem, které miluje, a kvůli vlastní budoucnosti musí pravda vyjít najevo.

Můj názor:

K této knize mě přivedla zajímavá anotace a záhy poté, co jsem ji na internetu našla, půjčila jsem si ji z knihovny.

Autorka si pro knihu zvolila ich formu vyprávění z pohledu hlavní hrdinky „Myšky“ Mallory. Styl jejího psaní je velmi čtivý a příjemný. Ke knize jsem si sedla k večeru a říkala si, že si přečtu pár kapitol a bude. Jop, a přestala jsem číst (nebo lépe řečeno byla donucena tím, že musím vstávat ráno do práce) až víc jak na straně 300. Zkrátka jsem se nemohla odtrhnout!

Co mě však naprosto iritovalo, tak neskutečná přemíra klení a druhá přemíra Božích jmen namísto citoslovcí. Pokud čtete mé recenze pravidelně, pak víte, že mi tohle dovede požitek z četby dost pokazit a zde to bylo opravdu AŽ AŽ AŽ MOC. Vážně nechápu, že autorka, která je schopná na téměř 500 stranách napsat neskutečně čtivý příběh, nedovedla v tomto ohledu přijít s něčím lepším. Toto mě opravdu zklamalo a při četbě mě to dost rušilo.

U překladu mě pobavila jedna věc a sice slovo „kardiochiruržka“ :D Český tvar - chiruržka - sice existuje, ale že bych někdy slyšela, jak se v reálu takto ženy nazývají, tak to opravdu ne. Je-li žena tímto druhem lékařky, pak se o ní říká, že je chirurg. Pokud si zakládáte na genderu, tak vás to možná naštve, nicméně mě to spíš přijde k smíchu. Kardiochiruržka :D 

Všechny postavy J. L. Armentrout vykreslila nanejvýš plasticky, uvěřitelně a velmi sympaticky. Každá měla v příběhu své místo, žádná nebyla „do počtu“ a líbilo se mi, jak jsme postupně odkrývali jejich „vrstvy.“ Mallory byla jedna z mála YA hrdinek, nad níž jsem téměř ani jednou nemusela protáčet oči. Byla mi vážně sympatická a ve spoustě věcí jsem se do ní dovedla bez potíží vžít a pochopit ji.

Také je třeba zmínit, že charaktery postav, které si v dětství prožily velmi otřesnou zkušenost s pěstounskou péčí, autorka zvládla vykreslit bravurně. Neměla jsem žádné potíže uvěřit, že se něco takového opravdu může - NANEŠTĚSTÍ - odehrávat v reálu. A je to vážně nervydrásající a otřesné.

Příběh jako celek byl rozvržen velmi dobře. Najdete v něm drsnou realitu, ale současně žádné hraní na čtenářovy city, radost a humor, romantiku a spoustu námětů k zamyšlení. Autorce se povedlo vystříhat tolika profláknutým scénám z YA, jako jsou středoškolské párty, chození kolem horké kaše a „neřešitelný“ milostný trojúhelník včetně typické husy-hrdinky. Za toto jsem musela přičíst body navíc.

Nevím, zda to je tím, že jsem už podobné příběhy četla, ale u této knihy jsem ocenila, že oním „závěrem“ nebylo odhalení toho, co se oběma postavám v dětství stalo. S tím jsou čtenáři seznámení mnohem dřív. Bylo fajn, že oním vrcholem děje bylo něco zcela jiného a MNOHEM pozitivnějšího.

A opravdu se mi líbilo poselství knihy o hledání „vlastního hlasu“, sbírání odvahy pro zdánlivě „obyčejné“ věci, které nejspíš většina lidí dělá, aniž by nad nimi dvakrát uvažovala. A samozřejmě o „navždy a věčně“ - skutečně silné a podnětné myšlenky!

Rovněž úryvky z knihy Králíček Sameťáček byly skvělé a dodaly příběhu víc na reálnosti a pozvedly jej zase o kousek výš.

Konec samotný mi na jednu stranu přišel kapku „přicukrovaný“ - především ono Riderovo „doznání“, ale zase na druhou stranu… :-)

Knihu vám doporučuji všemi deseti. Připravte se ale na to, že pokud se do ní pustíte, hned tak se od ní nezvednete, takže bacha! ;-)

A ještě drobná poznámka! - v knize se vyskytuje několik španělských frází a slov, ale než sáhnete po googleu, na poslední straně můžete najít krátký slovník.

Celkové hodnocení:

«««««

Navždy a věčně je maximálně čtivý a uvěřitelný příběh se sympatickými postavami a důležitým poselstvím. Chcete-li YA s vážnější tématikou, která značně převyšuje své velmi průměrné konkurenty, nemáte u této knihy nad čím váhat.

Podfuk

Série: Nick Fox a Kate O´Hareová 1 (1 of 5)
Originální název: The Heist
Autoři: Janet Evanovich, Lee Goldberg

Český překlad: Alžběta Lexová
Nakladatelství: Mystery Press
Rok vydání: 2013, v ČR 2016
Počet stran: 244

Anotace:

ON JE LUPIČ-GENTLEMAN. ONA AGENTKA FBI. EXTRÉMNĚ VÝBUŠNÁ KOMBINACE!

Těžko si představit nesourodější dvojici, než je Nick Fox a Kate O’Hareová. On je prvotřídní podvodník a zloděj, ona zvláštní agentka FBI, která mu posledních pět let šla po krku.

Jenže právě když se Kate podaří Nicka konečně zatknout, vytasí se Nick se svým nejlepším švindlem vůbec – přesvědčí FBI, aby ho tajně zaměstnala, a navíc mu za parťáka přidělila Kate.

Ve spletitém podfuku si budou muset společně poradit s fingovanými únosy, falešnými identitami a zběsilými honičkami s policií i indonéskými piráty. Pokud se dřív nezabijí navzájem.

Můj názor:

Do této knihy jsem se pustila s vidinou skvělé zápletky, dobrých hlášek plných ironických poznámek a humoru, a především super postav. Co mi z očekávání zbylo? Hm…

Na stylu psaní autorů je poznat, že už mají „něco za sebou“. Příběh se čte rychle a ubíhá ještě rychleji. Všechny scény jsou popsány téměř filmovým stylem - tedy víte, co se děje, kde jste, ale kromě pár vět se vám nedostane prakticky žádného bližšího pohledu do mysli hlavních postav. Kniha je psána er formou a nejčastěji pohledem na to, co prožívají Kate s Nickem. A několikrát se také dostaneme k pohledům postav vedlejších.

Podle množství detailů a poznámek k architektuře, popisům různých měst a míst, na nichž se příběh odehrává, opravdu lze vidět, že si autoři dali s příběhem práci. Přinejmenším s cestovatelskou částí. Jenže vzhledem k tomu, jak „odflákli“ charaktery hlavních postav, jejich (v anotaci proklamovanou jako výbušnou) interakci a celou zápletku tohoto 1. dílu, tak mi to přišlo trochu jako nepoměr.

Kate - drsná agentka FBI a bývalá členka Navy SEALS, která si poradí naprosto se vším. Nebojí se skákat padákem, složit k zemi xy chlapů a přesto… Jakmile se na scéně objeví Nick a pár větami jí řekne, co všechno o ní zjistil a že je krásná… sedne si z něj doslova na zadek a za její reakce a úvahy by se v tu chvíli nestyděl mozek kdejaké puberťačky. Tudíž 1. zklamání.

Nick byl… fajn. Rozumný, trhlý a docela mazaný. Říkám docela, protože jsem čekala mnohem větší mazanost a scény, v nichž svůj intelekt a protřelost využije (tyto scény byly na začátku, ale pak nic převratného). Jo, vážně jsem byla tak naivní a čekala Neala Caffreyho z White Collar nebo jednoho čelena Dannyho parťáků.

Scény, ve kterých byli Nick a Kate spolu, byly naprosto nevýrazné. Pár vtipných vět, jiskření minimální (pokud tedy pominu několik poznámek z Kateiny a Nickovy hlavy). Další zklamání. Skutečně jsem očekávala hory vtipu a alespoň polovinu toho napětí a zápal sálající z budoucího vztahu, který se mezi nimi nejspíš objeví, a ono houby.

Příběh sám se nedal zcela předvídat, ale byl MNOHEM jednodušší, než jsem čekala, že bude. Akce trochu, především na začátku. A onen plán na zabásnutí hlavního zmetka sice byl propracovaný, ale přišlo mi to přitažené za vlasy, dokonce bych možná řekla, že až zbytečně složité. Samotný konec byl pak dalším zklamáním, protože se odbyl tak rychle, až jsem měla dojem, že jsem snad přeskočila kapitolu.

Pokud hledáte něco zcela odpočinkového, u čeho se na chvíli zabavíte a vytěsníte z hlavy složitosti, pak je pro vás tato kniha jako stvořená. Jestli však chcete skutečný detektivní příběh a propracované postavy, buďte si jistí, že tady je nenajdete.

2. díl jsem si neměla v plánu číst, ale podle reakcí čtenářů na DazabáziKnih je lepší než tento, takže jsem se rozhodla, že to s ním zkusím a uvidím. Pevně doufám, že opravdu bude lepší!

Celkové hodnocení:

«««««

Podfuk je velmi jednoduchým oddechovým příběhem, který se hodí pro četbu, od níž nemáte velká očekávání a chcete se odreagovat. Zcela nenáročný příběh, plytké postavy, špetka humoru a napětí. To je vše, co dostanete.

Obrázky: google.com, pinterest.com