Kníže z mlhy - Recenze na knihu

Originální název: El Príncipe de la Niebla

Autor: Carlos Ruiz Zafón

Český překlad: Romana Bičíková
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 1993, v ČR 2013
Počet stran: 192

Anotace:

Je válka a Carverovi se rozhodli opustit město a přestěhovat se do malé pobřežní vesničky, kde koupili dům. Ale od chvíle, kdy překročí jeho práh, se začnou dít podivné věci. V domě totiž před lety záhadně zahynul Jacob, malý syn předešlého majitele.

S pomocí nového kamaráda Rolanda odhalují Max a Alicia Carverovi podezřelé okolnosti této smrti a objeví tajemné, ďábelské stvoření, jež si říká Kníže z mlhy. Vrátil se ze stínů, aby vyřídil dluhy z minulosti. Podaří se hrdinům rozplést všechny nitky příběhu? Uniknou ze spárů nevypočitatelného nepřítele?

Můj názor:

Na tuto knihu jsem narazila mezi dalšími na poličce v knihovně, a jelikož mi obálka byla povědomá z recenzí, rozhodla jsem se ji vzít. Mimo to byla navíc opravdu docela tenká, takže jsem si říkala, že to bude čtení maximálně na 2 dny. No, nakonec to bylo trochu déle.

C. R. Zafónovi nelze ani omylem upřít, že skutečně umí psát a to velmi poutavě. Příběh mě vtáhl do děje prakticky ihned a já se zvědavostí četla dál. Jeho styl psaní je chytlavý a barvitý. Místy dokonce humorný a také strašidelný. Asi jsem měkota, ale u některých scén jsem si musela rozsvítit velké světlo. No jo, no! Možná jsem neměla udělat tu blbost - číst si hororovou povídku sama doma a v noci :D Což mi jen potvrdilo to, co jsem o sobě již věděla - fakt nemám ráda horory! (Jo, ani mi nemusíte říkat, že tohle je ještě nejslabší možné kafe, jaké v hororových příbězích existuje - JE MI TO NAPROSTO JASNÉ :D)

Příběh sám o sobě mě však poněkud zklamal. Já vím, je to krátký příběh, nedá se do něj dát tolik. A to je asi to, co mi na podobných literárních dílech vadí a chybí. Ten prostor pro vývoj postav, jejich charakterů a vztahů… Všechno je mnohem rychlejší. Hůře se mi do postav vžívá a nedovedu do nich proniknout natolik, abych je dovedla pochopit a třeba si je i zamilovat.

Zde se mi to opravdu nestalo. Max, Alicia a Roland byly postavy, které bych označila slovy „v pohodě.“ Docela jsem je měla ráda, ale že bych si je nyní s odstupem dovedla blíže vybavit nebo se k nim v mysli vracela, no tak to opravdu ne.

Konec byl… pro mě z mého čistě subjektivního pohledu - nevyhovující a spokojená jsem s ním nebyla. Z toho objektivnějšího pohledu však musím přiznat, že nic jiného jsem asi ani nemohla čekat a pro příběh samotný to bylo nejspíše nejlepší možné zakončení.

Myslím, že pro ty, kteří tento žánr a literární formu mají rádi, je Kníže z mlhy asi poklad, ale sama za sebe říkám, že mě nijak neuchvátil. Průměr, který mi stačilo přečíst jednou a vracet se k němu nepotřebuji. Jsem si však opravdu jistá, že si své literární nadšence opravdu najde :-)

Nicméně jsem pevně rozhodnutá si od Carlose Ruize Zafóna přečíst další díla a snad se mi budou líbit více.

Celkové hodnocení:

«««««

Všechny knihy zde hodnotím subjektivně dle toho, jak zapůsobily na mě a tudíž po důvodech, které jsem uvedla v recenzi, nemohu jinak než dát „pouhé“ 3 hvězdy.

V příběhu mi chybělo ono „něco navíc“, čím si mě ostatní knihy získají a omotají kolem prstu. Konec mě za a) zklamal, za b) jsem s ním asi tak nějak počítala a do kontextu tohoto příběhu vskutku zapadal.

Knížete z mlhy tedy doporučuji těm z vás, kteří máte rádi C. R. Zafóna, krátké povídky s nádechem hororu a ne právě veselo-šťastné konce ;-)

Obrázky: pinterest.com