V pasti & Zakletá - Recenze na knihy

Další z mini-recenzí, tentokrát na knihu V pasti od Michaela Northropa a Zakletou od O. S. Carda.

V pasti

Originální název: Trapped 

Autor: Michael Northrop

Český překlad: Zuzana Halamíčková
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 2012, v ČR 2013
Počet stran: 207

Anotace:

V den, kdy začala sněhová bouře, nikdo netušil, že bude trvat celý týden. Běsnící vítr, nekonečné závěje sněhu a vše spalující mráz. Pro ty, které bouře zasáhla, tak už není hlavní starostí, jak zůstat v teple, ale jak přežít.

Scotty a jeho přátelé Petr a Jason patří k posledním ze sedmi studentů, kteří po začátku bouře čekají v budově své střední školy, až pro ně někdo přijede. Brzo jim však dojde, že jim nezbyde nic jiného, než ve škole přenocovat. Což se nezdá jako vůbec špatný nápad, zvlášť když s nimi v budově zůstaly dvě nádherné holky. Ale pak vypadne proud, poté teplo. Vodovodní trubky zamrznou a popraskají. A na střeše se hromadí sníh, který je může každou chvíli zavalit.

Jak dny pokračují, sněhové závěje jsou vyšší a vyšší a prázdné místnosti jsou chladnější a tmavší, všem postupně dochází, že nastává boj o holý život. A že budou muset učinit nejtěžší rozhodnutí ve svých životech.

Můj názor:

Tato kniha mě zaujala svou anotací, a když jsem ji zahlédla v knihovně, s chutí jsem si ji odnesla a se zvědavostí se do ní následně pustila.

Příběh - vyprávějící o několika žácích, kteří zůstanou sami ve škole, zatímco venku zuří blizard, jsou odkázáni jen sami na sebe a postupně jim začne jít o život, protože přestává fungovat technika - mě opravdu zaujal a vtáhl do děje.

Autor se maximálně snažil (pokud to mohu posoudit) o logičnost příběhu, jednání postav a jejich snahu o přežití. Nepřišlo mi, že by napsal něco, co by nedávalo smysl, ale skutečně jsem si dovedla představit, že by to v reálu takto nějak mohlo vypadat, stalo-li by se to. Ne, že bych o to stála. To tedy ANI OMYLEM.

Při četbě jsem se nenudila a opravdu děj hltala, takže stránky letěly jak divé. Nicméně… nyní po dočtení konce a dalším uvažování nad dějem musím říct, že mě kniha zklamala.

Co bylo tím hlavním zdrojem onoho zklamání, když celý příběh na mě jinak působil skvěle? Konec. Ten mě dožral a naštval a všechno dohromady. Po celou knihu se autor důsledně držel - popisoval na sebe logicky navazující děj, doplnil ho o vtipná místa, napětí, akci, psychologii postav a dokonce i slabý náznak romantiky (velmi slabý, ale byl tam), množství a střídání monologu Scotta, který příběh vyprávěl a dialogů s ostatními postavami byl rovněž pěkně rozdělen, jenže pak… Pak přišel konec, který byl tak ŠÍLENĚ NEDOTAŽENÝ A OTEVŘENÝ, že jsem málem odpadla.

Skoro mi připadalo, jakoby Michaela Northropa psaní přestalo bavit a tak knihu utnul tam, kde jej to zrovna napadlo. Čili - nevíme vůbec nic! Jak to dopadlo se Scottem, jestli se jim podařilo zachránit zbytek kamarádů ve škole, jestli jsou jejich rodiny v pořádku, kam se poděl učitel, který se vydal pro pomoc… No tak jako! Na co mi je takováhle kniha? Vím to moc dobře - na 2 věci. Hlavní ovšem je, že jsme zjistili + měli trvalý přehled o tom, v jakém stavu je Scottovo akné. Fakt super! Agggrrr!

Celkové hodnocení:

«««««

Velice slibný námět i děj, který však byl naprosto zdrcen do prachu koncem, který jednoduše celou knihu hodil do příkopu. Pokud by se autor jen trochu více rozepsal a neukončil ho tak STRAŠNĚ otevřeně, dám hvězdy 4 nebo i 5, ale za toto ukončení neukončení dávám 3.

Knihu doporučuji milovníkům otevřených konců, kde si 90 % musíte domyslet sami.

Zakletá

Originální název: Enchantment

Autor: Orson Scott Card

Český překlad: Pavel Medek
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 1999, v ČR 2013
Počet stran: 428

Anotace:

Orson Scott Card, jeden z nejznámějších a nejuznávanějších spisovatelů současnosti, v Zakleté transformoval nadčasový příběh o Šípkové Růžence do originální fantasy překypující napětím a romantikou.

V okamžiku, kdy desetiletý Ivan narazí v hustém lese Karpat na tajemnou mýtinu, se jeho život navždy změní. Na vrcholu podstavce uprostřed mýtiny spatří ležet krásnou zakletou princeznu Katarinu, kterou hlídá tajemná nestvůra, jež ho zažene na útěk. Nyní je Ivan americký postgraduální student, který před sebou má slibnou budoucnost a je zasnoubený s ženou svých snů. Přesto stále nemůže zapomenout na ono setkání, i když se sám sebe snaží přesvědčit, že to byl pouze výplod dětské fantazie. Poté, co se vrací do rodné země, najde i tajemnou mýtinu.

Tentokrát však neuteče. Tentokrát probudí krásnou princeznu polibkem… a vstoupí do světa, který zmizel před tisícem let. Napínavý a vtipný příběh o střetu různých světů i kultur. Zakletá je originální román o lásce a osudu, jež překonají staletí… a o temné síle, která je pronásleduje celé věky. 

Můj názor:

Další z knih, na kterou jsem se hrozně těšila a doufala, že mě nezklame. Žel…

Začátek se mi velmi líbil. Autorův styl psaní je obsáhlý, barvitý a nabitý podrobnostmi. Přišlo mi to vtipné, zajímavé a neroztahané, všechno k věci a i přes odbočky, kterými autor každou chvíli odbíhal někam jinam. Říkala jsem si, že to může být jedině lepší.

Ovšem to byla chyba. Krátce po té, co se hlavní hrdina Ivan dostal do druhého (dalo by se říci pohádkového) světa a „přistál“ zde nahý, už mi to nesedělo. Kdyby si oblečení sehnal chvíli po té, neřeknu ani popel, jenže on takhle chodil TAK DLOUHO!!! Šel takhle přes město se svou princeznou, ke králi, seděl tak celou dobu u hostiny… No tak jako? Za puritánku se opravdu nepovažuji, ale vzhledem k tomu, že má příběh spadat do oblasti romantika - pohádka - moderní svět… prostě mi to přišlo MIMO. To je cílové skupině čtenářů snad 6 nebo 12 let, aby jim chození na Adama přišlo pořád šíleně vtipné? Nebo snad samotnému autorovi došly nápady a napral tam tenhle nesmysl, aby okořenil jinak (víceméně) normální scény?

Aneb já

Dále jsem nepochopila ustavičné narážky na sex a naplnění manželství, neustálé řešení nahoty. Buď byl nahý Ivan anebo (po přeskočení princezny do „našeho“ světa) chodila zase v rouše Evině právě princezna. Eeehh! K tomuto přičtěte spoustu filozoficko-náboženských úvah, hororové scény s Babou Jagou navíc okořeněné pohádkovým světem.

Mám pocit, že se autor snažil skloubit VŠECHNY MOŽNÉ ŽÁNRY a nápady dohromady a vykřesat z toho co nejvíc - což se mu dle mého názoru tedy nakonec vážně nepovedlo. Navíc propojení 2 rozdílných světů není nic snadného, a pokud se to uchopí špatně, nadělá to v příběhu pěknou paseku. Plus si k tomu přidejte tento mišmaš a jaký je výsledek? Ne. Pro mě to nefungovalo - drhlo to.

Celkové vyznění knihy se mi tedy nelíbilo, takže jsem se dostala před polovinu, zbytek knihy jsem proletěla očima, abych věděla, jak se to vyvíjelo dál, a přečetla si konec. Na utvoření dojmu mi to bohatě stačilo a opravdu se tímto můj názor nezměnil. Navíc necítím ani náznak zklamání, že jsem knihu nedočetla tak poctivě jako jiné. Vím, že bez znalosti tohoto příběhu se v klidu obejdu a žíly mi to netrhá.

Celkové hodnocení:

«««««

                        

Kniha pro mě byla zklamáním a nedoporučuji ji, čekala jsem podstatně víc a podané MNOHEM lepším způsobem.

Někdy ve snaze dát do díla všechno, aby to bylo nejlepší, se stane přesně pravý opak jako zde u Zakleté. A ne nadarmo se říká, že „méně je někdy více.“

Obrázky: pinterest.com