Velikonoce jsou doba, která pro většinu lidí představuje 2 dny svátků, pomlázku, malovaná vajíčka (rozbitá vajíčka po cestách), umělá žlutá kuřátka v obchodech a nově se k nám začíná dostávat i zajíc...
Pravou podstatou Velikonoc je však něco zcela jiného. Je to doba, kdy si křesťané po celém světě připomínají vrchol dějin spásy člověka. Ano, ten příběh o muži - Ježíši z Nazareta a Jeho kříži přece známe všichni. Proč je ale pro některé lidi tak strašně důležité si tuto „vzdálenou“ událost stále dokola připomínat?
Jistě by se dalo vyjmenovat mnoho důvodů. Ale ten (možná) nejzákladnější: pokud by vám někdo zachránil život, vzal na sebe něco strašného a nepředstavitelného, co mělo potkat vás, ale ten člověk to vzal na sebe, protože vás měl / má k smrti rád...? Není to ten nejdůležitější důvod k uvědomování si tohoto daru, který pro vás získal? K připomínce? K opětovnému prožití a zamyšlení?
Na největší svátky v roce je třeba se řádně připravit, a proto již 40 dnů před Velikonocemi, ode dne nazývaného Popeleční středa, se křesťané na tyto VELKÉ NOCI začínají připravovat. Jak? Tím, že se soustřeďují více na Boha a na sebe a svůj vzájemný vztah. Je to doba, kterou každý bere svým způsobem. Někdo si odpírá věci dovolené, jiný se zaměřuje na intenzivnější prožívání svého života s Bohem, jiný se více věnuje druhým a někdo dělá všechno dohromady...
Minulou neděli byl velký svátek zvaný Květná neděle. Tento den jsme si připomínali slavný vjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma. Lidé jej vítali jako krále, mávali palmovými ratolestmi, prostírali pod nohy osla, na kterém jel, své pláště a provolávali slávu Bohu. A v kostelích jsme si mohli vzít posvěcené „kočičky“, které jsme si pak mohli dát do vázy anebo za kříž, který nám visí na zdech...
Dnes jsme oslavili další velký den a sice Zelený čtvrtek. Den, kdy Ježíš se svými apoštoly pojedl poslední večeři, při které ustanovil svátost eucharistie. Ta se na památku této večeře odehrává při každé mši svaté. Je to největší dar pro křesťana přistoupit ke stolu Páně. Dar a milost, kterou lidský rozum nikdy nemůže plně pochopit a pojmout... Během mše svaté se rozezní všechny zvony a zvonky v kostele, načež pak utichnou až do večerních obřadů Bílé soboty. Říká se, že „zvony odletěly do Říma“.
Za chvíli začne Velký pátek. Den, kdy si připomínáme utrpení a umučení Pána Ježíše, které protrpěl až do konce za nás na kříži. Tento den je dnem přísného postu. Platí přísný půst od masa a dále pro dospělé půst újmy od jídla. Což znamená, že se dospělý zdravý člověk má střídmě nasnídat, na oběd si dát jídlo, aby se plně nasytil (opět něco skromnějšího) a na večeři si opět dát něco lehčího. Velký pátek je také jediný den, kdy se neslaví mše svatá, ale probíhají velkopáteční obřady.
Následuje Bílá sobota. Den ticha, který by věřící měli strávit dle možností u rozjímání a modliteb u Božího hrobu, který je vytvořen v každém kostele. Je připomínkou dne, když tělo Pána Ježíše spočívalo v hrobě. Avšak již ve večerních obřadech panuje radost z Božího vítězství. Obřady tohoto svátku jsou dlouhé, ale velmi krásné... Jedním z nejkrásnějších momentů je rozsvěcení svíček a znovu-rozeznění zvonů a varhan.
Následuje neděle Zmrtvýchvstání Páně. Je to ten největší svátek v roce, protože si v něm připomínáme absolutní vítězství Pána Ježíše nad smrtí, nad hříchem... A to, že nám svou smrtí a zmrtvýchvstáním zajistil věčný život. Ovšem za jediné podmínky - pokud o něj budeme stát a budeme ochotní pro to něco udělat...
Pondělí velikonoční je druhým dnem velikonočního oktávu - tedy nejintenzivnějších dní prožívaných křesťany s velkou radostí ze vzkříšení a vítězství Pána Ježíše.
Velikonoce končí slavností Seslání Ducha svatého (Letnicemi). Ale k této slavnosti se dostaneme ještě později. Následuje totiž až 50 dní po Velikonocích. Je to trochu úsměvné, když slyšíte některé lidi v úterý po velikonočním pondělí říkat, že ty Velikonoce zase rychle utekly :D
Už nyní Vám, milí čtenáři, přeji krásné prožití těchto velkých svátků! Kéž jsou naplněné pokojem, radostí, požehnáním a i zamyšlením... Mějte se krásně! :-)
Obrázky: pinterest.com
Pěkný článek :) Velikonoce jsou krásným svátkem v mnoha směrech a je super, že se tu připomíná především jejich duchovní rozměr. Občas mám pocit, že pro spoustu lidí je to prostě jen týden, kdy je nutný hodit na Instagram fotku vajíček.
OdpovědětVymazatděkuju za pěkný komentář! :-) a máš naprostou pravdu. jsem moc ráda, že sis toho taky všimla a že to i další lidé vidí stejně jako já :-)
VymazatDíky moc, aji Tobě přeji náádherné prožití svátků a blízkost Pána :) +
OdpovědětVymazatděkuju za krásné přání :-) +
Vymazat