Crescendo - Recenze na knihu

Série: Hush, Hush 2 (2 of 4)
Originální název: Crescendo
Autorka: Becca Fitzpatrick

Český překlad: Petra Babuláková
Nakladatelství: Egmont
Rok vydání: 2010, v ČR 2011
Počet stran: 412

Anotace:

Nořin život má stále daleko k dokonalosti, ale aspoň získala strážného anděla. Patch je tajemný, nádherný, magneticky přitažlivý, ale navzdory tomu, jakou roli má hrát v Nořině životě, se chová všelijak, jen ne andělsky. Je ještě vyhýbavější než dřív a k tomu se zdá, že tráví stále víc a víc času s Nořinou úhlavní sokyní Marcií Millarovou.

Nebýt Patchova nepochopitelného jednání, Nora by Scotta Parnella, starého rodinného přítele, který se přestěhoval zpátky do města, sotva vzala na vědomí. Jenže Noru ke Scottovi začne cosi přitahovat – navzdory pocitům, které ji varují, že Scott před ní zřejmě skrývá nějaké tajemství. Noru navíc celou dobu pronásledují obrazy jejího zavražděného otce. Začne se zajímat, zda její původ nemá něco společného s jeho smrtí, a následkem toho jí hrozí stále větší a větší nebezpečí.

Nora se zoufale snaží zjistit, co se vlastně v minulosti stalo, ale možná že některé události je lepší nechat spát, protože pravda může zničit vše – a všechny, kterým Nora věří a které má ráda.

Související recenze:

Hush, hush 1 - Zavržený

Hush, hush 3 - Ticho

Hush, hush 4 - Finále

Černý led

Můj názor:

Na další díl série Zavržený jsem se docela dost těšila, a protože jsem měla půjčenou ságu z knihovny celou, vrhla jsem se na Crescendo okamžitě. Vlastně ne! Až po Ztracené naději :-) No, snad mě chápete, tomu prostě nešlo odolat.

Příběh pokračuje krátce po té, kde skončil 1. díl. Tedy Nora chodí s Patchem, který se po předchozích událostech stal jejím strážným andělem - významně povýšil a získal zpátky křídla. Oba spolu tím pádem mohou trávit více času a všechno vypadá růžově.

Jenže pak se stane něco, co Noru pěkně namíchne. Několikrát Patche uvidí ve společnosti své nejvíc nejhorší nepříjemné spolužačky Marcie. Když s tím Patche konfrontuje, čeká a doufá, že jí to nějak vysvětlí. Jenže on udělá přesný opak - stáhne se a začne se chovat velmi divně. Odmítá Noře cokoliv objasnit a upřímnost je jejich vztahu najednou vzdálená…

Na scéně se posléze objevuje Nořin dávný kamarád z dětství - Scott Parnell, který s sebou přináší nové problémy. Jeho chování je rovněž plné záhad a nejasností a Nora tak začíná ve svém životě postrádat pevné body, o které by se mohla opřít. Tím jediným je (kromě mámy) její kamarádka Vee. Když navíc na povrch začnou vyplývat nejasné záležitosti točící se kolem smrti Nořina otce a chování matky, je toho na Noru už prostě moc.

Podaří se jí zjistit, jak její otec doopravdy zemřel? A zjistí, kdo je Černá ruka? Je to Patch? A co má jeho nepochopitelné chování znamenat?

Nevěřila jsem, že je možné, aby mě nějaká hrdinka štvala tak jako Kelsey z Tygří ságy - to bylo ovšem ještě před tím, než jsem se seznámila s Norou Greyovou a ta pak Kelsey začala docela slušně šlapat na paty.

Po předchozím pěkném díle mě hned začátek Crescenda DOST ZKLAMAL. Nora mě naštvala hned po pár stránkách tím, že se chovala jako hysterická žárlivka, která dělá z komára hned 3 velbloudy. Její chování pro mě bylo nepochopitelné a ono slavné „nedorozumění“, které s Patchem měli, přitažené za vlasy a zkrátka nelogické. Jinými slovy: MNOHO POVYKU PRO NIC.

Štvalo mě, že Patche nenechala přednést jeho verzi, že ji nenapadla jiná možnost kromě jeho „zahýbání“. Děsně mě iritovalo, že se s ním tak vehementně rozešla a pak se vzápětí na další stránce málem zhroutila a říkala si, že se vlastně nerozešli, že to zítra zase bude ok. Při tomto mi vlasy vstávaly hrůzou na hlavě, protože to je DĚS. No, a když se historie po pár kapitolách zase opakovala, už jsem chtěla knihou švihnout, na celou sérii se vykašlat a sáhnout po ČEMKOLIV jiném.

Co bych udělala být vedle Nory?

Naštěstí mě jedna čtenářka uklidnila s tím, že když prý přežiju Crescendo, další díl je mnohem lepší. Tudíž jsem si dala říct, zatnula zub a četla dál.

Musím přiznat, že mě Nora ke konci štvala už méně, ale celou ¾ knihy to beztak nespravilo. Co se týče Patche, tak toho bych práskla rovněž. Jeho chování mi přišlo též nelogické + zbytečné hrají si na tajnůstkáře a kam to všechno vedlo? DO KYTEK.

Alergická reakce na Patche...

Příběh sám o sobě (pominu-li linku Nora-Patch) byl zajímavý. Byla jsem ráda, že Scottova postava děj trochu oživila a rozvířila. Upřímně jsem čekala, že jeho charakter je jasný jako facka, ale Becca Fitzpatrick mě překvapila, protože se cesty, kudy ho vedla, předvídat nedaly. Za což jí přičítám body k dobru, protože není nic horšího, než když na 100 % víte, co od které postavy máte čekat.

Oblíbila jsem si postavu Vee - kamarádky schopné udělat pro Noru všechno, ať to znělo šíleněji než-li jen šíleně, její dobré hlášky, tvrdou hlavu a celkovou praštěnost.

A abych jen nekritizovala, tak musím říct, že závěrečná sekvence tohoto dílu měla šťávu a dokonce bych řekla, že ty předchozí „nic-moc-stránky“ stálo za to přečíst, abyste se dostali k tomu závěru. Skončil v tom nejlepším, pořádným cliffhangerem a já byla šíleně ráda, že můžu hned sáhnout po Tichu. Protože upřímně - čekat po tomto konci na další díl třeba rok? No tak to by mě mrsklo!

Celkové hodnocení:

«««««

Jakkoliv má Crescendo úderný název, představuje pro mě nejslabší díl této série. Pokud se na sérii Zavržený chystáte, počítejte s tím, že tento díl budete číst a skřípat zuby, takže se obrňte trpělivostí. I Fitzpatrick se někdy sekne.

Nořiny trhlo-hystericko-žárlivecké výstupy, Patchova bezpředmětná vyhýbavost a tajnůstkářství jsou příběhu na obtíž a ubírají mu na kvalitě. Konec ale vaše trápení krásně vynahradí, takže vytrvejte! Máte-li tuto sérii rádi, přetrpte to a vězte, že následující díl už stojí za to!

Já na začátku... a do poloviny knihy...

Já na konci...

Obrázky: pinterest.com