Jaká měla být žena v roce 1894?

Za poskytnutí materiálu na tento článek vděčím panu magistrovi, kterého jsme měli v minulém semestru na skvělý předmět Gender v historickém kontextu. Celý semestr byl skvělý a předmět opravdu stál za to. Pokud byste měli možnost někdy podobný absolvovat, určitě šanci nepromarněte.

Jedno z témat, které jsme probírali (a k němuž sloužil následující text) bylo postavení ženy od pravěku po dnešek. A zvláštní pozornost pak byla věnována období, kdy ženy „nebyly nic“ a muž „byl všechno.“

Přesto vás musím UPOZORNIT, že pokud si tento článek chcete přečíst, buďte někde v ústraní, protože je velká šance (zvlášť u nás už trochu starších), že se budete dusit smíchy. Popravdě - já si tento článek četla na vlakovém nádraží v Pardubicích a… to byla chyba. Pokud mě někdo tehdy viděl, jsem velmi ráda, že nevím, co si myslel :D

Jaká měla být žena v roce 1894?

Rady a pokyny pro mladou nevěstu, kterak se chovati a jak zacházeti s intimními a osobními vztahy ve svazku manželském ku prospěchu nezrušitelnosti této požehnané svátosti a pro slávu Boží.

Napsala Ruth Smythersová, milovaná žena reverenda L. D. Smytherse, pastora arkadické Metodistické církve, při výročním regionálním shromáždění. Vydáno léta páně 1894.

---

Pro citlivou mladou ženu, které se dostalo řádného vychování, jest svatební den paradoxně dnem nejnešťastnějším i nejděsivějším zároveň. Kladným okamžikem jest svatba sama o sobě, kdy je nevěsta středem pozornosti a odehrává se krásný, Bohem požehnaný ceremoniál, který symbolizuje její triumf nad mužem, kterého si k sobě připoutala, aby vyplňoval její tužby po zbytek života pozemského.

Zápornou chvílí jest pak svatební noc, kdy se nevěsta musí vykoupiti tak říkajíc tím, že bude poprvé čelit hrůze sexuální zkušenosti. Za těchto okolností poslyšte, drahá čtenářko, šokující pravdu. Některé ženy očekávají zkoušku ohněm o svatební noci s radostí. Takových pocitů se vyvarujme! Sobecky a tělesně založený manžel může lehce takového nevěstina smýšlení zneužíti. Nikdy by se nemělo upadnouti v zapomnění jedno zásadní pravidlo manželství: dávati se musí pomalu, zřídka, a hlavně s nechutí. Jinak by se mohlo přihoditi, že manželství stane se prostorem pro ukájení živočišných tužeb. Na druhou stranu, utlačování nevěsty nemusí vždy zacházet do krajnosti.

Ačkoli jest sex v tom nejlepším případě odporný a v nejhorším případě bezbožný, bolestivý a ponižující zážitek, musí se přetrpěti, a ženy tak činí již od počátku věků. Odměnou budiž jim svátost monogamního domova a děti, jež touto cestou vznikají. Pro nevěstu je ve většině případů zbytečné brániti se ženichovým započínáním sexuálního aktu.

Ideálním mužem by byl ten, kdo by k své ženě přistoupil pouze na její vlastní žádost a pouze z důvodů zploditi potomstva. Takové jemnosti a nesobeckosti však od průměrného muže očekávati nelze. Většina mužů, pokud nežije v sebezapření, bude sex vymáhati téměř denně. Moudrá nevěsta statečně protrpí nejvýše dva sexuální zážitky týdně v prvních měsících manželství a postupem času by se měla všemi možnými způsoby snažiti, aby se četnosti snižovala. V tomto ohledu se použíti dá předstíraná nemoc, ospalost, bolest hlavy. S úspěchem se setkávají také večerní hádky, škorpení, popichování, sekýrování a hašteření zhruba hodinu předtím, kdy obvykle započíná svádění.

Chytré ženy mají v zásobě novou a lepší metodu, jak odmítnouti a odraditi manžela s jeho milostnými návrhy. Dobrá manželka může čekat, že do konce prvního roku manželství se jí podaří snížit častost intimních sblížení na jedno týdně a do konce pátého roku svazku manželského na jedno měsíčně. Mnoha ženám se podařilo do desátého výročí sňatku poroditi děti všechny a docíliti úplného ukončení sexuálního vztahu se svým manželem. V tomto období se mohou spolehnouti, že láska k dětem a společenský nátlak jejich muže doma udrží.

Tak jako si moudrá nevěsta vždy ví rady, jak udržet četnost pohlavních styků co nejníže, stejnou pozornost musí věnovati také tomu, aby to byla ona, kdo řídí druh a stupeň styku. Většina mužů jest od přírody spíše perverzní, a když žena vyjde i jen půl kroku vstříc, může to znamenat příval nejodpornějších výmyslů jeho. Třeba mimo jiné provozovati normální sex v nenormálních polohách, dotýkati se ženina těla ústy a své odporné vzrušené tělo nastavovati k ústům své ženy.

Když jest muž odmítán začnou se projevovati nechutné mužské zvyky, ke kterým jest v takové situaci každý manžel náchylný. Mluví o sexu, čte příběhy o sexu je často nahý, prohlíží si fotografie nebo kresby znázorňující nebo připomínající sex.

Moudrá nevěsta nikdy nedovolí, aby její muž viděl její tělo neoblečení, a nikdy nedopustí, aby on ukazoval své vysvlečené tělo jí. Pokud se sexu nejde vyhnouti, jest nezbytno, aby se provozoval v naprosté tmě. Spousta žen považuje za rozumné a užitečné nosit silnou bavlněnou noční košili a manžela oblékat do řádného pyžama. Noční úbory si manželé obléknou každý v jiném pokoji a při pohlavním aktu si je nemusí svlékati, tudíž dojde k nejnutnějšímu a nejmenšímu odhalení těl.

Ve chvíli, kdy má nevěsta oblečenou košili a zhasla už všechna světla, postaví se tiše k posteli a očekává svého ženicha. Ten když tápavě vstoupí do místnosti, neměla by žena vydávati žádného zvuku, neboť by tomu mohl porozuměti jako povzbuzení. Měla by ho nechat tápati ve tmě. Vždy jest naděje, že třeba zakopne a způsobí si malé zranění, kterého by mohla žena využíti jako výmluvy a odepříti mu pohlavní styk. Když ji najde, měla by manželka ležeti co nejtoporněji. Jakýkoli tělesný pohyb z její strany by si mohl optimistický manžel vyložiti jako vzrušení sexuální.

Pokud se ji chystá políbiti na rty stačí, když trochu stočí hlavu, a jeho polibek skončí někde na tváři. Pokud se ji chystá políbiti ruku, měla by ji sevřít v pěst. Pokud ji nadzvedne noční košili a pokusí se ji políbiti kdekoli jinde, měla by si ji okamžitě stáhnouti, kam patří, a vyskočiti z postele se slovy, že ji příroda volá tam, kam musí i král. Tohle určitě potlačí jeho touhu líbati zakázaná území.

Když se manžel snaží ženu svésti necudnými řečmi, vymyslí si nějakou nesexuální a triviální otázku, kterou mu z ničeho nic položí. Jakmile muž na ni odpoví, měla by udržovati konversaci na ono téma, i kdyby bylo sebenicotnější.

Nakonec manžel pochopí, že když vyžaduje pohlavní styk, musí v tom pokračovati jen bez milostné přípravy. Moudrá žena si nenechá vyhrnout noční košili dále než k pasu a dovolí nejvýše, aby si muž rozepnul poklopec u pyžama, aby mohlo dojít ke spojení.

Manželka je po celou dobu, co on funí a vzdychá, úplně tiše nebo si bručí něco o domácích pracích. A hlavně musí ležeti úplně nehybně a nikdy za žádných okolností nezamručí ani nezasténá, dokud styk neskončí.

Hned jak muž dokončí pohlavní akt, začne ho moudrá žena sekýrovati stran drobných úloh, které si přeje, aby ráno vykonal. Spoustě mužů přináší největší sexuální uspokojení právě to poklidné konečné vyčerpání těsně po pohlavním aktu, a tak je pro ženu nutno zajistiti, aby v takové chvíli nenastal okamžik klidu, který by si manžel vychutnal. Jinak by mu to mohlo dodati odvahy, aby se znovu pokusil o pohlavní sblížení.

Manželka může být ráda za jedu povzbudivou skutečnost. Celý život vychovávala jejího muže škola, církev, jeho rodina a společnost okolo něj k pocitu viny pro jeho pohlavní touhy. Přichází tedy ve svazek manželský kajícně a studem zahalen, už napůl přemožen a zdolán. Moudrá žena se chopí takové výhody a pozvolna sleduje svůj cíl: nejdříve omezování ve svůj prospěch a poté svého manžela úplně oprostí od sexuálního vyjadřování.

Nikdy by nemělo upadnouti v zapomenutí jedno zásadní pravidlo manželství: dávati se musí pomálu, zřídkakdy, a hlavně s nechutí.

---

Tak co vy na to? :-)

Ať už jde ale o pravý text nebo ne (na některých internetových stránkách se vedly velké debaty nad jeho pravostí) doufám, že jej berete spíše jako námět k zamyšlení případně pobavení ;-)

K textu jsme v semináři dostali navíc ještě 3 otázky, na které jsme měli odpovědět. Pokud by vás zajímal můj názor na jednu z nich, můžete si ji přečíst zde.

Otázka: Jak hodnotíte text v kontextu soudobém a moderním?

A můj názor?

V kontextu dnešní doby, a na první pohled, tento text působí poněkud úsměvně a komicky. Dalo by se říci, že jeho autorka očividně neměla o sexuálním soužití manželů valné mínění a díky tomu (pomocí těchto „rad“) vyděsila a snad i znechutila svými názory nejednu ženu a nevěstu, která si toto přečetla.

Při hlubším zamyšlení ve mně však text vyvolává něco jiného. Pokud autorka sama takovéto rady publikovala a vydávala za osvědčené, napadá mě, zda jich sama musela využívat, což vede k otázce - jak byla ona sama spokojena, či spíše nespokojena se svým vlastním sexuálním životem.

Podíváme-li se na to z tohoto směru, těžko ji můžeme odsoudit jako nějakou hloupou ženu, která „tomu nerozuměla.“ Pokud pro ni sexuální život s manželem nepředstavoval žádné potěšení, ba naopak spíše utrpení, nelze se divit, že se snažila dalšími ženám pomoci a napsat pro ně nějaké rady, aby je ušetřila nepříjemných chvil.

Podle toho, jak se v textu vyjadřuje o mužích, jim byly již od útlého věku vštěpovány určité „vzorce chování“, kterými se řídili a které směrovaly jejich chování do tehdejší „normálnosti.“ Tudíž pokud muži byli vychováváni tak, aby ženu brali jako majetek a pouze jako „prostředek“ pro své uspokojení, jako rodičku dětí a nic víc, nelze se divit, že s nimi zacházeli tak, jak s nimi zacházeli. Nejde tedy svalovat vinu zcela a jen na muže kteří, majíce vedle sebe tyto „názory“, těžko sami mohli vidět v ženě něco víc. 

Jako žena ovšem nemůžu jen tak mávnout rukou a říct si, že „oni nevěděli“. Ač nevěděli, je jasné, že rozum a aspoň trochu citu jistě měli. Měli také oči a jistě si mohli všimnout toho, co žena vykonává pro jejich blaho, blaho rodiny i domu. A někomu, kdo se o ně stará a bez něhož by v mnoha případech těžko přežili (nebo přinejmenším nežili na té úrovni, jaké žili) mohli projevovat alespoň úctu a respekt, pokud se stalo a vztah nebyl založen na lásce. 

Nicméně jsem přesvědčená, že se i mezi tehdejšími muži našly výjimky, které nespadaly do onoho druhu mužského chování, před nímž autorka tehdejší dívky a nevěsty varovala a na něž upozorňovala. 

A na úplný závěr ještě citát, který asi většina z vás zná. Pánové prominou, ale pokud se nad tím zamyslíte, něco na tom je.

Obrázky: pinterest.com

Zdroj: materiál k výuce - Gender v historickém kontextu, UP v Olomouci