Další z rubriky mini-recenzí. První knihou je Překroč svůj stín od Katie McGarry - 1. díl čtyřdílné série Pushing the Limits. A druhou knihou jsou Křídla od Aprilynne Pike - rovněž čtyřdílné série Křídla.
Série: Pushing the Limits 1 (1 of 4)
Originální název: Pushing the Limits
Autorka: Katie McGarry
Český překlad: Adéla Špínová
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 2013, v ČR 2014
Počet stran: 372
Autorka: Katie McGarry
Český překlad: Adéla Špínová
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 2013, v ČR 2014
Počet stran: 372
Anotace:
Nikdo neví, co se stalo té noci, kdy
se z Echo Emersonové, populární holky, stal outsider s podivnými jizvami na
rukou, o kterých si špitá celá škola. Dokonce ani Echo nezná celou pravdu, co
se té strašlivé noci odehrálo. Ale byla by moc ráda, kdyby se vše vrátilo k
normálu. Ovšem když se v jejím životě zjeví Noah Hutchins, hezoun v černé
kožené bundě, co holky vlastně jen využívá, její svět se obrátí vzhůru nohama
takovým způsobem, že si to ani v nejdivočejších snech nedovedla představit.
Noah jí totiž rozumí. A pomůže jí
najít odpovědi. Přitom by neměli mít vůbec nic společného. A se všemi těmi
tajemstvími, která v sobě oba nesou, je v zásadě nemožné, aby byli spolu.
Přesto nedovedou potlačit vzájemnou přitažlivost. A Echo se ptá sama sebe, jak
daleko může zajít, aby překročila vlastní stín, a co všechno je ochotná
riskovat pro kluka, který ji může znovu naučit, jaké to je, když člověk miluje.
Můj názor:
Tato
série mě zaujala za a) obálkou ke 2. dílu a za b) nadšenou reakcí Catriony
z blogu Little Book Owl, která tuto knihu vychválila téměř
do nebe. Nažhavila mě na ni do běla a já se nemohla dočkat, až se do ní pustím.
Proto jsem taky pádila do knihovny jako divá, abych ji užuž měla.
Námět
zněl celkem slibně, ačkoliv v dnešní době už lze najít opravdu spoustu
knih, které se něčím podobným zaobírají. A jen tak mezi námi - začínám být
trochu alergická na různé variace sousloví „skrytá a neodhalená tajemství“
v anotacích každé druhé knihy - většinou tedy románu. Ano, je jasné, že proto,
aby se vzbudil zájem čtenáře, je nutné něco nechat skryté, jenže proč na to
upozorňovat téměř v KAŽDÉ anotaci???
Katie
McGarry musím přiznat velmi čtivý styl psaní. Opravdu jsem obracela stránku za
stránkou, jen abych se dozvěděla, co se dělo dál. Nicméně už během četby jsem
byla tak nějak… zklamaná. Čekala jsem příběh, který mnou otřese a mě se bude
chtít brečet a budu na měkko tak, jak to popisovala velká spousta čtenářů -
jenže se tak nestalo. Kniha byla čtivá, avšak postupem času jsem měla dojem (a
nejsilněji po dočtení), že je tam spousta scén, které tak nějak „zdržují“ a
jsou ve své hluboké podstatě o ničem - nebo ne o něčem, bez čehož by se čtenář
v klidu neobešel.
Sotva
jsme se dostali k onomu „velkému odhalení“, říkala jsem si: „A to je
všechno?“ Já nejsem cynik - nechápejte mě špatně. Pokud by si někdo prožil to,
co Echo, tak to rozhodně neobejdu mávnutím ruky, ale jen jsem nepochopila, že
z toho byla taková spousta čtenářů v podstatě na maděru. Když si
třeba vzpomenu na Sky a Holdera z Bez
naděje, tak se s tím, co prožili oni, dá toto jen těžko srovnat!
Co
se týče hlavních postav Noaha a Echo, tak… tak se u mě zařadili do té šedé zóny
průměru, v níž si postavy sice jakžtakž pamatuju, ale nezaujali mě ničím
natolik, abych si je zamilovala. Jsem ve své podstatě nenáročná čtenářka (ok,
někdy hodně náročná, ale u románů tohoto typu se krotím), takže jejich
oťukávání, pošťuchování a rýpání jsem četla s úsměvem a skutečně mě to
bavilo, jenže pak… pak už to zkrátka nemělo ten originální a hluboký říz jaký
jsem čekala, že to mít bude.
Nicméně i přesto jsem ráda, že jsem si tuto knihu přečetla. Myslím, že jedno z hlavních pozitiv těchto příběhů je to, že nás přinutí uvažovat, jaké kolikrát v životě máme štěstí, když máme celou rodinu, žijeme v míru. Žijeme v době, kdy teenageři nemusí řešit starosti, k nimž by se správně měli dostat až jako dospělí. Asi bychom si všichni mohli sáhnout do svědomí a zamyslet se, kolikrát jsme nad péčí našich rodičů ohrnovali nos…
Nicméně i přesto jsem ráda, že jsem si tuto knihu přečetla. Myslím, že jedno z hlavních pozitiv těchto příběhů je to, že nás přinutí uvažovat, jaké kolikrát v životě máme štěstí, když máme celou rodinu, žijeme v míru. Žijeme v době, kdy teenageři nemusí řešit starosti, k nimž by se správně měli dostat až jako dospělí. Asi bychom si všichni mohli sáhnout do svědomí a zamyslet se, kolikrát jsme nad péčí našich rodičů ohrnovali nos…
Jak
jsem nyní u psaní recenze nad knihou znovu přemýšlela, vzpomněla jsem si na
scénu, která mi v hlavě skutečně silně utkvěla a při čtení mě zasáhla.
Byla to scéna, v níž Noah SPOILER zcela přirozeně drží Echo za ruce,
jakoby neměla žádné jizvy a její otec na to hledí jak zjara. Tato scéna měla
opravdu silné kouzlo :-)
Celkové hodnocení:
«««««
Na to, jak nadšené
zvěsti o knize kolovaly, jsem z ní byla nečekaně velmi zklamaná. Katie
McGarry píše čtivě a příjemně, nicméně příběh sám o sobě nemá ani zdaleka
takovou hloubku jako třeba série Bez
naděje od Colleen Hoover. Průměrné postavy a zbytečně nafouklá zápletka.
Knihu proto doporučují
spíše jako odpočinkovější četbu pro čtenáře tak od 15ti let. Pokud bych Překroč svůj stín měla shrnout v co
nejkratším komentáři, pak by to byl tento „neurazí, ale ani nenadchne.“
Série: Křídla 1 (1 of 4)
Originální název: Wings
Autorka: Aprilynne Pike
Český překlad: Alena Amchová
Nakladatelství: Fortuna Libri
Rok vydání: 2009, v ČR 2011
Počet stran: 304
Originální název: Wings
Autorka: Aprilynne Pike
Český překlad: Alena Amchová
Nakladatelství: Fortuna Libri
Rok vydání: 2009, v ČR 2011
Počet stran: 304
Anotace:
Aprilynne Pikeová
nadchla svým debutem i slavnou autorku ságy Stmívání
Stephenii Meyerovou. Není divu, příběh – originální fantasy s přídechem
thrilleru a horroru, ale i s prvky love story – o dívce se zvláštním jménem
Laurel se čte doslova jedním dechem.
Patnáctiletá hrdinka
jde poprvé do školy (předtím ji učila matka) a snaží se přizpůsobit novému
prostředí. Brzy najde přítele, který jí podá pomocnou ruku. David se nemusí
přemáhat, nová spolužačka je nesmírně krásná, jemná a milá dívka. Vypadá jako
víla, říká si David, ale to ještě netuší, že není daleko od pravdy a že jej po
boku Laurel čekají pěkně horké chvíle. Bytosti z jiného světa se dostávají mezi
lidi a začíná boj na život a na smrt…
Můj názor:
Mám-li
být zcela upřímná, tak mě na tuto knihu nalákal především pochvalný komentář od
Stephenie Meyer. A abych byla upřímná podruhé, tak pokud bych byla tak o 10 let
(možná i víc) mladší, bezpochyby bych si tento příběh zamilovala. Tím spíš,
pokud by šlo o příběh, v němž se hlavní hrdinka začne měnit v něco
nadpřirozeného - ve vílu. No není to sen každé druhé holčičky? :-)
Jenže
- už je mi tolik let, kolik mi je, a proto tuto recenzi píšu tak, jak tuto
knihu hodnotím nyní.
Takže…
co se týče námětu - byl bezpochyby zajímavý a rozhodně se jeho potenciál dal
pořádně využít. Nevím, zda je to proto, že jde o autorčinu prvotinu, anebo
proto, že ještě není tak „vypsanou“ autorkou, či snad proto, že je tato kniha
určena mladším čtenářům (těžko říct), každopádně styl psaní Aprilynne Pike byl
velmi… lehký a povrchní. Nevím, jak jinak to popsat. Děj by potřeboval více
obsáhlejších vět, popisů, hlubších myšlenek a to raději ani nemluvím o
propracovanosti charakterů jednotlivých postav. Jak o tom uvažuji, tak autorčina
snaha přizpůsobit knihu mladším čtenářům bude asi správná možnost a současně
ospravedlnění jejího stylu psaní.
V souvislosti
s postavami mi v hlavě utkvěl především David. To je doslova a do
písmene ZLATÝ HOCH. Jestli takoví kluci dnes ještě žijí… no, holky, nevím, ale
pokud ano, tak na ně buďte hodné, protože to je rozhodně vymírající druh ;-)
Trochu
mi u něj lezlo na nervy, jak se pořád červenal :D To bylo takové… hm… nezvyklé
:D Ale jinak zlatíčko :D
Druhá
věc, která mě u něj štvala, byla to, jak bezmezně zbožňoval Laurel. Já chápu,
že ji má fakt hooodně rád, ale taky by si občas mohl dupnout, protože pak je
jak hadr na holi a z Laurel se s takovou brzy stane generál.
Každopádně doufám, že se v dalších dílech vzpamatoval.
Co
mi ještě v příběhu „drhlo“, tak bylo splácání všech možných mytologií dohromady.
Víly a Artuš z Kamelotu? Hm… no… mám své pochyby, ale třeba to
v pokračování dává perfektní smysl a všechno do sebe zapadne.
Sérii
jsem chtěla dočíst, jenže čím víc přemýšlím o tom, že si další díl
z knihovny půjčím, tím víc se mi do něj nechce. Proto zbývající 3 díly
odkládám na neurčito.
A
moje doporučení pro vás? Pokud jste mladší, nebo máte rádi jednodušší příběhy,
či hledáte vhodnou knihu jako dárek pro někoho, kdo rád čte příběhy o vílách,
je pro vás série Křídla od Aprilynne
Pike tou správnou volbou.
Ovšem
pokud jste již starší a máte rádi spíše propracovanější příběhy - včetně
samotného stylu psaní knihy a charakteru hlavních hrdinů - pak od této série
(nebo minimálně tohoto dílu) žádné zázraky nečekejte.
Celkové hodnocení:
«««««
Být mladší, tak mě
tato série jistě hodně zaujme a budu ji mít ráda. Zajímavý námět, jednoduché
postavy i zpracování. Pokud hledáte nenáročnou četbu a máte rádi víly, je pro
vás série Křídla ta pravá ;-)
Obrázky: pinterest.com
Prekroč svoj tieň som čítala naozaj dávno.. pamätám si, že som ju ohodnotila asi plným počtom, ale keď si teraz na to tak rozpamätávam, súhlasím s tebou. Malo to chyby, postavy si síce pamätám, no nejako mi k srdcu neprirástli. :/ :)
OdpovědětVymazatpřesně - jsem ráda, že na tom tak nejsem sama. právě proto píšu asi recenze s odstupem, protože třeba po dočtení jsem nadšená, ale po čase, jak se mi to rozleží v hlavě, tak už vidím to, co jsem v "prvotní zaslepenosti" neviděla... :-/
VymazatPtL som čítala ešte dávno, keď to nebolo preložené, a vtedy sa mi to páčilo a veľmi. Lenže v tej dobe to bola jedna z mojich prvých kníh z tohto žánru, takže sa nečudujem, že som z toho bola taká nadšená. Keby som ju však čítala až teraz, už by sa mi zrejme tak nepáčila.
OdpovědětVymazatP.S. :D Asi som si našla ďalší obľúbený blog, každý kto pozerá TW, je v poslednom čase môj najlepší kamoš :D :D Prisahám, z toho seriálu mi hrablo. Pre pár rokmi som videla prvé tri časti a sekla som s tým, že je to blbosť, ale minulý rok som sa k tomu vrátila a s každou sériou je to brutálnejšie a brutálnejšie a tie ich hlášky (hlavne Stilesove), no nemám slov. :D Teraz už len odpočítavam dni do piatej série. :D
Vymazattaky mě to napadlo, že kdybych knihy z téhle série četla poprvé a předtím nic podobného, tak bych z nich byla úplně mimo... ale prostě, jsou i jiné a lepší...
Vymazattak to jsem ráda :D já jsem se tomuto seriálu vyhýbala hrozně dlouho, protože jsem si myslela, že to je blbost a všem se to líbí hlavně proto, že tam kluci lítají bez košile. jenže pak jsem si před 3 týdny pustila 1. sérii a říkala jsem si "no, není to až takové špatné." u 2. série jsem to už hltala a 3. a 4. série jsou prostě zatím rozhodně nejlepší. ten seriál se neskutečně zlepšil a opravdu ho mám šíleně ráda. nutno podotknout, že 80 % na tom má zásluhu Stiles :-) :D na 5. sérii se též nemůžu dočkat ;-)
Že? Ja som na tom úplne rovnako :D a 3B séria, bola brutálna, to som mala celý čas zimomriavky. Však ani sa nečudujem, že Dylan dostal vtedy nejakú cenu za najlepšieho seriálového zloducha, brutálne to zahral. Som zvedavá, ako to teraz bude s piatou sériou, lebo bude mať dvadsať častí a jeden ucelený príbeh. Pri trojke to bolo rozdelené na dve polky. Ale veľmi sa modlím, aby piata séria nebola posledná, lebo už sa hovorilo aj o tom. No to by ma asi zabili :D
Vymazatno ani nemluv! Dylan to zahrál perfektně a být vedle něho, tak z něj mám vážně strach. brrr :D taky bych byla ráda, kdyby bylo sérií klidně i víc, ale hlavně aby to bylo pořád tak skvělé (nebo čím dál lepší) a to je někdy těžké vymyslet. no, uvidíme, jak se s tím Jeff Davis a ostatní poperou :D
VymazatZatiaľ s vymýšľaním problém nemali a zase myslím si, že tam je toho ešte toľko, čo by sa dalo zapracovať do super príbehu. Vždy tam mali zaujímavé zápletky... myslím v každej sérii, a to keď som začínala, tak som čakala, že to bude nejaký ohraný dej o svorke vlkov :D
Vymazatto je pravda. možností tam je dost. třeba Derekova postava by se mohla pohnout kupředu a stát se pořádným Alfou, protože upřímně... nevyhrál snad ani jednu bitku :D a na ženské měl taky pech :D
VymazatJá jsem četla Překroč svůj stín jako moji první knížku tohohle žánru, takže mně se moc líbila, ale přesně suhlasím, že třeba Bez naděje měla - pro mě - mnohem uvěřitelnější zápletku. :)
OdpovědětVymazatZato Křídla...no..četla jsem první díl a kousek druhého, když jsem byla mladší a nedočetla jsem to. Jako potenciál by to mělo, ale další díl byl prakticky o ničem. Tedy, mně to tak přišlo, kdo ví, třeba se ti to bude líbit. :)
A jinak, takže vy holky tvrdíte, že na Teen Wolf nemám zanevřít po prvních několika dílech? Já na ně totiž koukala a nijak zvlášť (krom Stilese :D ) mě to nenadchlo. Ale když tvrdíte, že to má stoupavou tendenci. ;)
taky jsem si říkala, že kdybych Překroč svůj stín četla jako první tohoto žánru, taky bych si ji oblíbila mnohem víc, ale po Bez naděje… je to beznadějné :D
Vymazattak to jsem ráda, že jsem se do pokračování Křídel nepustila. popravdě se mi do toho ani nechce… uvidím, jestli se k tomu někdy dokopu…
rozhodně ne!!! nevzdávej to! Teen Wolf určitě stojí za to ;-) s každou sérií to je lepší a lepší. určitě to vytrvej ;-) 1. série je jen slabý rozjezd. a ano, Stiles je nejlepší :D
Krásné recenze :-)
OdpovědětVymazatděkuju, jsem ráda, že se líbily :-)
Vymazat