Citáty z knih

...ty, které mě zaujaly a přiměly mě si je zapsat...

„Často se ptám sama sebe, proč se u něčeho, co mám tak ráda, zároveň cítím tak nejistá.“

Ztracená manželka - Lenka

Je tohle projev lásky? V hlase člověka, jehož je vám souzeno milovat, slyšíte ty, kteří se teprve mají narodit.

Ztracená manželka - Lenka

Matka nám vždycky říkala, že existují dva typy žen. U jedné přichází záře zvnějšku, u druhé vychází z nitra. První potřebuje lesk diamantů, aby se mohla blýsknout, ale druhou prozařuje čisté světlo duše.

Ztracená manželka - Lenka

Tento obraz jsem nikdy nenamalovala, ale často jsem na něj myslela. Jako poezie, kterou nikdy nikdo nepíše, ale je tím mocnější, protože rozkvétá pouze v duši.

Ztracená manželka - Lenka

Při práci jsem se soustředila tak usilovně, že jsem nevnímala okolí. Jako by se mi mezi očima, myslí a rukou vytvořila neviditelná spojnice. Umělcova svatá trojice.
Ztracená manželka - Lenka

Ve stáří jsem začal věřit, že láska není podstatné jméno, nýbrž sloveso. Čin. Jako když voda plyne stále pryč. Dokonce i při odloučenosti, dokonce i ve smrti, se proměňuje. Žije ve vzpomínkách, v doteku, prchavé vůni, náznaku vzdechu. Zanechává stopu jako zkamenělý otiskl v písku, list vpálený do asfaltu. (…) Představ si, že plaveš v letní prohřáté vodě bazénu a kolem tebe se šíří soustředné kruhy. Zlatisté paprsky slunce se ti odrážejí ve vlasech a hřejí tě na tváři. Nasaj vzduch. Nadechni se. Ten pocit tě nikdy neopustí. Když uchopíš sluneční svit do dlaní, promění se ve stín. Když uvězníš světlušku ve sklenici, zahyne. Ale jestliže dáš lásce křídla, nadosmrti budeš cítit bezbřehou radost a vzrušení z pocitu, že se vznášíš vysoko nad zemí.

Ztracená manželka - Josef

Ve tmě je problémy vždycky vidět nejjasněji.

Ztracená manželka - Josef

Pokud někdo tvrdí, že nás mrtví nenavštěvují, potom musí trpět slepotou duše. Jsem vědec, a přece věřím na anděly strážné a přízraky. Na vlastní oči jsem viděl zázrak života, a přesto se domnívám, že něco tak dokonalého jako dítě není možné donekonečna kopírovat bez Boží pomoci.

Ztracená manželka - Josef

Při narození své dcery jsem poprvé poznala, že navzdory časově omezené době, kterou na tomto světě strávíme, zde stále existuje kontinuita, protože tělo uchovává vzpomínky na ty, kteří odešli před námi, ať už to je ve fyzické podobě nebo v povahových rysech, vrytých do duše.

Ztracená manželka - Lenka

Jak jsem stárla, stále více jsem si uvědomovala, jak málo můžeme ovlivnit běh světa. Přestala jsem bojovat se svými démony. Jednoduše jsem přijala skutečnost, že jsou mou součástí. Jako bolesti v kostech, které se snažím každé ráno po probuzení překonat, tak i vnitřní boj, který svádím sama se sebou, abych se neohlížela zpět, ale soustředila se na každý nový den.

Ztracená manželka - Lenka

„V dnešní době se spousta lidí domnívá, že už si nějaké ohledy vůči své duši nemohou dovolit. Jejich rozum, hlava a okolí, které s tím nemá osobní zkušenosti, je nechávají v domnění, že jsou na světě důležitější věci. Například práce, děti, krize, každodenní nepříjemnosti. Ale jde o to najít rovnováhu mezi tím, čeho je člověk mocen, a tím, co opravdu chce. Vaše duše je poměrně trpělivá. Ale když jí nenasloucháte, může se docela slušně naštvat. V takovém případě si vezme za nástroj vaše tělo a začne k vám promlouvat jeho prostřednictvím. Nejrůznějšími způsoby. Bolestmi zad, vyrážkou, nespavostí, seznam těch symptomů je nekonečný.“

Osm týdnů v blázinci - doktor

Clara se vrací slušně rozladěná, neboť je stále ještě příliš lehká, a zaleze si zpátky do postele. Když se na ni podívám, přijde mi tohle léčení až směšně snadné - má prostě jen jíst. Jenže ono to pravděpodobně bude zrovna tak těžké, jako kdyby ode mě někdo požadoval, že mám prostě jen žít. Nechce se nám.

Osm týdnů v blázinci - Mila

Problém: „Mohla bys mě zkusit vyřešit. Pro mě za mě, klidně mě i nějaký čas ignoruj. Jenom buď tak hodná a hlavně mě už nepotlačuj.“

Osm týdnů v blázinci

„Takže podle vás je to tak snadné, ano?“

„Ano, někdy opravdu ano. Ve většině případů totiž žádné ‚dobře‘ nebo ‚špatně‘ neexistuje. Existuje jen a pouze vaše vlastní rozhodnutí. A jak ho jednou učiníte, hned na tom budete mnohem líp.“

Osm týdnů v blázinci - Mila a doktor

„Většina z nás je naučená, že nás druzí budou milovat pro naše úspěchy.“

Osm týdnů v blázinci - doktor

„Nevěřte vždycky všemu, co si myslíte.“

Osm týdnů v blázinci - doktor

„Vždyť už na tom pracuju. Taky bych byla radši, kdybych to už měla za sebou,“ opáčím nahlas, protože když je člověk v blázinci, může se ospravedlňovat i před pokojem.

Osm týdnů v blázinci - Mila

„Víš, ono je vlastně jedno, s jakou poruchou tě sem poslali. Nakonec se tu totiž všichni učíme totéž. Nakonec se tu všichni učíme znovu naslouchat svému srdci.“

Osm týdnů v blázinci - Mila

Co se vám stane, vás změní. K lepšímu, nebo k horšímu, ale změní vás to navždy. Není cesty zpátky. Ať vypláčete slz, kolik chcete.

Pustina - Saba

„Krása může být kdekoliv. Dokonce i tady. A když není, můžeš si ji udělat sama.“
Krvavá cesta - máma Saby

Ale skončí to tímhle? Ptám se sám sebe. Pustí eso mě? Už teď vím, že si to všechno ponesu navždycky s sebou. Bude mě to strašit, ale taky se bojím, že to ve mně bude vyvolávat pocit vděčnosti. Říkám, že se bojím, protože vážně nechci, aby se z toho stala něžná vzpomínka, dokud nebude po všem. Taky se bojím, že nakonec nic doopravdy nekončí. Věci se prostě dějou dál, dokud paměť dokáže mávat sekerou a vždycky si najít slabý místo ve vaší mysli, aby se prosekala a vstoupila.
Posel - Ed

Mám strach, protože nechci, aby můj vlastní pohřeb byl taky tak bezútěšnej a prázdnej.
Chci, aby se na mým pohřbu mluvilo.
K tomu je ale nejspíš zapotřebí v životě žít.
Posel - Ed

„Jde o lidi, máti, ne o místo. Kdybys odsud odešla, byla bys stejná kdekoliv jinde.“ Je to dost velká pravda, ale už nemůžu přestat. „Jestli mám odsud někdy odejít…“ polknu. „Nejdřív se postarám, abych byl lepší tady.“
Posel - Ed

Jméno je mocné. Rozlišuje jednu věc od druhé a dává jim výjimečnost.

Počátek - Pia

Nejvznešenější život je ten, který byl položen za druhého.

Počátek - Eio

Jsme příliš hamižní a chceme nesmrtelnost moc brzy. Kdybychom byli trpěliví a čekali, třeba nás na konci věčnost čeká.

Počátek - Pia

Příroda děti vybavila schopnosti probudit v dospělých to nejlepší i to nejhorší téměř ve stejném okamžiku, a láska měla vždy sklon přimět lidi k nelogické víře a nesmyslným činům.

Já, robot: chránit - Susan

Někdy mají velké chyby malé následky, jindy zase malé chyby velké. Nesmíte nechat svůj život ovládat náhodou.

Já, robot: chránit - Dr. Bainbridge

Využíváš svých vědomostí a myšlení, jak se dá, ale přesto nastanou chvíle, kdy musíš vsadit na pravděpodobnost a vlastní intuici.

Já, robot: chránit - Remington Hawthorn

Ve „skutečném životě“ musíte, když se chcete udržet, pořád dělat kompromisy s vlastní emocionalitou: TADY nesmím reagovat přehnaně! TOHLE musím akceptovat! TOTO musím přehlédnout! – Člověk svoje emoce pořád přizpůsobuje okolí, šetří ty, které má rád, hraje ty stovky drobných každodenních rolí, balancuje, vyvažuje, zvažuje, aby neohrozil celkovou stavbu, protože je sám její součástí.

Dobrý proti severáku - Emmi

Člověk nakonec často zažije možnosti, které ze začátku nemohly ani existovat. A často to ani nejsou ty nejhorší možnosti.

Dobrý proti severáku - Emmi

Když mi slíbíte, že budete líbat tak, jak jste mi včera a dnes psal, tak to setkání risknu.

Dobrý proti severáku - Emmi

Ne, nevzdám se, říkala si. Navzdory všemu vydržím. Nechtěla nic než žít.

Letní zahrada - Taťána

„Země je chrám, v němž sídlí nesmrtelná duše. Život je prvotní princip. A tak se člověk nesmí zastavit. I když chodí v kruzích a ztrácí se, nevyhnutelně se pohybuje směrem k něčemu.“

Letní zahrada - Blanka Davidovna

„I když člověk ujde sebedelší cestu a zjistí, že si vybral nesprávnou, měl by se vrátit a začít znovu.“

Letní zahrada - Blanka Davidovna

„Kdykoliv máš pochybnosti, polož si 3 otázky: Čemu věřím? V co doufám? A nejdůležitější – co miluju?“

Letní zahrada - Taťánin dědeček

„Myslím, že když ti srdce říká, aby ses držel dál, máš ho poslechnout.“

Letní zahrada - Taťána

Uvědomila jsem si, že v 7 letech je už dost starý na to, aby znal pravdu, když už je dost starý na to, aby na ni doplácel.

Odveď mě domů - Dorrie

Jediné, co donutí muže dostát manželskému slibu, je muž sám.

Odveď mě domů - Dorrie

Občas si říkám, že je hotové požehnání, když se člověk připraví na problémy. Vždycky jsem se do všeho pouštěla po hlavě, protože to byl ten nejlevnější způsob života. Dokud se neobjevily nějaké problémy… Pak to byl ten nejdražší způsob života.

Odveď mě domů - Dorrie

„Můžete dělat jediné: Chovat se tak, jak byste chtěla, aby se chovali i oni. Budou vás sledovat a pdle toho se vaše děti samy rozhodnou. Vy se můžete jen modlit, aby jim Bůh vnukl správná rozhodnutí. Nikdy je ale neopustíte. Ne víc než každá jiná nedokonalá matka, která svoje děti miluje víc než sebe sama.“

Odveď mě domů - Isabelle

„Je ironické, že mladí vidí všechno černobíle. Všechno, nebo nic. Bývají tak nadšení z každé změny, a přitom je většinou zapotřebí spousta let a zkušeností, než uvidí obraz ve všech souvislostech.“

Odveď mě domů - Isabelle

Teď už jsem věděla, jak její příběh skončí. Připadalo mi to jako nějaký smutný romantický film. Přestože jste slyšeli, co se stane, nebo jste ho už viděli pětkrát, pořád doufáte, že skončí jinak.

Odveď mě domů - Dorrie

Když vám do cesty vkročí ten pravý… Zkuste se na něj nevykašlat.

Odveď mě domů - Dorrie

„Občas si o něco prostě musíte říct, když to chcete.“

Odveď mě domů - Dorrie

„Někteří muži jsou hotovou pohromou. Pak jsou dobří muži. Ti jsou fajn. Jenže pak přicházejí na řadu dobří muži, které milujete. Jestli na nějakého takového narazíte, chyťte se ho a už se ho nepusťte.“

Odveď mě domů - Isabelle

„Pláč z tebe udělá opravdového muže. Věř mi.“

Odveď mě domů - Dorrie

Na každém je něco krásného. Na Kyovi mě nejdřív zaujaly jeho oči. A mám je ráda pořád. Ale když někoho milujete, prohlížíte si ho pořád dokola. Všimnete si hřbetu jeho ruky, sklonu hlavy, chůze. Když se zamilujete, jste zaslepení láskou a vidíte svého miláčka jako úžasný celek nebo nádherný souhrn nádherných částí. Ale potom začnete vnímat detaily a ptáte se: proč chodí, jak chodí? Nebo proč takhle zavírá oči? Milujete i tyhle detaily a je to láska úplnější, i když zároveň složitější.

Dokonalý sen - Cassia

„Znalost písma ještě nic neznamená. Jde o to, co píšeš.“

Dokonalý sen - Kyův táta

Nejdřív nevidím nic. Ale potom to cítím. Přestože jsem ukrytá ve tmě, vím, že to tu je. Nějaká moje částečka je vždycky, za každých okolností volná.

Dokonalý sen - Cassia

Básničky a příběhy, které jsme si navzájem vyměnili, mohly znamenat jen co, co jsme sami chtěli.

Dokonalý sen - Ky

Tolik věcí zkrásní, když se člověk pořádně dívá.

Chvíle před koncem - Sam

Otřesu se, protože si vzpomenu, jak je snadné se v lidech naprosto mýlit – vidět jen jejich malou část a splést si ji s celkem, vidět příčinu a myslet si, že je to následek, a naopak.

Chvíle před koncem - Sam

Připomíná mi to, co jsem teprve před dvěma dny řekla Kentovi – Myslím, že se nedám opravit – ale teď vím, že jsem se mýlila. Každý se dá opravit; musí to tak být, je to to jediné, co dává smysl.

Chvíle před koncem - Sam

Další věc k zapamatování: naděje udržuje člověka při životě. Dokonce i když jste mrtví, je to to jediné, co vás udržuje při životě.

Chvíle před koncem - Sam

„ ‚Občas to vypadá, jako by se vesmír dožadoval pozornosti.‘ A tomu věřím. Věřím, že vesmír se dožaduje pozornosti. Myslím, že vesmír proti vší pravděpodobnosti tíhne ke vzniku vědomí a že zvýhodňuje inteligenti zčásti proto, že je rád, když si někdo všimne jeho elegance. A kdo jsem já, který tady žiju uprostřed historie, abych vesmíru vykládal, že on, anebo fakt, že ho pozoruju, jsou dočasné?“

Hvězdy nám nepřály - táta Hazel

„Definice lidství je schopnost žasnout nad majestátem stvoření… Takže potom, co mi rvali útroby chemoterapií, jsem se kdovíproč rozhodl pociťovat naději. Ne konkrétně naději na přežití, spíš jako Anna v tý knize, pocit vzrušení a vděčnosti nad tím, že vůbec jsem schopný žasnout nad světem.“

Hvězdy nám nepřály - Augustus

„Ale já věřím v opravdovou lásku, víš? Nevěřím, že všichni mají nárok mít oči, nebýt nemocní a tak, ale každý by měl mít opravdovou lásku a ta by měla trvat aspoň tak dlouho jako jeho život.“

Hvězdy nám nepřály - Izák

Občas si člověk přečte nějakou knížku a pocítí až fanatickou potřebu přesvědčit úplně každého, aby si ji přečetl také, protože se mu zdá, že je to jediný způsob, jak náš roztříštěný svět uvést zase do pořádku. A pak jsou knihy jako Císařský neduh, o kterých lidem vykládat nemůžete, knihy tak jedinečné, zvláštní a vaše, že když o své lásce k nim promluvíte, máte dojem, že je zrazujete.

Ne že by ta knížka byla nějak výjimečně dobrá; šlo spíš o to, že její autor, Peter Van Houten, jako by mi rozuměl tak zvláštním způsobem, jaký bych vůbec nepovažovala za možná. Císařský neduh byla moje kniha, stejně jako moje tělo bylo moje tělo a moje myšlenky byly moje myšlenky.

Hvězdy nám nepřály - Hazel Grace

„Čím líp se znáš a víš, co chceš, tím míň se necháš rozhodit.“

Polibek pro Annu – z filmu Ztraceno v překladu

„Stal se ze mě dobrý lékař?“

„Ty už jsi dobrý lékař, Elliotte.“

„Ne, já chci říct… Jsem silnější? Zvykl jsem si na smrt pacientů? Dokázal jsem získat odstup?“

„Ne, na smrt pacientů si člověk nezvykne. A právě proto, že sis nedokázal ‚vytvořit jistý odstup‘, jsi zůstal dobrým lékařem.“

Budeš tam? – Elliott

Poučení: lidé reagují na tutéž ránu osudu rozdílně. Nemohu sice uniknout svému osudu, ale rozhoduji o způsobu, jakým se to stane.

Budeš tam? - Elliott

Pak pochopil velké tajemství: člověk se otcem nerodí, člověk se jím stává. Postupně se naučí dělat to, co považuje za dobré pro své dítě.

Potřeboval čtyřicet let, aby pochopil, že neexistuje jiná odpověď, jiné řešení než láska.

Budeš tam? - Elliott

„Nechceš děti, protože sis vždycky myslel, že tě rodiče nemají rádi. A dneska se zase ty obáváš, že nejsi schopen milovat své děti. Je to zvláštní, jak lidská mysl funguje, že?“

Budeš tam? - Elliott

„Když někdo vstoupí do našeho srdce, zůstane tam navždy.“

Budeš tam? - Malden

Procházel životním obdobím, kdy kvůli tomu, že v nic nevěřil, byl ochoten věřit všemu.

Budeš tam? - Elliott

„Kdo nemá rád zvířata, nemá ve skutečnosti rád ani lidi.“

Budeš tam? - Ilena

Když je bolest příliš veliká a člověk ji nemůže oplatit ranami, uzavře se do sebe a nechá bouři přejít. Jednou nastane okamžik, kdy se protivník unaví. Vždy se objeví nějaké východisko.

Protože tě miluji - Mark

Nikdy spolu lidé nekomunikovali tolik jako dnes, ale nikdy tak málo nenaslouchali jeden druhému.

Protože tě miluji - Mark

„Jestliže se vzdáme svých hodnot, vzdáme se všeho.“

Protože tě miluji - Connor

„Statečnej chlap dokáže uznat sílu svého soupeře.“

Divergence - Čtyřka

Lidský rozum si dokáže ospravedlnit jakékoliv zlo. Proto je tolik důležité, abychom na něj nespoléhali.

Divergence - táta Tris

Někdy stačí, když jenom s někým jsme, a tím mu pomůžeme úplně nejvíc.

Divergence - táta Tris

Někdy nezbývá než se rozplakat, nebo rozesmát.

Divergence - Tris

Ti, kdo touží po moci a dostanou ji, pak žijí v neustálém strachu, že o ni přijdou. Proto je třeba přenechat moc těm, kteří o ni nestojí.

Divergence - táta Tris

„Možná jsme oba špatní, ale pořád je mezi náma velkej rozdíl – já se sebou na rozdíl od tebe nejsem spokojená.“

Rezistence - Tris (na Petera)

V mém srdci žhne a vře touha po životě.

Rezistence - Tris

„Když uděláš něco, co tě pak mrzí, vezmi si z toho ponaučení pro příště.“

Rezistence - táta Tris

Ze všeho si může člověk něco vzít, všechno mu může otevřít oči.

Rezistence - Tris

Myslím, že člověk pláče proto, aby ze sebe dostal to zvířecí, co v něm je, a neztratil přitom svou lidskost.

Rezistence - Tris

Rodiče neustále nabízejí věci, které děti nechtějí.

Dokonalý svět - Cassia

Vesmír je nakonec jen jedna velká loterie, když se narodíš, vytáhneš si los, všechno je jen náhoda, záleží jen na štěstí, jaký si vytáhneš los, dobrý nebo špatný los.
Motá se mi z toho všeho hlava, ale nakonec přijdu na něco, co mě uklidní. Nemůže být všechno jen náhoda, kdyby to tak bylo, tak by vesmíru na nás vůbec nezáleželo, ale vesmír se přece postará i o ta nejkřehčí stvoření, nevadí, že to na první pohled není vidět… Na začátku je to možná loterie, ale vesmír to nakonec nějak vyrovná, vesmír se o všechna svá ptáčata postará.

(Ne)obyčejný kluk - Justin

„Nemůžete si vážit sám sebe, pokud dovolíte někomu, aby vás ničil – ať už zevnitř nebo zvenku. Co jste se naučil tady, to je jen půlka rovnice. Druhá půlka je sebeúcta.“

Dýchání pod vodou - Mario

Slova mají jen ten význam, který jim dáte.

Dokonalý svět - Cassia

„Tak na co čekáš?“

Až to bude jednodušší. Až život nebude tak těžký.

Jenže to se nikdy nestane.

Drakie 1 - Jacinda

Přeju si, abych na každém okamžitě poznala, jaký je. Aby neexistovala lež, přetvářka, masky. Přitom bych sama bez masky dlouho nepřežila.

Drakie 1 - Jacinda

Položil jí ruku vzadu na záda a dovedl ji k autu a v té chvíli jsem si začala myslet, že bych možná mohla porozumět tomu, o čem mluvila. Možná že manželství, stejně jako život, není jen o těch velkých chvílích, ať už jsou špatné nebo dobré. Možná jde o všechny ty maličkosti – jako když vás někdo pomalu a jistě vede kupředu, den po dni – které posilují i to nejslabší pouto.

Ukolébavka - Remy

„Žádný vztah není dokonalý, nikdy. Vždycky se musíš přizpůsobit, udělat kompromis, něčeho se vzdát, abys získala něco většího.“

Ukolébavka – máma Remy

„Držet si lidi od těla, odpírat si lásku tě neudělá silnější. Pokud něco, udělá tě to slabší. Protože to děláš ze strachu… Ze strachu riskovat. Uvolnit se a poddat se tomu. To z nás dělá to, co jsme. Že riskujeme. To je život. Bát se to aspoň zkusit – to je marnění času.“

Ukolébavka – máma Remy

Napadne mě, že i lidé jsou plní tunelů, klikatých bludišť, temných zákoutí a jeskyní. Nikdy je nebudete dokonale znát. Nikdy si to nedokážete ani představit.

Pandemonium – Lena

Chlapi jsou opravdu cvoci. Radši vám ukážou zadek než svoje srdce.

Zítra začnu nový život! - Julie

Musíte mít víru, i navzdory riziku, že budete zklamaní. Zkusit se má všechno, i když riskujete, že vás to ranní, musíte dát všechno, i když vám hrozí, že vás oberou. Vším, co stojí za to, se nutně vystavujete nebezpečí.

Zítra začnu nový život! - Julie

Lidé jsou krásní, když dělají to, co je baví.

Zítra začnu nový život! - Julie

„Přece aspoň sobě musíš nakonec přiznat pravdu. Pokud nemůžeš věřit sobě, tak potom komu?“

Poslouchej! – Owen

„Musíš se naučit odstupu, naučit se představit si výslednou látku. Pokud se zaměříš na jediné vlákno, nikdy neuvidíš, čím vším by se mohlo stát… Nenech se odradit, když ti dané vlákno nebude vyhovovat nebo ti bude připadat nepěkné. Vyčkej a sleduj. Buď trpělivá a oddaná. Až se vlákna začnou splétat a otáčet, začneš rozumět a postupně zahlédneš utkanou látku ve své nádheře.“

Tygrova stezka - Tkadlena

„Chlap, který nedokáže rozpoznat dívku, se kterou chce být, a získat si ji, si ji nezaslouží.“

Tygrova stezka - Li

„Pravdu si nevybíráme. Můžeme si vybrat jedině to, jak s ní naložíme.“

Kronika prokletých zaklínačů 2 - Marian

„Správná věc a snadná věc nejsou vždycky totéž.“

Kronika prokletých zaklínačů 2 - Lily Wate

Většina věcí, i těch největších, vždycky začne něčím malým. Zemětřesení, které zničí celé město, začíná jako záchvěv, nepatrný pohyb, jako dech. Hudba začíná vibrací.

Delirium - Lena

Tohle jí víc, než jsem kdy měla.

Je to skoro jako všechno, co jsem ztratila.

Čím to bylo, že po lásce lidí jsem toužila mnohem víc než po lásce svého vlastního druhu? Snad tím, že byla vrtošivá a vzácná? Duše nabízely lásku a pochopení všem. Netoužila jsem po něčem víc? 

Láska byla složitá, měla záhadná pravidla; někdo ji dostal zadarmo, jako Jamie, někdo si ji musel vysloužit trpělivostí a dřinou, jako Ian, nebo byla k uzoufání nedosažitelná, jako v Jaredově případě.

Nebo je to všechno ještě jednodušší? Co když jde jen o to, že jako lidé umí vášnivě nenávidět, umějí stejně i bezvýhradně a ohnivě a z celého srdce milovat?

Sama jsem nevěděla, proč tolik prahnu po lásce, zato teď, když jsem ji měla, mi bylo jasné, že stojí za všechnu tu dřinu a nebezpečí a utrpení, které jsem musela podstoupit. 

Láska byla všechno. 

Hostitel - Poutnice

„Není to dobrý pocit - vědět, že si svrchovaně zasloužíme označení zrůda. Je lepší chovat se laskavě, než se pak cítit provinile.“

Hostitel - Jared

„Víte, je skvělé být zase pánem vlastní hlavy,“ prohodila tiše a zřetelně. „Díky.“

Hostitel - Lacey

„Držel jsem tě v dlani, Poutnice. Byla jsi tak nádherná!“ 

Hostitel - Ian 

Vzpomenu si na večer, kdy se konal můj banket a já si představovala, že létám. Temnoty za zády se nebojím, ani hvězd před sebou. Napadne mě, že nejlíp by se létalo s rukama plnýma hlíny, aby si člověk vždycky pamatoval, odkud přišel a jak je chůze někdy namáhavá.

Dokonalý pár - Cassia

„Smrtelníci. Závidím vám. Myslíte si, že můžete všechno změnit. Zastavit vesmír. Odčinit to, k čemu došlo před spoustou let. Jste tak nádherné bytosti.“

Kronika prokletých zaklínačů 1 - Macon Ravenwood

Kolo času se otáčí a role se mění.

Inheritance - Eragon

„Netrap se tím. Životem nelze projít bez zranění. Ani bychom to neměli chtít. Zranění, která utrpíme, jsou měřítkem naší pošetilosti i našich schopností.“

Inheritance - Arya

Je snadné být klidný, když není s čím si dělat starosti, Eragone. Opravdovou zkouškou tvého sebeovládání však je, zda dokážeš zůstat vyrovnaný i za mimořádné situace… Ale měl jsem dost času na to, abych se naučil, že zlost jen málokdy něčemu pomůže. Vím, jsi mladý, ale dovol, aby tě moje zkušenost vedla. Odlož starosti a soustřeď se jen na svůj úkol. Co bude, bude. Trápit se kvůli tomu jenom zvětší pravděpodobnost, že se tvé obavy naplní.

Já vím, povzdechl si Eragon, ale není to lehké.

Samozřejmě, že není. Jen málo z toho, co za něco stojí, bývá snadné. 

Inheritance - Glaedr a Eragon

„To je vždycky tak. Nestvůry duše jsou mnohem horší než ty skutečné. Strach, pochyby, nenávist už ochromily víc lidí než divoké šelmy.“

„A láska,“ podotkl. 

Brisingr - Arya a Eragon

„Když jsem viděla Fäolina padnout, pochopila jsem, že skutečná muka války neznamenají být sám zraněn, ale dívat se, jak jsou zraněni ti, na kterých nám záleží.“ 

Brisingr - Arya

„Krátit si den rozjímáním o všem zlém, co by se nám mohlo přihodit, znamená otravovat si štěstí, které už máme.“ 

Brisingr - Safira

„Jestli chceš být šťastný, Eragone, nemysli na to, co přijde, ani na to, co nemůžeš ovlivnit, ale spíš na současnost a na věci, které dokážeš změnit.“

Brisingr - Oromis

„Nemohu předstírat, že z toho mám radost, ale smyslem života není dělat to, co chceme, ale to, co je potřeba. To je náš osud.“ 

Brisingr - Oromis

„Nemysli na to,“ poradila mu. „Nic s tím nenaděláš a budeš se jen cítit hůř. Žij přítomností, pamatuj si minulost a neboj se budoucnosti, protože ta neexistuje a nikdy ani existovat nebude. Je pouze teď.“

Eldest - Safira

Nastal den, kdy Eragon přišel na paseku za Oromisovou chatrčí, usadil se na vybělený bílý pařez uprostřed mechem porostlé doliny a – když otevřel mysl, aby pozoroval bytosti kolem sebe – necítil jen ptáky, zvířata a hmyz, ale také rostliny v lese.

Rostliny měly odlišný druh vědomí než zvířata: pomalé rozvážné a rozptýlené, ale svým způsobem právě tak vnímající okolí jako Eragon. Mírný puls vědomí rostlin zaplavoval galaxii hvězd, které se mu točily před očima – každá zářivá jiskřička představovala jeden život – tlumenou, všudypřítomnou záři. Dokonce i ta nejvyprahlejší půda se hemžila organismy; země sama byla živá a vnímající.

Inteligentní život, usoudil nakonec, existuje všude.

Eragon se pohroužil do svých myšlenek a pocitů bytostí kolem sebe a dokázal dosáhnout stavu tak hlubokého vnitřního klidu, že během té doby přestal existovat jako jednotlivec. Dovolil sám sobě stát se ničím, prázdnotou, nádobou pro hlasy světa. Jeho pozornosti nic neuniklo, protože se na nic nesoustředila.

On byl lesem a jeho obyvateli.

Takhle se cítí bůh? Uvažoval Eragon, když se vrátil k sobě.

Eldest - Eragon

Smysl tkví v konání. Jakmile se vzdáš úmyslu měnit a ovlivňovat svůj život, zdánlivě smysl ztratíš. Ale přesto jsou před tebou možnosti. Vyber si jedinou a zaměř se na ni. Skutky ti dávají naději a smysl. Nech se vést srdcem. Nic menšího než jeho nejvyšší touha ti nepomůže.

Eragon - Safira

Někdy žádné odpovědí neexistují.

Eragon - Safira

Můžete utéct někomu, koho se bojíte, můžete se zkusit postavit na odpor někomu, koho nenávidíte. Byla jsem připravená bránit se všemi způsoby těm, kteří mi usilovali o život - příšerám, nepřátelům.

Když však toho, kdo vás zabíjí, milujete, nemáte žádnou možnost volby. Jak byste mohli utéct, jak byste mohli bojovat, když byste tím ublížili milované bytosti? Kdyby váš život byl to jediné, co svému milovanému můžete dát, jak byste mu ho dokázali nedat?

Kdyby to byl někdo, koho opravdu milujete?

Rozbřesk - Bella