Jednou se stalo, že se převrhl královský kočár a král i jeho sluha se ocitli v temné propasti. Když se král vzpamatoval, začal zuřit. Nejdříve se vztekal, pak začal fňukat jako dítě, třásl se strachy a proklínal osud. Sluha klidně seděl, tu a tam řekl konejšivé slovo a pak zase klidně seděl dál.
Vtom se z nebe spustil bílý žebřík a neviditelný hlas řekl: „Po tomto žebříku se dostanete na pevnou zem. Ale vylézt po něm může jen ten, kdo je z vás dvou mocnější.“
Král na sluhu ani nepohlédl a opřekot se hrnul k žebříku. Jenomže žebřík frnk… a zmizel v mracích stejně rychle, jak se objevil.
Po chvíli se žebřík spustil znovu a opět se ozval hlas: „Vylézt po něm může jen ten, kdo je z vás dvou mocnější.“
Sluha pokojně vstal, vzal krále na záda a vynesl ho na pevnou zem.
„Ale jak to? To je podvod!“ blekotal zmatený král. „Já jsem přece ten mocný, nejmocnější! Ovládl jsem Indii a ovládl jsem Čínu! Vládnu polovině světa!“
„Vidíš, a přece jsem mocnější já,“ pronesl sluha a bez posměchu se na krále usmál.
„Já jsem totiž ovládl sám sebe!“
(Indické bajky)
Zdroj: Objev sám sebe (výběr textů a zpracování: Maria Drejnarová)
Obrázky: google.com
Žádné komentáře:
Okomentovat
Za všechny názory a komentáře vám předem děkuji, nenechám je bez odezvy a můžete mi věřit, že z každého jednoho mám velkou radost :-)