úterý 18. června 2013

Protože tě miluji - Recenze na knihu


Originální název: Parce que je t´aime
Autor: Guillaume Musso


Český překlad: Miluše Krejčová
Nakladatelství: Ikar
Rok vydání: 2007, v ČR 2008
Počet stran: 238









Anotace:

Jednoho dne se v obchodním středisku v Los Angels ztratí pětiletá Layla, dcera úspěšného psychologa Marka Hathawaye a známé houslistky Nicole. Marně po ní pátrá policie i zoufalí rodiče. Nikdo je nekontaktuje, nikdo nežádá výkupné…

Mark celou situaci neunese – odejde od své ženy, opustí zavedenou praxi a přestane se stýkat se svým nejlepším kamarádem Connorem McCoyem. Propadne se až na dno společnosti, mezi bezdomovce, narkomany a prostitutky.

Pět let žije Mark na ulici a doufá, že dcerku přece jen najdou. A pak se dívka nečekaně objeví na stejném místě, odkud zmizela.

Kde celou tu dobu byla? Kdo se o ni staral? Proč se teď vrátila? A proč se náhle její matka chová tak podivně: Policie i otec čekají odpovědi, ale Layla mlčí.

A když konečně promluví, její slova nejenže nic nevysvětlují, ale činí záhadu ještě větší…







Související recenze:






O čem kniha je?



Kniha nás uvádí do děje ve chvíli, kdy se Mark Hathaway (bývalý prestižní psycholog), zdrcený ze ztráty dcery a žijící na ulici, po 5 letech znovu setkává se svou ženou. Je to setkání docela dramatické, protože ji zachrání před zlodějem, který se ji chystá zastřelit. Nicole Marka nejprve nepozná, ale sotva se k němu dostane blíž, uvědomí si, že je to její muž. Vezme ho domů, protože je zraněný a postará se o něj.


Nicole neměla tušení, kam Mark zmizel, a proto je šťastná, že ho našla a doufá, že to znamená, že se vrátí k ní, zůstanou spolu a pokusí se pokračovat tam, kde po únosu dcery skončili.

Mark nicméně druhý den odchází se slovy, že takhle dál znovu žít nemůže. Prosby své ženy nebere na vědomí a opět se ztrácí mezi spodinou.



Nicole stojící ve dveřích hleděla za mužem svého života, který se v ranním světle vzdaloval. Vyšla na ulici a zavolala na něj: „Já tě potřebuju!“
Mark, zhruba deset metrů od ní, se pomalu, jako odpískaný boxer, otočil a lehce rozhodil rukama, jako by chtěl říct, že je mu to líto.
Pak zmizel na rohu ulice.



Na rozdíl od Nicole, která se již celou dobu smiřovala s myšlenkou, že jejich dcera Layla je mrtvá, tomu Mark nevěří a stále doufá, že se objeví. Z domu si odnesl jen pár věcí a všiml si, že mu k nim Nicole přidala mobilní telefon.

Nedlouho poté dostane zprávu, která pro něj znamená všechno – jeho dcera byla nalezena a je živá!

Mark okamžitě běží domů, kde se dozvídá další informace. Pak ze sebe rychle udělá kultivovaného člověka, aby mohl letět do LA a setkat se s Laylou. Počítá s tím, že s ním pojede i Nicole, ale ta náhle zmizí a zanechá mu jen velmi podivný vzkaz. Mark tedy do LA odlétá sám.


„Nezdá se vám divné, že vaše žena s námi nejela?“
Mark neodpověděl, takže Frank měl pocit, že mluví do prázdna.
„Stejně,“ pokračoval Frank, „její dcera, kterou považovala za mrtvou, se znovu objeví a…“
„Kam tím míříte?“ přerušil ho podrážděně Mark.
Zdálo se, že Frank váhá, ale pak řekl: „Pokud byste věděl o své manželce něco, co my nevíme, kdybyste měl podezření, musíte nám to říct. To jsem měl na mysli.“ 


Setkává se s Laylou, která ale prozatím nemluví, z čehož Mark (jako zkušený psycholog) není nijak překvapený. Důležité pro něj je, že je dcera živá a zdravá. Vypadá to, že jí únosci nezkřivili ani vlásek.


Tisíc osm set dvacet osm dnů od chvíle, kdy zmizela.
Byl připravený na vyděšené a dezorientované dítě, ale v jejích očích nečte ani strach, ani bolest. Naopak, dívenka vypadá klidně a rozvážně. Dokonce se usměje, pustí ošetřovatelčinu ruku a rozběhne se k němu.


Společně pak nasedají do letadla a vydávají se na cestu domů. Mezi pasažéry se Mark zanedlouho seznámí s Evie a Alyson. A osudy všech tří se začnou postupně rozplétat a splétat dohromady… Navíc se všechno otočí o 360° ve chvíli, kdy Layla promluví…


       


Na co se před čtením připravit?

Musíte počítat s tím, že tahle kniha si s vámi bude hrát, bude vás tahat za nos, vodit různými směry až vám z toho půjde mozek kolem.

Budete promýšlet X a Y možností, jak by šlo záhady (a že jich tam je!) vysvětlit, objasnit a vyřešit. Pokud budete jako já, tak budete neustále tápat a žasnout nad směrem, kterým se děj ubírá. Pokud nedojdete na konce, nebude vědět jistě, na čem jste.

A pokud jste jako já, tak tohle maximálně oceníte ;-)







Zápory a slabá místa knihy

Opravdu hodně dlouho jsem se snažila na této knize najít aspoň NĚJAKÝ MALÝ zápor, ale moje hledání bylo neúspěšné :-) Což je dobře.





Klady a silná místa knihy





ü  Maximálně originální příběh – bezesporu. Jak už jsem psala hore, tak jsem si pokaždé chvíli myslela „jo, už jsem na to přišla“ a pak po pár stránkách nebo kapitolách zase „no, tak zase nic.“

Při četbě jsem si nemohla být jistá ničím, pořád mě něco překvapovalo, stále se přidávaly nové informace, které mě nutily upravovat mé teorie a nakonec jsem na to stejně nepřišla. Upřímně - rozluštění mě napadlo asi jen na pár minut, ale pak jsem to zavrhla a stejně – celkový důvod, celé vyznění příběhu jsem prostě neodhadla, takže jsem byla nadmíru spokojená, protože opravdu nemám ráda knihy, u kterých buď vím, jak budou pokračovat, nebo dokonce vím, jak skončí.



ü   Postavy – jako u předchozí knihy Guillaumea Mussoa, tak jsem si i tady okamžitě oblíbila většinu postav. Jejich charaktery byly jasně rozvržené, hluboké, procítěné. Žádné jednání pro jednání, ale jednání z nějakého DŮVODU. Nejvíc jsem si oblíbila Marka a Connora. Nejméně Alyson, ale jak jsem se do její postavy nořila víc a víc, oblíbila jsem si i ji.


ü   Perfektní orientace – jako u Budeš tam? byl i tento příběh spletitý a plný odboček. Ovšem díky bravurnímu vypravěčskému stylu autora, označení kapitol a celkovému propojení postav, se vám nemůže stát, že byste se ztratili, nevěděli, čí pohled sledujete nebo v jakém času se nacházíte. Příběh totiž obsahuje hodně flash-backů.



ü   Connor – jeho postava mi k srdci přirostla nejvíc. Po dočtení možná pochopíte proč. Líbil se mi jeho netradiční přístup, jeho boj se sebou samým i boj za druhé. I když ne vždy jsem s jeho jednáním souhlasila, stal se mou nejoblíbenější postavou.



ü   Konec – nebyl to takový konec, jaký jsem čekala, ale byla jsem s ním nadmíru spokojená. Věděla jsem, jak to bylo dál se všemi postavami, což je pro mě jako čtenáře důležité, jelikož nemám ráda otevřené konce.





Celkové hodnocení:

«««««


Kniha se mi maximálně líbila! Čekala jsem, že to bude na stejně dobré úrovni jako Budeš tam? ale Guillaume Musso tímto příběhem zdvihl laťku a já si četbu užívala na maximum.

Ať už od autora vyjde jakákoliv kniha, nebudu ani vteřinu váhat a vrhnu se na ni, protože podobný styl psaní a umění vytvořit rozvrstvený příběh, nemá a neumí jen tak někdo! Guillaume Musso je precizní autor, který si potrpí na složité zápletky a napíná čtenáře do poslední stránky, nutí ho přemýšlet a vžívat se do postav, soucítit s nimi a přesně to je něco, co na spisovatelích oceňuji.

Takže závěr je jasný – knihu doporučuji všemi deseti a doufám, že se vám (pokud se pro ni rozhodnete) bude líbit stejně nebo i více než mě ;-)






Obrázky: google.com, pinterest.com

Žádné komentáře:

Okomentovat

Za všechny názory a komentáře vám předem děkuji, nenechám je bez odezvy a můžete mi věřit, že z každého jednoho mám velkou radost :-)