Český překlad: Andrea Vašíčková
Nakladatelství: Baronet
Rok vydání: 2011, v ČR 2013
Počet stran: 271
Anotace:
Cas Lowood zdědil vzácné poslání:
zabíjí mrtvé.
Před ním to dělal jeho otec, dokud
nebyl hrůzně zavražděn duchem, kterého měl zabít. Vyzbrojen otcovým tajemným a
smrtícím athame cestuje Cas po zemi se svou čarodějnickou matkou a kocourem,
který větří duchy. Společně se vydávají po stopách legend a místního folkloru a
snaží se držet krok s mrtvými zabijáky. Otravné věci jako budoucnost
neřeší a přítele si drží od těla.
Když přijedou do nového města, aby
našli ducha, jemuž místní říkají Anna krví oděná, nečeká Cas nic než obvyklou
rutinu: nastěhovat se, vypátrat ducha a zneškodnit ho. Místo toho ale najde
běsnící prokletou dívku, přízrak, s jakým se dosud nesetkal. Stále nosí
šaty, které měla na sobě v den své brutální vraždy roku 1958. Tehdy byly
bílé, ale teď jsou rudě potřísněné a kape z nich krev. Od své smrti Anna
zabíjí každého, kdo se opováží vstoupit do jejího opuštěného viktoriánského
domu, kterému kdysi říkala domov.
Avšak z nějakého důvodu Casův
život ušetří.
Trochu z děje:
S Casem
se poprvé setkáváme hned v akci. Jede v autě s duchem, kterého chce
zlikvidovat. To se mu nakonec opravdu povede a Cas se s dalším úspěchem
vrací domů.
„Není tak špatné být mrtvý,“ prohodí
ke mně stopař, drápne mě do paže a snaží se dostat moje ruce z volantu.
„A co ten smrad?“ syknu. Přese
všechno jsem stále nepustil rukojeť nože. Neptejte se mě jak. V zápěstí
mám pocit, jako by se moje kosti měly asi za deset vteřin odtrhnout.
Následující
den ho čeká jedno z dalších již nepočítaných stěhování - tentokrát do města
Thuner Bay. Dostal totiž tip od jednoho ze svých přátel, že tam je jeden
obzvlášť hrůzný duch dívky – Anny Korlovové, která brutálně vraždí každého, kdo
vstoupí do jejího domu. Cas to bere jako výzvu a už se nemůže dočkat, až ji
pošle na místo, kam patří (i když přesně neví, kam duchy s pomocí otcova
nože – athame – vlastně posílá). Spolu s ním cestuje jeho matka – dobrá
čarodějka a kocour Tybalt.
Tehdy jsem mu zalhal. Dál už jsem nad tím neuvažoval. Než jsem položil telefon, věděl jsem, že po Anně půjdu. Můj žaludek mi napověděl, že to není jenom povídačka. A kromě toho jsem ji chtěl spatřit, oděnou v krvi.
Cas neztrácí čas – je zapsán do školy, kde se celkem snadno vetře do přízně „včelí královny“ Carmel, u které (jak doufá) nalezne potřebné informace o Anně, jelikož je to oblíbená duchařská historka, které po městě kolují.
Ještě téhož
dne se dostane na party, kde svou „zvědavostí“ přiměje Carmel a pár jejích
kamarádů, aby mu vyprávěli duchařské povídky, a nakonec se dostanou i k té
o Anně krví oděné.
Cas si
z nich začne hraně utahovat a tak se parta rozhodne, že ho zavede přímo
k Anninu domu. Kluci chtějí Case vystrašit a tak ho omráčí a vhodí dveřmi
přímo do domu. Všechna zábava je přejde v okamžiku, kdy se objeví Annin
duch a přímo před jejich očima roztrhne jednoho z kluků vejpůl. Co je však
nejpodivnější, Case (který je pořád v domě) ušetří a nezkřiví mu ani
vlásek.
Blíží se. Oči mám zavřené, ale ve vzduchu slyším šelest jejích pohybů. Slyším každou kapku krve, co dopadne na podlahu.
Otevřu oči. Stojí nade mnou, bohyně
smrti, s černými rty a studenýma rukama.
„Anno.“ Ústa se mi zkřiví do
ochablého úsměvu.
Shlíží ke mně, k žalostnému
tvorovi přitlačenému k její zdi.
Všichni
jsou otřeseni a zvažují, co dělat. Cas však není z těch, kteří berou nohy
na ramena, a navíc si předsevzal, že Annu zneškodní a o to se také poctivě snaží.
Jenže když se do jejího domu vrátí podruhé, potřetí a počtvrté, začne věci
vidět v jiném světle…
A co se
stane, když se do toho přimíchají zbylí kluci, Carmel a Thomas (který ví, kdo
Cas je) a za každou cenu mu chce pomoct? Zneškodní Cas Annu? A pokud ano, co se
stane pak? Je opravdu tak špatná? A odkud bere svou nepředstavitelnou sílu?
Na co se před čtením připravit?
Na román s prvky hororu a romantiky, sem tam nechutné scény, ale nijak hrozné (se mnou to vyloženě nic nedělalo – i když jsem to radši rychle přečetla a moc nad tím nedumala - ale možná za to může z části fakt, že jsem vášnivý fanoušek seriálu Bones :-) )
Musím říct, že vyloženě záporný bod jsem v knize nenašla. Kromě občasných ne právě chutných scén (ale koneckonců – pokud se do tohoto příběhu pustíte, tak s tím počítáte, že? ;-) ) Ovšem jinak… ať nad tím dumám, jak chci, tak nemůžu na nic přijít.
ü Styl psaní autorky – u většiny knih (aspoň z mého pohledu) nacházím momenty nebo scény, které mě ne zrovna baví, někdy mi i přijdou zbytečné nebo mám pocit, že by jim prospělo, kdyby se zkrátily. U této knihy jsem takové momenty nenašla. Ať už šlo o popis Casova života, stěhování nebo dnů ve škole, tak mě to bavilo. Bylo to popsané jasně, svižně, výstižně, žádné zbytečné rozvláčnosti.
ü
Zápletka – lovec duchů
se zamiluje do ducha: prostě originální. Už jsme tady sice měli upíry, zombie,
vlkodlaky, anděly, draky… ale ducha ještě ne :-)
ü
Anna – velice složitá
a komplikovaná postava. Nejprve ji nesnášíte, protože je vážně hrůza, co
všechno napáchala a pak, když se dozvíte, co to bylo za dívku, co si prožila,
jak došla k tak hroznému „postavení“, tak ji zase litujete a nakonec si ji
zkrátka oblíbíte…
ü Cas – příběh napsaný z jeho pohledu je jednoznačné + a ač to píše žena, ani se to nezdá. Cas je sympaťák, žádný nafučený machr – aspoň v myšlenkách přizná, kdy je „podělaný strachy“. Všechno s ním prožíváte, soucítíte s ním, držíte mu pěsti. Smějete se jeho vtipům a sarkasmu a na konci 1. dílu doufáte, že na konci toho 2. to s ním dobře dopadne.
Celkové hodnocení
«««««
Nečekala jsem, že by mě tento příběh tak zaujal, ale stalo se. Na 2. díl jsem se moc těšila a recenzi brzy přidám.
Knihu bych
určitě NEDOPORUČILA mladším čtenářům, ale těm, kteří vědí, do čeho půjdou a
jsou na podobné žánry a scény zvyklí. Originální,
čtivé, hororo-romantické dílo :-)
Obrázky: google.com
Žádné komentáře:
Okomentovat
Za všechny názory a komentáře vám předem děkuji, nenechám je bez odezvy a můžete mi věřit, že z každého jednoho mám velkou radost :-)