Inkarceron & Espressologie - Recenze na knihy

Další z mini-recenzí. Tentokrát na knihu z drsného vězeňského prostředí - Inkarceron od Catherine Fisher a jednohubku v podobě Espressologie od Kristiny Springer.

Inkarceron

Série: Inkarceron 1 (1 of 2)

Originální název: Incarceron
Autorka: Catherine Fisher

Český překlad: Petra Diestlerová
Nakladatelství: Knižní klub
Rok vydání: 2007, v ČR 2011
Počet stran: 368

Anotace:

Oceněná kniha pro mládež na pomezí fantasy a thrilleru.

Sedmnáctiletý Finn denně bojuje o život v Inkarceronu, obrovském vězení, které má vlastní inteligenci a krutě s ní střeží tisíce vězňů. Finn si je díky znamení na ruce jist, že se zde nenarodil jako ostatní, ale přišel Zvenčí. Claudia je dcerou Správce Inkarceronu a má se vdávat; nenáviděný princ jí byl nastrčen mocichtivou královnou. Panuje totiž navenek středověká Doba – supermoderní svět se zastavil a dobrovolně se zbavil vší techniky v zájmu míru. Claudia i Finn jsou vězni svých světů – jenže vše se změní, když naleznou křišťálový klíč, který jim umožní spolu komunikovat.

Můj názor:

K této knize jsem se dostala díky CSFD.cz, kde jsem úplnou náhodou narazila na profil stejnojmenného filmu s odkazem na literární předlohu (ZDE). Nicméně podle nynějších informací se práce na filmu pozastavily, takže kdo ví, jestli (a kdy) se jej vůbec dočkáme.

Catherine Fisher působí dojmem zručné vypravěčky - pro určitý typ čtenářů. Musím jí přiznat, že dokáže vyvolat a nějakou dobu udržovat napětí a mást čtenáře stejně jako své vlastní postavy.

Při přečtení anotace mě námět opravdu dostal, takže jsem si knihu vypůjčila téměř okamžitě, jenže postupem času jsem začala zjišťovat, že mě to nebaví ani z poloviny tak, jak jsem čekala. Nejvíce za to asi mohla nejasnost (pro mě) celkového pojetí příběhu, kdy jsem balancovala mezi tím, zda knihu brát jako dobrodružnou, nebo i s prvky romantiky či hlubšího zamyšlení. Ale nechápejte mě špatně - já všechny tyto prvky mám ráda. A pokud je autor dokáže zručně všechny vložit do jedné knihy, tak jásám nadšením. Bohužel Catherine Fisher se to dle mého nepodařilo. V ději byly všechny tyto složky tak nějak nejasně namixovány, že mě to nejprve mátlo a nakonec i rozčilovalo a nudilo…

Další potíž jsem měla s postavami. Hlavní postava Finna je víceméně příjemná - takový fajn kluk, chudák celý zmatený (ne, že bych se divila). Bohužel jeho charakter POSTRÁDAL onu JISKRU, díky níž si pamatuji jiné postavy roky, kdežto o něm už po pár týdnech od dočtení nevím nic moc. Nebyl ničím zvláštní.

Claudie - hlavní ženská hrdinka s poměrně ráznou a někdy až přísnou povahou. Ji jsem si zapamatovala díky její cílevědomosti a zarputilosti. Nicméně jsem si od ní postupem času utvořila odstup a rozhodně bych ji nedala do skupiny svých favoritek mezi hrdinkami.

Líbila se mi postava Jareda, který byl moudrý a inteligentní. A ač bylo jeho charakteru dáno méně prostoru, zamlouval se mi celkově nejvíc.

Keiro byl… syčák k pohledání. Ovšem na druhou stranu se postaral o mnoho vtipných hlášek a určité odlehčení napjatých situací díky své sebestřednosti a touze po vytěžení ze všeho co nejvíc.

Příběh sám o sobě byl zajímavý. Konečné rozuzlení bylo rozhodně překvapivé - především SPOILER odhalení o pravém umístění Inkarceronu. Whoa! To byl nápad! Geniální. Toto autorce musím nechat.

Nicméně musím upřímně přiznat, že se u mě po dočtení nekonala žádná nedočkavost nebo skutečné nervy ohledně toho, co bude dál. Potenciál příběh rozhodně měl, naneštěstí… ho dle mého názoru autorka nevyužila tak, jak mohla.

Co se týče doporučení, tak bych knihu doporučila těm z vás, kteří máte rádi dobrodružné příběhy.

Celkové hodnocení:

3,5 / 5

Zajímavý příběh, který si své čtenáře určitě najde. Pro mě mu chyběly originálnější, výraznější a příjemnější postavy, které by děj utvářely. Nápad a vytvoření celého Inkarceronu byl brilantní, ale ani ten nemohl zachránit můj dojem z celé knihy, která pro mě byla opravdu spíše zklamáním…

Espressologie

Originální název: The Espressologist
Autorka: Kristina Springer

Český překlad: Dana Stuchlá
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 2010, v ČR 2012
Počet stran: 192

Anotace:

Sedmnáctiletá studentka Jane si přivydělává v malé kavárně jako baristka a časem vytvoří teorii, podle níž se charakter lidí pozná dle jejich oblíbené kávy. Tak si vyzkouší dát dohromady zamlklé černé presso s jiskřivou mocha. I jí samotné to přijde jako trochu bláznivý nápad, ale jen do doby, než dá dohromady několik párů, kterým to pak úžasně klape. V tu chvíli se z ní stává espressologická hvězda, k níž si chodí pro radu a rande lidé z celého města. Ale dokáže Jane najít životní lásku i pro sebe nebo bude jediná, komu se štěstí vyhne?

Můj názor:

Jak napsala jedna moje kamarádka, tak je tahle kniha vynikající na cesty. Nebo ve chvílích, kdy chcete přestat myslet nebo se přinejmenším oprostit od složitějšího myšlení.

Styl psaní autorky je jednoduchý, ničím nepřekvapí. Dokonce ani jméno hlavní hrdinky není ničím originální (upřímně - pokud bych si nepřečetla anotaci, ani bych si na její jméno nevzpomněla). Děj je jasný už od prvopočátku a pochybuji, že by se našla byť jen jedina osoba, která by byla ČÍMKOLIV překvapená.

Postavy jsou… jako postavy z naivního románu. Hlavní hrdinka je na jednu stranu milá, na druhou stranu by si zasloužila, aby s ní někdo zatřásl - a to hlavně co se týče jejího „vztahu“ k Willovi. Ách! Hm! Držte mě! Nevím, tento typ knih prostě nevyhledávám, protože pokud zjistím, že VÍM (a to jistojistě), co bude dál, omrzí mě to.

Jeho největší klad této knihy beru geniální nápad s určováním charakterů lidí podle toho, jakou kávu mají rádi a z toho vyplývající a rodící se vztahy, ke kterým Jane začne dopomáhat.

Co dalšího se mi na knize líbilo? Velmi povedená obálka a zpracování knihy s obtisky koleček od hrnků s kafem. Perfektní nápad! ;-)

Celkové hodnocení:

«««««

A moje doporučení? Kniha na cesty, naprosto nenáročná, předvídatelná a ničím nepřekvapující.

Obrázky: pinterest.com